Dřevěný J. A. Baťa zdraví z lavičky v Uherském Hradišti kolemjdoucí

Nábřeží řeky Moravy v Uherském Hradišti ozdobila dřevěná lavička se sochou podnikatele Jana Antonína Bati. Připomíná historii nedalekého Baťova kanálu, od jehož otevření uplyne letos v prosinci osmdesát let. Právě v Uherském Hradišti se nevlastní bratr zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati narodil a strávil tam své dětství.

Autorem sochy na břehu Moravy je Tomáš Měsíček. Jako materiál pro lavičku se sochou Bati v nadživotní velikosti využil řezbář dubové dřevo. Pracoval především s motorovou pilou a dlátem.

„Vznikalo to podle dobových fotografií, které jsem si samozřejmě opatřil zhruba z toho období, kdy byl Jan Antonín Baťa nejproduktivnější. Takže v tom lehce starším věku,“ řekl při odhalení lavičky řezbář, který na soše pracoval dva měsíce.

Z podnětu Povodí

Vznik lavičky se sochou iniciovalo Povodí Moravy. Za její vytvoření, osazení a opatření informačními štítky zaplatilo necelých padesát tisíc korun. Podle generálního ředitele státního podniku Václava Garguláka není umístění díla u sídliště Stará Tenice náhodné.

„Hledali jsme místo, kde je to bezpečné a kde je nízké riziko vandalismu. Toho se nejvíce obáváme. Spousta lidí tu chodí přes den na procházky. Snad se i Baťův příběh bude dále šířit,“ řekl Václav Gargulák.

Jan Antonín Baťa se ujal vedení obuvnického impéria poté, co Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul při letecké nehodě. Za Jana Antonína továrna i Zlín vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žijí jeho potomci. Národní soud v Československu jej po druhé světové válce označil v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta. Majetek firmy znárodnil. Očištění se Baťa dočkal až v roce 2007. Z archivů mimo jiné vyplynulo, že jeho podniky financovaly československou vládu v Londýně a posílaly příspěvky v řádech desetitisíců liber či dolarů na protinacistické aktivity.

Jan Antonín Baťa
Zdroj: ČTK

Lavička se sochou Jana Antonína Bati rozšířila šestici dřevěných soch umístěných podél Baťova kanálu. Vznikly v roce 2012 v dílnách řezbářů z okolí Strážnice na Hodonínsku, mimo jiné s cílem podpořit tradiční řezbářské aktivity v regionu. Už od října 2015 je na nábřeží Moravy v Uherském Hradišti k vidění jiná socha Jana Antonína Bati. Je na ní vyobrazen asi jako čtrnáctiletý chlapec, který sedí a dívá se na řeku. Vznik této sochy inicioval Robert Hájek, zakladatel Nadačního fondu J. A. Bati a vytvořil ji Robert Buček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silné bouřky dorazí i v pondělí, hrozí bleskové povodně

Bouřkové počasí o víkendu neskončí, silné bouřky doprovázené nárazovým větrem, přívalovými srážkami a krupobitím dorazí do Česka také v pondělí odpoledne a večer. Znovu se mohou rozvodnit menší toky a místy hrozí bleskové povodně. Vyplývá to z aktuální výstrahy a dalších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 29 mminutami

Byli mezi prvními na světě. Teď lékaři z Hradce Králové léčbu stentgraftem rozvíjejí

Lékaři z Hradce Králové v Česku už 30 let rozvíjejí léčbu stentgraftem. Roztažitelná výztuž cév za tu dobu pomohla mnoha pacientům v tamní fakultní nemocnici, ale i jinde. Život zachránila třeba policistovi, kterého zranil pachatel na útěku. Doktoři mu do natržené aorty vložili zpevňující trubici. „Je to kovová konstrukce pokrytá cévní protézou, ona se dostává do místa toho natržení cévy, a stabilizuje cévní stěnu, zastavuje krvácení a ta cévní protéza se stává součástí vašeho těla,“ vysvětlil lékař Jan Raupach z Radiologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
před 5 hhodinami

Před létem přibývá zájemců o expresní pas

Na úřadech před létem přibývá zájemců o vyřízení cestovních pasů na poslední chvíli. O doklad jeví zájem cestovatelé, kteří před odletem zjistí, že jim platnost toho starého brzy končí. Nový lze vyrobit za vysoký příplatek i do druhého dne, ale pouze s vyzvednutím v hlavním městě.
před 7 hhodinami

Zkraje: Hazard přináší obcím i státu prostředky, problémem je však závislost

Hazard je pro některé občasnou zábavou, pro jiné velkým problémem. Je sice zdrojem příjmů pro veřejné rozpočty, zároveň však působí společenské náklady v miliardách korun. O problematice hazardu diskutovali v pořadu Zkraje starosta obce Holubice Jiří Horňák (nestr.), ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, zastupitel města Brna a občanský aktivista Matěj Hollan, bývalý profesionální fotbalista Petr Švancara, vedoucí oddělení metodiky hazardu na sekci právní z Generálního ředitelství cel Tomáš Hamouz, tajemník z Institutu pro regulaci hazardních her Petr Kozák a adiktoložka Jana Dominika Šatánková ze společnosti Podané ruce.
před 23 hhodinami

Silné bouřky hrozí i v neděli

Intenzivnější bouřky hrozí na celém území republiky také v neděli, podle aktuální výstrahy meteorologů mohou být silnější než ty, které mají dorazit během sobotního odpoledne. Bouřky po oba víkendové dny doprovodí nárazový vítr, přívalové srážky i kroupy. Bouřkové počasí zřejmě vydrží i začátkem příštího týdne.
včera v 12:24

Lékařka v Plzni prohlásila ženu za mrtvou. Pohřební služba zjistila, že dýchá

Nezvyklá situace nastala v pátek ráno v Plzni, kde lékařka osmasedmdesátiletou ženu prohlásila za mrtvou. Pohřební služba však posléze zjistila, že seniorka dýchá, přivolala k ní proto záchranáře, kteří ji převezli do nemocnice. Koronerská společnost sdělila, že za dobu fungování provedla stovky prohlídek těl a zaznamenala vždy jen opačné případy, tedy kdy lékař u domněle zesnulého zjistil vitální funkce. Uznala pochybení a vyjádřila lítost. S lékařkou, která stav ženy špatně vyhodnotila, ukončila spolupráci.
včera v 07:00

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
30. 5. 2025

Od velkého „vyhnání“ Němců z Brna uplynulo 80 let, stále vzbuzuje otázky

V noci z 30. na 31. května 1945 bylo z Brna vyhnáno téměř dvacet tisíc německých obyvatel. Jejich vysídlení včetně dalších osudů stále vzbuzuje dohady a polemiky o příčinách a průběhu události. Při pochodu směrem do Rakouska, který se někdy nazývá „brněnským pochodem smrti“, zahynulo podle tuzemských badatelů bezmála sedmnáct set lidí, podle těch sudetoněmeckých dokonce až deset tisíc.
30. 5. 2025
Načítání...