Josef Kroutvor je laureátem Ceny Jaroslava Seiferta. Za vzpomínkové Poletování jednoho ptáčka

3 minuty
Josef Kroutvor je laureátem Ceny Jaroslava Seiferta
Zdroj: ČT24

Cenu Jaroslava Seiferta obdržel esejista, básník, prozaik a kunsthistorik Josef Kroutvor. Porota mu ji udělila za knihu Poletování jednoho ptáčka (vzpomínání a listování). Ocenění Kroutvorovi patří i s přihlédnutím k jeho esejistické tvorbě.

Osmdesátiletý Josef Kroutvor vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii, historii a dějiny umění. V září 1968 odešel do Francie, kde získal roční stipendium na univerzitě v Besançonu. Od sedmdesátých let pracoval v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, zaměřil se na dějiny plakátu, věnoval se i umělecké fotografii, designu, architektuře a sociologii kultury.

Počátkem devadesátých let přednášel dějiny plakátu a reklamy na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Vedl rovněž v Uměleckoprůmyslovém muzeu oddělení užité grafiky a fotografie, kde působil až do svého odchodu do důchodu.

Žádné tlusté memoáry

Josef Kroutvor publikuje od roku 1969, v letech normalizace také v samizdatových a exilových periodikách, kam psal pod kafkovským pseudonymem Josef K. Z jeho rozsáhlého díla jsou známy eseje Potíže s dějinami, Praha, město ostrých hran či Šumava a Josef Váchal.

Sbírka esejů Potíže s dějinami, která vyšla v roce 1990, se ve čtyřech kapitolách zamýšlí nad osudem střední Evropy. Za knihu Chvála, pocty a rozpaky získal cenu Nadace Českého literárního fondu za literární dílo roku 2015.

Poletování jednoho ptáčka
Zdroj: Torst

Vzpomínkovou knihu Poletování jednoho ptáčka se Josef Kroutvor rozhodl napsat po řadě esejistických, uměleckohistorických a básnických děl. Své vzpomínky sepsal podobně, jako psal o jiných. „Nikdy nebyl a nechtěl být autorem obsáhlých monografií, tlustých svazků a vyčerpávajících studií,“ vysvětluje nakladatelství Torst. 

„Přestože Kroutvor nechtěl napsat 'velkou knihu pamětí‘, jeho vzpomínky jsou nabité mnoha důležitými historickými fakty a zalidněny desítkami významných osobností české i evropské kultury a společnosti. Vše je podáno se skromností a zdrženlivostí, stručně a velmi jemně. Kniha je doplněna souborem unikátních fotografií a reprodukcí kreseb,“ představuje Poletování jednoho ptáčka nakladatel.

Za vynikající slovesné dílo

Cenu Jaroslava Seiferta inicioval v roce 1986 ve Stockholmu jaderný fyzik a zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch. Udílí se za vynikající slovesné dílo vydané nebo jinak zveřejněné v České republice nebo v zahraničí v posledních třech letech, výjimečně i za dílo celoživotní. Laureáta vyhlašuje Nadace Charty 77 každé dva roky 22. září, v předvečer Seifertových narozenin. Cena je spojena s odměnou sto tisíc korun.

Na seznamu laureátů jsou například Pavel Šrut, Ivan Diviš, Václav Havel, Ivan Martin Jirous, Jáchym Topol, Karel Šiktanc, Milan Kundera, Ludvík Vaculík či Miroslav Petříček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cyrusová prý zkopírovala Marse. Plagiáty řešili i Zeppelini či Adele

Kalifornský federální soud nepřistoupil na zamítnutí žaloby, kterou navrhovala Miley Cyrusová ve sporu kvůli písni Bruna Marse. Americká zpěvačka se brání obvinění, že zkopírovala Marsovu skladbu When I Was Your Man. Za problematický hit Flowers získala svou první cenu Grammy. Obvinění z plagiátorství řešily a řeší i jiné hudební hvězdy.
před 9 hhodinami

Velký knižní čtvrtek přináší Andersenovy pohádky i příběh Gazy od Jakuba Szántó

Velký knižní čtvrtek přestavuje opět vybrané novinky, na které chtějí upozornit tuzemští nakladatelé. Do výběru se dostalo dvanáct titulů od českých i zahraničních autorů napříč žánry. Ke čtenářům se dostávají nové knihy od prozaičky Pavly Horákové, reportéra Jakuba Szántó, thriller od irské autorky Michelle Dunneové, životopis papeže Františka i kompletní vydání Andersenových pohádek.
před 14 hhodinami

Louvre představuje umění z doby Rudolfa II.

V pařížském Louvru začala výstava zaměřená na umění, které vznikalo na pražském dvoře Rudolfa II. Zajímá se také o to, jak se v jeho době propojovaly a vzájemně ovlivňovaly věda s uměním. Návštěvník může rovněž sledovat, jak pozorování přírody inspirovalo umělce k novým technikám a materiálům. Vystavené předměty pocházejí z francouzských sbírek i muzeí po celé Evropě, hlavně z pražské Národní galerie. Akce potrvá do konce června.
před 20 hhodinami

Vyhnání Gerty Schnirch ožije ve filmu

Režisér Tomáš Mašín natáčí česko-německý film Vyhnání Gerty Schnirch, inspirovaný románem Kateřiny Tučkové, který zachycuje tragické události spojené s odsunem brněnských Němců. Příběh sleduje život Gerty Schnirch, dívky z česko-německé rodiny, která se stala obětí divokého odsunu a s jeho důsledky se vyrovnává celý svůj život. Ve snímku, který sleduje dobu od druhé světové války až do začátku devadesátých let, si postavu starší Gerty zahraje herečka Milena Steinmasslová, mladší verzi ztvární Barbora Váchová. Dvoudílný film budou moci diváci zhlédnout příští rok.
19. 3. 2025

Magnesia Litera má své nominace. O debut i prózu roku se uchází Hlaučovy Letnice

Celkem 33 titulů v jedenácti kategoriích získalo z více než 550 posuzovaných knih nominace v letošním 24. ročníku soutěže Magnesia Litera. V kategorii debut roku nominaci získaly román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna na Nové scéně Národního divadla.
18. 3. 2025Aktualizováno18. 3. 2025

Zemřel spoluzakladatel Činoherního klubu Jaroslav Vostrý

Ve věku 94 let v úterý ráno zemřel divadelník Jaroslav Vostrý. Uznávaný dramaturg, režisér, dramatik, publicista, divadelní kritik, teoretik a pedagog stál v polovině 60. let u vzniku Činoherního klubu v Praze. Slavnou divadelní scénu v ulici Ve Smečkách zakládal s režisérem Ladislavem Smočkem. Vostrý se stal jeho prvním uměleckým šéfem, za normalizace ale musel Činoherní klub opustit. Vrátit se mohl až po roce 1989.
18. 3. 2025

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
17. 3. 2025

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
17. 3. 2025
Načítání...