Odborářka opavské společnosti Teva neuspěla. Výpověď je podle odvolacího soudu platná

Výpověď jednatelce jedné z odborových organizací společnosti Teva Czech Industries Petře Višnické je platná. Rozhodl o tom v úterý Krajský soud v Ostravě. Višnická v roce 2017 zorganizovala protestní akci kvůli tomu, že firma zaměstnancům údajně nevyplatila slíbené peníze, krátce nato dostala výpověď. Vedení Teva údajně vadilo, že si odborářka z firemního webu stáhla e-mailové adresy zaměstnanců. Rozsudek je pravomocný. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Třeštík Jan

Izraelské farmaceutické firmě vadilo, že odborářka z firemní e-mailové adresy rozesílala hromadné zprávy všem zaměstnancům a že si z firemního serveru stáhla jejich elektronické adresy. Podle vedení farmaceutické společnosti šlo o zneužití jejích výrobně-pracovních prostředků a jako problematické to viděl i soud.

Višnická ale tvrdí, že působila ve prospěch zaměstnanců a odbory nemohou respektovat pravidla jednostranně nastavená zaměstnavatelem. Důvod pro výpověď odbory vnímaly jako vykonstruovaný. Višnická se prý stala nepohodlnou, když před dvěma lety zorganizovala dvě shromáždění zaměstnanců.

Soudkyně Iva Hrdinová řekla, že odborová předačka odmítla ustoupit požadavkům firmy, což údajně nabourává pracovní kázeň. Soud dospěl k závěru, že nelze po společnosti žádat, aby Višnickou dále zaměstnávala.

„Vedení odborové organizace nezbavuje zaměstnance povinnosti naslouchat příkazům svých nadřízených, takže o porušení povinností jde.“

Iva Hrdinová

soudkyně

Soud v Opavě rozhodl jinak

Případ se k ostravskému soudu dostal poté, co na jaře Okresní soud v Opavě rozhodl, že výpověď neplatí. Podle tohoto verdiktu nešlo v jednání odborářky shledat nic, co by odporovalo obecně předpokládané činnosti odborů a bylo důvodem k výpovědi. 

Krajský soud však s tímto závěrem nesouhlasí. „Povinnost odborového činitele je informovat. Tuto povinnost žalobkyně splnila řádně, včas, leč poněkud způsobem, který byl v nesouladu s požadavkem zaměstnavatele, protože nelze přehlédnout, že i odborový předák je pořád ještě zaměstnancem,“ připomněla soudkyně.

Požadavek, aby se pro výkon odborové činnosti nepoužívala firemní e-mailová adresa, podle soudkyně není možné hodnotit jako nezákonný. Nedá se ani říct, že by firma odborům ve výkonu funkce bránila, údajně mohly využívat nástěnky nebo intranet.  

Višnická: Vše bylo v zájmu zaměstnanců

Zástupce odborů oponoval, že třeba zveřejnění příspěvků na intranetu bylo pevně v rukou zaměstnavatele. Seznam zaměstnanců měly odbory k dispozici a vyvodit z nich e-mailové adresy bylo podle nich snadné.

„S rozhodnutím soudu nesouhlasím. Soud bohužel neprovedl všechny důkazy, které jsme chtěli předkládat. Musím se poradit se svým právníkem, rádi bychom obhájili svoji činnost, protože s čistým svědomím musím říct, že jsme postupovali v zájmu zaměstnanců,“ řekla Višnická.