Z opavského muzea stěhují kvůli opravám sbírky. Zůstane jen slon, který neprojde dveřmi

Muzea jsou kvůli covidu už dlouhou dobu zavřená, jejich zaměstnanci si ale na nedostatek práce stěžovat nemohou. Opavské muzeum se pustilo do rekonstrukce své historické budovy, musí proto vystěhovat celou expozici. Také se třídí a digitalizují sbírky a připravují exponáty na dobu, kdy do muzea budou moci přijít návštěvníci.

Muzejníci odvážejí kostru sloní nohy
Zdroj: ČT24

Slezské zemské muzeum je zavřené, ale uvnitř panuje čilý ruch. Kvůli připravovaným opravám oken pracovníci stěhují i nejtěžší exponáty zoologické sbírky, kosti sloních končetin. „Kosti jsou křehké, mohly by se poškodit při převozu. A nebylo by vhodné, aby došlo k jejich zaprášení po uložení v depozitáři, proto se balí do fólie. Kosti se velmi obtížně čistí,“ přiblížil kurátor zoologické sbírky Slezského zemského muzea v Opavě Martin Gajdošík.

Do depozitáře putují prakticky všechny exponáty, budova tak bude takřka prázdná. Jediným exponátem, který v muzeu zůstane i během rekonstrukce, je slon indický. Neprojde dveřmi. Muzejníci ho proto jen přikryjí, aby nedošlo k jeho poškození.

Pracuje se ale i mimo výstavní sály. Jeden z restaurátorů například dává dohromady historické hodiny, které budou součástí nové expozice. „Musíme předně očistit všechny materiály, následně opravit veškeré defekty. Různé praskliny, odlomené části,“ popsal Martin Polášek.

Výstavní budova Slezského zemského muzea v Opavě
Zdroj: ČTK
Autor: Drahoslav Ramík

V archeologickém oddělení zase třídí nálezy z výzkumu v Nových Heřminovech z roku 2019. „Jsou to hlavně novověké střepy z devatenáctého, maximálně osmnáctého století,“ uvedl konzervátor Ondřej Klápa, který opravdový archeologický skvost našel loni. V eneolotickém hrobu objevil mísy na nožce. Odhaduje, že pochází z období 3800 let před naším letopočtem. 

V muzeu se ale věnují také moderní historii. Je správcem pozůstalosti po generálu Milanu Píkovi, synovi komunisty popraveného Heliodora Píky, kterou muzeu věnovala rodina. Obsahuje stovky dokumentů a fotografií.

„Je to možná hloupůstka, ale máme dějepisné poznámky Milana Píky z šesté třídy, mám totiž ráda tyto osobní věci. Co je skvělé, že jsem našla další dopis Heliodora Píky z vězení,“ svěřila se historička Jana Horáková. Podobných dopisů už zpracovala asi tři stovky. V příštím roce by Píkovu korespondenci chtěla vydat tiskem.