Azbest stále trápí majitele některých budov a bytových domů. Dělníci na rakovinotvornou látku narazili například při rekonstrukci bytových jader v brněnském Juliánově. Zkomplikovala také opravy Janáčkova divadla či kina Art. Starosti dělá i městu Luhačovice. To bude muset jednu ze svých administrativních budov zbavit zdraví škodlivých vláken při zateplování.
Dvacet let už se nevyrábí a nepoužívá. Azbest přesto stále trápí majitele budov
Některé byty v domech v brněnských ulicích Krásného a Souběžné jsou v současné době prázdné. Takzvané stoupačky v bytech jsou z azbestu, který je třeba odborně odstranit. Budovu proto obsadili odborníci na likvidaci toxických materiálů. Bez ochranných pomůcek s nebezpečnou látkou pracovat nemohou. V případě, že s materiálem začnou manipulovat, hrozilo by dělníkům poškození dýchacích cest. „Před vstupem do uzavřeného prostoru si musím si obléct jednorázový oblek a respirátor,“ vysvětlil Karel Sojka ze specializované firmy.
Pracovat s azbestem musejí dělníci jen v ochranných pomůckách
Azbest se často používal pro své protipožární vlastnosti
Karcinogenní materiál byl nejvyužívanější v minulém století především ve stavebnictví pro svoje protipožární vlastnosti. „Dnes tento materiál nahrazují celulózová nebo polymerní vlákna, ale tam už ta požární odolnost není taková,“ řekl děkan Fakulty stavební VUT Rostislav Drochytka.
V Luhačovicích se budou muset z budovy odstěhovat úředníci
Azbest komplikuje také rekonstrukci brněnského Janáčkova divadla a kina Art. Aktuálně přidělává starosti i náklady také městu Luhačovice. To bude muset škodlivých vláken zbavit jednu ze svých administrativních budov při zateplování. Desítky úředníků kvůli tomu dočasně přestěhuje jinam.
„Azbest na závadu není, pokud se s ním nehýbe. Ale pokud chceme zateplovat dům a pohne se s panely, tak se azbest musí kompletně dostat dolů. To je jedna z nejnákladnějších částek,“ řekl vedoucí odboru správy majetku Městského úřadu Luhačovice Jiří Šůstek. Práce spolknou osmnáct milionů korun, které zčásti pokryje státní dotace.
Azbest se vozí na speciální skládky
Přesný počet budov, které mají tento materiál v konstrukci, nikdo nezná. S počtem zrekonstruovaných staveb se ale snižuje. Azbest z budov se vozí na řízené skládky nebezpečného odpadu. Jedna z nich je například v Němčicích nad Hanou. „Jedná se o odstranění odpadu trvalým uležením. Odpad zůstane na zabezpečené skládce po celou dobu životnosti, bude tu pořád,“ vysvětlil technický ředitel SUEZ Petr Špičák. V celém Česku materiál leží na 26 místech. Skládkování kontrolují hygienici i inspektoři životního prostředí.
Používání azbestu se rozšířilo už v druhé polovině 19. století. Největší rozmach u nás ovšem zaznamenal mezi lety 1975–1990. V roce 1984 zařadilo ministerstvo zdravotnictví azbest do skupiny prokázaných karcinogenů a použití omezilo. Předtím se azbestu v tuzemsku vyrobilo až padesát tisíc tun za rok a dovážel se i ze Sovětského svazu.
Za neodborné nakládání s azbestem hrozí milionové pokuty, stejně jako za jeho nelegální uskladnění. Poslední takový případ oznámila Česká inspekce životního prostředí loni na Domažlicku.
