Pardubický kraj je průmyslovým regionem, kterému dominuje všeobecné strojírenství a chemický průmysl. Práce se nesoustřeďuje u jednoho velkého zaměstnavatele, místo toho je rozdrobená mezi řadu středních a malých podniků, což také přispívá ekonomické stabilitě. Kraj i proto nepostihla epidemie covidu-19 v Česku tolik jako jiné regiony, přesto se i zde potýkají podnikatelé s řadou překážek. Ekonomickým dopadům pandemie se věnuje pořad SeČTeno.
Podle šéfa pardubické Krajské hospodářské komory Jozefa Koprivňanského má region oproti jiným výhodu v široké diverzifikaci ekonomiky. Výroba, průmysl a podnikání se nesoustředí pouze na jednu oblast. „Riziko postižení covidem se celkem dobře rozkládá. Důsledky té katastrofy nejsou v Pardubickém kraji tak znát,“ uvedl Koprivňanský.
Problémy spojené s pandemií se však podnikům ani tak nevyhýbají. Chybí některé vstupní materiály jako polovodičové čipy nebo granulát na výrobu plastů. Komplikované je také postavení firem na zahraničních trzích, zvýšila se například cena a doba dopravy. „Dnes jeden kontejner stojí 11 tisíc dolarů, před rokem a půl to byly 3 tisíce dolarů. Doba dopravy z Asie trvá dnes i pět týdnů, dřív to byl týden,“ přiblížil předseda Krajské hospodářské komory.
Přesto v kraji nedošlo k bankrotu významných firem, čemuž podle Koprivňanského zabránily podpůrné programy. Je však otázkou, jestli krach některých pouze neoddálily. „Až tohle skončí, tak by to mohlo mít vliv na to, že podnikatelé, kteří doufají, že budou pokračovat ve svém podnikání, můžou skončit,“ řekl Koprivňanský.
Firmy se navíc musely vypořádat také se zavedením povinného testování zaměstnanců, jejichž náklady mají hradit zdravotní pojišťovny. Za jeden test poskytnou zaměstnavateli 60 korun, podle Koprivňanského však náklady mohou být vyšší. „Někdo to musí dělat, někdo to musí evidovat, je to přerušení výroby, času, kdy pracovník může pracovat a něco vytvářet,“ vyjmenoval. Vyslovil se tak pro zvýšení úhrady za jeden test alespoň na 80 korun.
Podnikání v dopravě poznamenal úbytek cestujících
Pardubicko je také tranzitním regionem, šíření nákazy postihlo segment dopravy. Pocítila to i firma Zlatovánek, která částečně poskytuje městskou dopravu v kraji. „Omezují se kilometry, cestujících ubývá, tržby průměrně klesly o 30, 40 procent,“ uvedla jednatelka Zlata Andrlová, podle které obvykle největší příjem pramení od dětí cestujících do školy a dospělých dojíždějících za prací. Právě těch ubylo.
K propouštění řidičů však firma nemusela přikročit. I mezi nimi se objevila nákaza, organizaci práce komplikuje také karanténa nebo ošetřovné. „Nepropustila jsem jediného člověka, ba naopak, vzala jsem ještě asi tři lidi na dohody, abychom měli vše pokryté. Abychom neřekli: ,My nemůžeme.‘ My prostě musíme,“ dodala Andrlová.
Zásadní je v kraji také železniční doprava, velkým uzlem je například nádraží v České Třebové, a to nejen pro osobní, ale i nákladní přepravu. Odvětví, které se zaměřuje na převoz materiálu po železnici, reaguje podle generálního ředitele CZ LOKO Josefa Gulyáse na krize se zpožděním. Počítá tedy, že se dopady pandemie projeví asi o dva roky později.
Společnost CZ LOKO se doposud soustředila především na trh střední Evropy a na Východ. Současnou expanzí na Západ se podle Gulyáse firma připravuje právě na dopady hospodářského ochlazení. „Aby se nás potenciální zpomalení příliš nedotklo, nebo jsme z něj naopak profitovali,“ popsal strategii generální ředitel.
Některým firmám nechybí zakázky, ale zaměstnanci
S automobilovým průmyslem zase spolupracuje společnost Isolit-Bravo. Přestože došlo v oblasti prodeje aut asi k pětinovému poklesu, firma, která z většiny dodává výrobcům automobilů, v objednávkách pokles nezaznamenala. „Nejde nám to do hlavy. Kola se točí pořád stejnou rychlostí,“ popsal majitel firmy Quido Štěpánek.
Problém však nastal jinde – mezi zaměstnanci, asi třetina jich totiž pochází z Polska. „První vlna koronaviru začala uzavřením hranic. Najednou nám vypadlo 130 pracovníků,“ uvedl Štěpánek, do současnosti podle něj firmu zcela opustila asi polovina Poláků. Do výroby se tak kvůli výpadku zapojilo i vedení firmy. „Naučili jsme se několik profesí z výroby a minimálně 20 procent svého časového fondu trávíme ve výrobě,“ uvedl Štěpánek.
Společnost reagovala na šíření viru v Česku také inovacemi. Ve spolupráci s odborníky z Motola vyvinula nové výtěrové tyčinky a na jejich výrobu získala dočasné povolení. Tuzemský trh je ale podle Štěpánka zahlcený levnými čínskými výrobky bez certifikace, a proto se stěrek v Jablonném nad Orlicí vyrobí jen minimální počet. „Když to prezentuji příslušným, zejména SÚKLu (Státní ústav pro kontrolu léči – pozn. redakce), tak to nikoho nezajímá. Nápravy se nedovoláte,“ popsal podnikatel. Po získání certifikace se tak bude firma soustředit zejména na vývoz těchto výrobků do zahraničí.
Perníkáři tratí na zrušených akcích
S Pardubickem je nemyslitelně spojená výroba perníku. Na toto odvětví ale dopadla epidemie covidu-19 zvlášť tvrdě. Nekonají se trhy, výstavy a soutěže, na kterých mají perníkáři největší odbyt, dodávají tak v současnosti hlavně do kamenných obchodů. Menší množství zakázek ale využil například perníkář Pavel Janoš k vymýšlení nových produktů a obnově starých receptur. Nabízet tak bude třeba i perníkové calty podle rodinného receptu.
V kraji se rozvíjí nejen stará řemesla, ale i technologické novinky. V Chrudimi se na výrobu chytrých triček, které lépe odolávají nečistotám, soustředí mladá firma CityZen. „Obchodně jsme začali být aktivní až v květnu 2019. Covid nás zastihl v klíčové fázi, kdy jsme měli velké ambice,“ přiblížil manažer firmy Pavel Hrstka.
Velkou překážkou podle něj bylo zastavení výroby v továrnách. Firma se tak ocitla v situaci, kdy byl o její produkty zájem, ale neměla co prodávat. Dostat výrobu do současného stavu, kdy firmu uživí, tak podle něj stálo mnohem větší množství energie. „Ze dne na den se vám pod rukama mění vstupy finanční, časové. Musíte na to velmi pružně reagovat, byznys je mnohem náročnější,“ uzavřel Hrstka.
Tři týdny od vyhlášení stavu hromadného postižení osob
Zatímco ekonomické dopady šíření covidu-19 se v kraji poměrně daří zvládat, velmi silně postihla epidemie zdravotnictví. Kvůli nedostatku lůžek v nemocnicích tak hejtmanství v čele s Martinem Netolickým (ČSSD) před třemi týdny vyhlásilo stav hromadného postižení osob.
V současnosti je v celém kraji volných 35 lůžek na jednotkách intenzivní péče, určena jsou ale také necovidovým pacientům. Pro nakažené koronavirem je jich k dispozici asi desítka. „V současné době máme asi 61 osob, které jsou na intenzivních lůžkách,“ uvedl hejtman. Přestože nákaza lehce ustupuje, je podle něj situace stále velmi napjatá. Nemocnice by však podle Netolického měly mít vrchol náporu za sebou.
Vyhlášení mimořádného stavu podle něj splnilo účel a upozornilo na závažnost problému. K jeho odvolání by podle předpokladů mohlo dojít v průběhu příštího týdne. „Zdůrazňuji, že je to podmíněno zlepšením situace, a to radikálnějším zlepšením situace, v nemocnicích,“ řekl hejtman.
Netolický: Očkovat musíme klíčové pracovníky, například i starosty
Průběh vakcinace v kraji čelí kritice, otázky vyvolává například očkování některých náměstků nebo samotného hejtmana. Vakcína je ale podle něj přednostně dostupná pracovníkům v důležitých odvětvích jako energetika, vodohospodářství nebo třeba pohřebnictví. Zásadní pro fungování regionu je podle něj ale také například práce starostů, kteří jsou vystaveni poměrně velkému množství kontaktů.
Na nedostatek vakcín si stěžují i praktičtí lékaři. Podle Netolického je problém způsobený výpadky ze strany dodavatelů, dostatek očkovacích látek tak neproudí ani do kraje. Nervozita plyne také z toho, že se registrační systém otevřel dalším prioritním skupinám. K praktickým lékařům budou podle Netolického putovat veškeré dodávky od firmy AstraZeneca, v dubnu i částečně i od Moderny.
Obcím vypadly příjmy
Obce a samospráva se podle něj musí vypořádat také s rapidním snížením příjmů, financovat naplánované investice je velmi obtížné. „Poklesy takzvaných daňových příjmů, to jest toho, s čím obce nakládají, jsou enormní,“ uvedl Netolický. Zároveň však kraj chce přispět k oživení poptávky a udržení zaměstnanosti, a proto se chystá i tak veřejné zakázky vypisovat.
S přispěním evropských podpůrných programů chce například udržet plánovanou investici třech miliard do sektoru zdravotnictví. Naopak zpomalovat bude kraj ve své dotační politice. „Obce, stejně jako další žadatelé, jsou zvyklé získávat prostředky mimo jiné z krajského rozpočtu (…) Tam musíme trošku přibrzdit,“ řekl s tím, že restrikce by neměly být „zas tak fatální“.
Covid postihl muzea i festivaly a narušuje tradice
Díky investicím se například podařilo zmírnit dopady epidemie Východočeskému muzeu. V době kulturního lockdownu totiž přistoupilo k plánované rekonstrukci, která skončí v závěru letošního roku. V části paláce jsou ale opravy hotové a na návštěvníky v ní čeká výstava k výročí 140 let od založení muzea.
Do příjmů instituce přispívá také práce archeologů, kteří mají za sebou průzkumy před stavbou obchvatů kolem Chrudimi a Slatiňan. Objevili při nich domy prvních zemědělců nebo zachovalý hrob z doby stěhování národů. Muzeum ale pořádá také divadelní festival nebo koncerty. „Přes léto se podařilo udržet spoustu věcí při životě. Letošní sezonu máme naplánovanou, jako kdyby se nic nedělo. Uvidíme,“ podotkl ředitel muzea Tomáš Libánek.
Podobné štěstí ovšem neměl skanzen Veselý Kopec, kde se také každý rok odehrávají masopustní obchůzky, které patří i na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Letos se tradiční průvod nekonal, stejně tak nebude na Veselém Kopci ani velikonoční program. Za celý loňský rok do venkovního muzea zavítalo jen 35 tisíc návštěvníků, rok předtím to přitom bylo asi o 57 tisíc lidí víc.
Skanzenu tak zásadně ubylo příjmů. „Jen co se týče příjmů z tržeb a prodeje upomínkových předmětů, byly to téměř čtyři miliony,“ řekla jeho ředitelka Magda Křivanová. Zatím však skanzen nemusel přistoupit k omezení investic a nepřítomnost návštěvníků naopak využívá k opravě některých objektů i zázemí.
S projevy pandemie se musí potýkat také druhý nejstarší festival klasické hudby, Smetanova Litomyšl. Jeho pořadatelé mají pro letošek přichystané hned čtyři scénáře, které počítají s posouváním termínů, do programu zasahují kvůli omezením při zkouškách jednotlivých souborů a složité je organizovat i účast zahraničních hudebníků.
Nejistota panuje i ohledně povoleného počtu diváků. „Když bude moci býti méně návštěvníků, bude menší výnos ze vstupného a nemohli bychom si dovolit velké ansámbly,“ uvedl ředitel festivalu Jan Pikna. Přes překážky v plánování přesto zůstává optimistou. „Pořád ještě věřím, že je možné, abychom od 10. června udělali velký festival,“ uzavřel.
