Tramvaj do kampusu o krok blíž realitě. Brněnští radní nechali vypsat výběrové řízení na prodloužení trati až k nemocnici v Bohunicích a univerzitnímu kampusu. Vyjít by měla asi na jednu a čtvrt miliardy a ulehčila by Mendlovu náměstí a přeplněným autobusům i trolejbusům, které vytíženou lokalitu obsluhují.
O prodloužení tramvajové trati do kampusu uvažuje Brno už deset let. Pouhý kilometr tramvajové trati je pro desítky tisíc lidí, kteří v přeplněných autobusech a trolejbusech každé ráno cestují do bohunické nemocnice a do univerzitního kampusu, velmi důležitý.
Nejvíc využívají spoje autobusy a trolejbusy studenti a zaměstnanci univerzity a nemocnice. Až začne v Bohunicích jezdit tramvaj, ušetří až deset minut denně a nebudou se muset tísnit v trolejbusu. „Trolejbus číslo 25 bývá skutečně hodně přeplněný, takže člověk si nemůže přečíst ráno v klidu knížku nebo skripta. Bude to určitě lepší,“ řekla vědecká pracovnice Michaela Fojtů.
Stavět by se mělo na začátku příštího roku. Radní vypsali výběrové řízení na zhotovitele stavby. Podle náměstka Richarda Mrázka by mělo být hotovo za dva, nejpozději za čtyři roky. „Prodloužili jsme tunel stavby o sto metrů, aby měli obyvatelé, kteří tam žijí, větší komfort. Tím se stavba samozřejmě prodražila. Musím říct, že budeme čerpat dotaci ve výši osmdesáti pěti procent celkových nákladů,“ řekl náměstek primátora Richard Mrázek (ANO).
Na Kamechách je problém s podložím, v Líšni trať nechtějí místní
Na jiných místech se ale zatím prodlužování tratí nedaří. Na vině jsou problémy s podložím nebo protesty okolních obyvatel. Tramvajová trať se měla začít stavět například na Kamechách a i tam měla vést tunelem. Geologické průzkumy ale ukázaly problémy s podložím, teď musejí vzniknout další studie proveditelnosti a projekt se odkládá.
Stavět už se mělo i na místě zašlé železniční trati v Líšni. Tam projekt pro změnu zdržel nesouhlas místních. Na rozdíl od Kamech by se ale mohlo pokračovat daleko rychleji, stačí získat územní rozhodnutí a vybrat firmu, která trať postaví.
Největší rozvoj tramvajové sítě začal v 70. letech
Tramvajovou dopravu využívá v Brně denně průměrně 580 tisíc lidí. Jedenáct pravidelných linek je rozváží na osmnáct různých konečných zastávek. Za rozvinutou sítí stojí přes sto let práce. „V roce 1900 tady byly jen dvě koleje, jezdila po nich tramvaj s bílým označením, protože tehdy se značily linky barevnými terči, a je to dnešní jednička, která z Králova Pole přes to nádraží jela do Pisárek,“ popsal člen Tramvaj klubu Brno Ivan Nedělka.
Kromě ní jezdila ještě druhá linka na Ústřední hřbitov. Do tří let pak vznikla základní kostra tramvajové dopravy. Nově tak linky jezdily do Zábrdovic nebo Komárova. Vedle prodlužování se některé tratě i zkracovaly, nebo dokonce měnily směr. „Stávající trasa nevyhovovala třeba sklonově, anebo byla úzká ulice. A příkladem toho je Mendlovo náměstí, kde byla vedená tramvaj přeložena do nově vybudovaného bulváru Veletržní,“ vysvětlil Ivan Nedělka.
Největší rozvoj tramvajové sítě začal v 70. až 80. letech v souvislosti s výstavbou sídlišť. Nové tratě vedly do Bohunic, Líšně nebo třeba do Starého Lískovce. Zatím poslední novostavba byla v roce 2004, kdy město prodloužilo trasu osmičky.
