Brněnskou zoo navštívilo nejvíc lidí za posledních dvacet let. Hlavním tahákem byla lvíčata

Rekordy v návštěvnosti (zdroj: ČT24)

Rekordní počet lidí loni přišel do brněnské zoologické zahrady. Více než 330 tisíc návštěvníků přilákala hlavně mláďata, ale také hezké počasí. Úspěchy hlásí i jiná místa, například Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kam loni přišlo přes 350 tisíc návštěvníků.

Na zvířata v Zoo Brno se loni přišlo podívat nejvíc lidí za posledních dvacet let, tedy od doby, kdy zoo začala návštěvníky sčítat. „Rekordní bývají vždy roky, kdy má zahrada nějaká roztomilá mláďata. Loni to byla hlavně lvíčata,“ říká mluvčí zoo Michal Vaňáč. Počet návštěvníků v roce 2018 překonal i rok 2008, kdy do zoo především kvůli mláďatům ledního medvěda přišlo skoro 327 tisíc lidí.

Lvíčata jsou teď od dospělých lvů už téměř k nerozeznání. V brněnské zoo přesto zůstanou ještě minimálně rok. „Pro nás jsou v první řadě zvířata, až poté návštěvníci. My nemnožíme zvířata jenom kvůli návštěvníkům, ale necháváme to na nich,“ zdůrazňuje mluvčí zoo.

„Moc si ceníme každého návštěvníka, který k nám vážil cestu. Zároveň je pro nás stoupající obliba brněnské zoo závazkem, abychom nadále pokračovali ve slibně rozjetém zvelebování celého areálu, tedy i v rekonstrukcích a výstavbě nových expozic,“ uvádí ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.

  • Brněnská zoologická zahrada byla otevřena v roce 1953. Do roku 1997 se vstupenky prodávaly z trhacích kotoučových lístků. V roce 1997 v zoo zavedli registrační pokladny, díky kterým se zpřesnila i evidence návštěvnosti. Od roku 2007 funguje v zoo turniketový systém. 
  • V 50. a 60. letech se roční návštěvnost zoo pohybovala kolem 250 tisíc lidí, v 70. a 80. letech vystoupala v průměru na 430 tisíc. Změna přišla v 90. letech, kdy návštěvnost i v souvislosti s otevřením hranic klesla na průměrných 200 tisíc ročně. Od roku 1997 do roku 2007 se opět vrátila na úroveň kolem 250 tisíc ročně.

Ve Zlínském kraji je nejvyhledávanější Valašské muzeum v přírodě

Velké návštěvnosti pomohlo i pěkné počasí, stejně jako dalším venkovním atrakcím. Například Valašskému muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které navštívilo rekordních 353 tisíc návštěvníků. To je nejvíc za posledních šestnáct let.

Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm v zimě
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

A že je teď muzeum pod sněhem, nevadí. Naopak, někteří návštěvníci přijíždějí v zimě cíleně. „Je to tady krásné, a když sněží, tak je to jak v pohádce,“ popsala návštěvnice Lenka Švrčková. „Je to takové typické valašské dřevěné městečko, do kterého se vždycky rádi přijdeme podívat ve vánočním klidu a tichu, rozjímat a pobýt,“ přidal se další návštěvník Jan Komínek.

Muzeum se loni snažilo zaměřit na dětské návštěvníky. Připravilo pro ně několik pořadů, výstavu o hračkách a otevřelo nový dětský dvorek v Dřevěném městečku. Návštěvnicky nejúspěšnější byly pořady Velikonoce na Valašsku, Vánoční jarmark a Starodávný jarmark. „Jsem rád, že nehmotné kulturní dědictví můžeme prezentovat stále se zvyšujícímu počtu návštěvníků a naplňovat tím poslání našeho muzea,“ říká ředitel muzea Jindřich Ondruš.

Skanzen návštěvníkům ukazuje tradiční práce na Valašsku a způsob života v dřívějších dobách. Skládá se ze tří areálů – Dřevěného městečka, Valašské dědiny a Mlýnské doliny. V areálu, který v roce 1925 založili bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi, byly původně tři měšťanské domy. Nyní je v něm stovka typických valašských staveb.

obrázek
Zdroj: ČT24

Praha si stále drží první příčky

Do regionů začíná turisty v poslední době lákat i agentura CzechTourism. Jednoduše do nich poslala mladé cizince a natočila, co tam dělali. I přesto si první příčky návštěvnosti dlouhodobě drží Praha. Pražský hrad, zoo, lanovka na Petřín a akvapark Aquapalace v Čestlicích u Prahy.

Na pátém místě je jihomoravská vodní atrakce Aqualand. „Na deset návštěvníků se dá počítat šest Čechů, dva Slováci a dva obyvatelé Rakouska. Někdy jsou to ale i návštěvníci ze zajímavých exotických destinací,“ spočítal vedoucí marketingu Aqualand Pasohlávky Tomáš Svoboda.

Oblíbená je i jihomoravská architektura. V první desítce architektonického žebříčku jsou hned čtyři brněnské vily: Tugendhat, Löw-Beer, Stiassni a Jurkovičova vila.