Robot, který se zasloužil o zaznamenání světového rekordu při měření hloubky Hranické propasti, byl od loňského září uvězněn v jejích útrobách. V pondělí večer ho z hloubky 197 metrů vytáhl policejní stroj o 137 metrů výše. V úterý dopoledne ho pak potápěči dostali nad hladinu.
„Už podle pondělního videa vypadal robot nepoškozený,“ uvedl speleolog Martin Prachař, podle něhož komplikovala vytažení robota velmi nízká viditelnost. „Po zapnutí motorů klesá k nule,“ podotkl.
„V jednu chvíli to dokonce vypadalo, že tam roboti zůstanou oba dva,“ poznamenal. Potápěči se na použití nového robota domluvili s policejním odborem speciálních potápěčských činností a výcviku, řekl předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba.
Dálkově řízený robot zůstal v propasti od loňského výzkumu česko-polské expedice, která s jeho pomocí spustila sondu až do hloubky 404 metrů.
Pomohl až robot s rukou
Policisté využili při záchranné akci podvodního robota s rukou, která stroj speleologů zachytila a vynesla. Policejní speciál má technickou hloubku ponoru až 600 metrů a vysvobodil robota speleologů v hodnotě tří milionů korun z míst, kde jsou v propasti napadané klády. Robotovi, jehož tvůrcem je Polák Bartlomiej Grynda, se tam zamotalo komunikační lano.
Speleologové doufají, že zařízení dlouhý pobyt v tamních vodách příliš neublížil. „Je tam tři čtvrtě roku, je vyroben z hliníkových komponentů, které se mohou rozkládat. Věřím však tomu, že bude i nadále fungovat,“ doplnil Guba.
Jeskyňáři chtěli robota vytáhnout bez toho, že by museli stříhat jeho optický kabel, po němž vysílal data. „Pokud bychom ho ustřihli, jedna část robota by se zatopila vodou,“ dodal speleolog Prachař.
Poslechněte si, co o náročné operaci předcházející vytažení robota řekl speleolog Martin Prachař:
Tvůrce robota, který byl využit během projektu The National Geographic, již vyvíjí jeho následovníka. „Celý výzkum už je nyní jenom o technice, tyto hloubky pod 400 metrů a v jeskynním prostoru jsou pro člověka velice náročné, nastat mohou i krizové situace,“ dodal Guba.
Česko-polská expedice zapsala Hranickou propast na seznam jako nejhlubší zatopenou jeskyni na světě loni 27. září. Sonda s pomocí robota přitom nedosáhla dna, zastavil ji konec vodicího kabelu. Dosavadní rekord držela italská propast Pozzo del Merro s naměřenou hloubkou 392 metrů. V průzkumu propasti, kterou odborníci systematicky zkoumají od 60. let minulého století, hodlají hraničtí speleologové pokračovat. Navázat na ně chtějí už v září, kdy by chtěli překonat metu 500 metrů.
Dno možná až v hloubce tisíc metrů
Podle geologů má propast dno možná až v hloubce 700 až 1000 metrů. Usuzují tak podle chemického složení a teploty vody, která se od hladiny po hloubku asi padesáti metrů pohybuje v rozmezí 16 až 19 stupňů. Viditelnost vody je velmi proměnlivá, někdy je vidět jen na jeden metr, jindy až padesát.
Voda je minerální, obsahuje oxid uhličitý. Hranický kras je unikátní v tom, že na rozdíl od většiny krasových útvarů nevznikl leptáním vod prosakujících z povrchu, ale výrony termálních pramenů z hlubin.
V Hranicích nyní rozvíjejí plány, jak nejhlubší zatopenou propast na světě turisticky využít. Uvažují zde například o skleněné lávce přes propast, nových vyhlídkových trasách nebo informačním centru.
