Mikrojesle fungují osm hodin denně každý pracovní den a péče cílí na děti od pěti měsíců do čtyř let (v případě Pardubic do tří, protože starší děti obstará zdejší školka). „Mikro“ jsou jesle proto, že v jednu chvíli se zdejší pečovatelky mohou starat maximálně o čtyři malé klienty.
Jak ale upozorňuje koordinátorka pardubického centra Táňa Pipková, dohromady může jít třeba i o dvacet dětí, jejichž rodiče službu využívají. Mikrojesle totiž slouží například matkám, které se místo plné rodičovské dovolené chtějí po porodu vrátit do práce dřív, například na kratší úvazek. Dítě tak mohou nechat v jeslích jen na některý pracovní den.
Pro rodinnou politiku
„Mikrojesle jsou nastaveny tak, aby byly finančně dostupné,“ uvedl mluvčí ministerstva práce Petr Hrabáň. V pardubickém Kuliklubíčku zaplatí rodiče za každodenní pobyt svého dítěte šestnáct set měsíčně, o polovinu je částka nižší v případě, že o dítě se pečovatelky starají jen některé dny v týdnu. „V ceně je pitný režim, svačinka, dodavatelsky jsme schopní zajistit i obědy, ale přímo v ceně nejsou. Rodiče dětem dávají jídlo vlastní,“ dodala Pipková.
Mikrojesle může zřídit radnice, příspěvková organizace obce, nezisková organizace nebo taková firma, které vykonávají činnost škol a školských zařízení v partnerství s obcí. Rozvoj mikrojeslí je součástí koncepce rodinné politiky, již ministerstvo práce představilo počátkem roku.
V rámci péče o dítě počítá i s rozvojem dětských skupin z evropských peněz, investicemi do školních družin ve výši 270 milionů nebo zajištěním bezplatné nabídky základních kroužků (s náklady 579 milionů).