Josef Kroutvor je laureátem Ceny Jaroslava Seiferta. Za vzpomínkové Poletování jednoho ptáčka

Nahrávám video
Josef Kroutvor je laureátem Ceny Jaroslava Seiferta
Zdroj: ČT24

Cenu Jaroslava Seiferta obdržel esejista, básník, prozaik a kunsthistorik Josef Kroutvor. Porota mu ji udělila za knihu Poletování jednoho ptáčka (vzpomínání a listování). Ocenění Kroutvorovi patří i s přihlédnutím k jeho esejistické tvorbě.

Osmdesátiletý Josef Kroutvor vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii, historii a dějiny umění. V září 1968 odešel do Francie, kde získal roční stipendium na univerzitě v Besançonu. Od sedmdesátých let pracoval v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, zaměřil se na dějiny plakátu, věnoval se i umělecké fotografii, designu, architektuře a sociologii kultury.

Počátkem devadesátých let přednášel dějiny plakátu a reklamy na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Vedl rovněž v Uměleckoprůmyslovém muzeu oddělení užité grafiky a fotografie, kde působil až do svého odchodu do důchodu.

Žádné tlusté memoáry

Josef Kroutvor publikuje od roku 1969, v letech normalizace také v samizdatových a exilových periodikách, kam psal pod kafkovským pseudonymem Josef K. Z jeho rozsáhlého díla jsou známy eseje Potíže s dějinami, Praha, město ostrých hran či Šumava a Josef Váchal.

Sbírka esejů Potíže s dějinami, která vyšla v roce 1990, se ve čtyřech kapitolách zamýšlí nad osudem střední Evropy. Za knihu Chvála, pocty a rozpaky získal cenu Nadace Českého literárního fondu za literární dílo roku 2015.

Poletování jednoho ptáčka
Zdroj: Torst

Vzpomínkovou knihu Poletování jednoho ptáčka se Josef Kroutvor rozhodl napsat po řadě esejistických, uměleckohistorických a básnických děl. Své vzpomínky sepsal podobně, jako psal o jiných. „Nikdy nebyl a nechtěl být autorem obsáhlých monografií, tlustých svazků a vyčerpávajících studií,“ vysvětluje nakladatelství Torst. 

„Přestože Kroutvor nechtěl napsat 'velkou knihu pamětí‘, jeho vzpomínky jsou nabité mnoha důležitými historickými fakty a zalidněny desítkami významných osobností české i evropské kultury a společnosti. Vše je podáno se skromností a zdrženlivostí, stručně a velmi jemně. Kniha je doplněna souborem unikátních fotografií a reprodukcí kreseb,“ představuje Poletování jednoho ptáčka nakladatel.

Za vynikající slovesné dílo

Cenu Jaroslava Seiferta inicioval v roce 1986 ve Stockholmu jaderný fyzik a zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch. Udílí se za vynikající slovesné dílo vydané nebo jinak zveřejněné v České republice nebo v zahraničí v posledních třech letech, výjimečně i za dílo celoživotní. Laureáta vyhlašuje Nadace Charty 77 každé dva roky 22. září, v předvečer Seifertových narozenin. Cena je spojena s odměnou sto tisíc korun.

Na seznamu laureátů jsou například Pavel Šrut, Ivan Diviš, Václav Havel, Ivan Martin Jirous, Jáchym Topol, Karel Šiktanc, Milan Kundera, Ludvík Vaculík či Miroslav Petříček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...