Zbytky jídla od Vánoc, ale i mršiny. Ochránci přírody varují před nezákonným vábením zvěře

V blízkosti Města Albrechtic na Krnovsku zaznamenali ochránci přírody několik případů nevhodného způsobu vábení zvěře. V lesích u posedů našli zbytky nevhodných potravin, ale také mršiny, které jsou velmi nebezpečné, protože mohou být zdrojem různých nemocí, například i afrického moru prasat. Právě takzvané masité újedě jsou dokonce zakázané a v případě porušení zákona hrozí myslivcům vysoké pokuty. 

Největším problémem jsou podle ochránců přírody zbytky masa nebo dokonce mrtvá zvířata. „Nedaleko hranic s Polskem se vyskytuje africký mor prasat a z toho důvodu tahle věc nemá v lese co dělat. Na takových místech se koncentruje černá zvěř a hrozí zde riziko přenosu téhle vysoce nakažlivé nemoci,“ řekl Jiří Beneš z Hnutí DUHA. 

Používání takové návnady je zakázané a v případě porušení zákona hrozí mysliveckému spolku až půlmilionová pokuta. 

„Pokud bude zjištěno, že popsané vnadiště je v naší honitbě a že takto zakrmila osoba, která má oprávnění k výkonu práva myslivosti v naší honitbě, budou z toho vyvozeny patřičné důsledky.“

Tomáš Salvet

pověřený zástupce uživatele honitby

Zbytky kapra i plesnivé pečivo

Vábení zvěře na mršiny však není jediným problémem. Zvířatům neprospívá ani jídlo, které bylo původně určeno pro lidi. Ochránci přírody zaznamenali u posedů například zbytka kapra, plesnivé pečivo, croissanty s čokoládou nebo koláče s marmeládou. 

„Z mysliveckého hlediska je toto přikrmování naprosto nevhodné, dokonce zakázané. Zvěř není schopna takovýto druh potravy strávit,“ upozornil předseda okresního mysliveckého spolku Bruntál Jaroslav Mader. 

„Je to velmi rizikové pro spárkatou zvěř, která když takhle předloženou potravu sežere, překyselí se jí žaludek a následně pak olupuje stromky, které na těchto postkalamitních plochách vyrůstají,“ doplnil Beneš. 

Případem nevhodného přikrmování zvěře se zabývá i veterinární správa a to i v případě, že viníka neodhalí. „Musíme zajistit odstranění těchto újedí a to provádí buď majitel pozemku na vlastní náklady, nebo pokud je to na území obce, tak obec,“ řekl ředitel Krajské veterinární správy v Ostravě Severin Kaděrka.