Litry krve z Maďarska, Stouni ze Slovenska. Lidé v krizi divadlo potřebují, říká ředitel festivalu

Představením divadelního vizionáře Roberta Lepagea začal v Plzni mezinárodní festival Divadlo. O inscenaci 887 slavného kanadského divadelníka dramaturgie festivalu dlouho usilovala. Ve třicátém ročníku svou tvorbu do Plzně doveze celkem šestadvacet souborů z devíti zemí.

Autorské sólové představení Roberta Lepagea 887 dostalo název podle čísla činžovního domu na Murray Avenue ve městě Quebec, kde autor žil v dětství se svými rodiči. Lepage se na jevišti vyrovnává s otázkou paměti a zapomínání.

„Vybíráme program tak, aby byl inspirativní, protože festival Divadlo vznikl po roce 1989 jako první významný mezinárodní divadelní festival v České republice a jeho ambicí bylo inspirovat české divadlo, ukazovat, co je nové, neotřelé. Konfrontovat mladé začínající, ale originální tvůrce z českého prostředí s těmi evropskými. A samozřejmě také promovat české divadlo v zahraničí,“ uvedl ředitel Národního divadla a také festivalu Jan Burian.

Aktualizace klasiky

Návštěvníci aktuálního ročníku mohou zajít třeba na autorskou inscenaci Slovenského národní divadla Než přijedou Stouni… Vznikla ve spolupráci režiséra Matúše Bachynce s herci, mimo jiné Emílií Vášáryovou. „Reflektuje kulturu, historii i osobní zkušenosti před tím, než nastane koncert. A my víme, že ten má symbolický význam, že byl u nás symbolem definitivního příchodu svobody,“ připomíná Burian.

Jan Burian o festivalu Divadlo (zdroj: ČT24)

Letošní program nabízí také bizarní a hororovou inscenaci Shaxpearova myčka na ulici Kertész, která je současnou adaptací Shakespearovy tragédie. Režíroval ji provokativní maďarský tvůrce Viktor Bodó. „Uvidíme inscenaci roku z divadla v Budapešti, kde se na ni vůbec nedá dostat. Je to moderní variace Romea a Julie. Drsná, nekompromisní, tečou tam litry krve,“ líčí Burian.

S aktualizací zavedených her pracují i další divadelníci. Mladá litevská režisérka Yana Rossová v Povídkách z Vídeňského lesa původní text Ödöna von Horvátha přesazuje do současného litevsko-ruského kontextu. „Text se zabývá vznikem nacismu a zdrojem fašismu a totalitarismu a konfrontuje je se současnou zkušeností, což ve světle tragických událostí, které v současnosti Evropa prožívá, nabývá na významu,“ nepochybuje Jan Burian.

Tuzemský program představí velkou žánrovou šíři od divácky atraktivních inscenací až po experimenty či alternativní produkce. „Například představení Jakuba Čermáka, který angažoval ukrajinské herečky, které u nás čekají na návrat domů. Zpracovávají klasické antické téma Trójanek,“ zmínil jeden z titulů Burian.

Ukrajinské herečky nastudovaly Trójanky (zdroj: ČT24)

Hodnoty, které mají smysl

Festival Divadlo potrvá do 21. září. Doprovází ho i fotografická výstava instalovaná ve Smetanových sadech, která se ohlíží za třemi desetiletími festivalové historie. Jan Burian podle svých slov nechce přistoupit na názor, že lidé si nyní kvůli šetření odepřou návštěvu divadla.

„Když je krize, lidé mají potřebu se sejít a zamyslet se nad tím, které hodnoty mají smysl. Divadlo je jedna z mála příležitostí, kde se jim to může společně s ostatními podařit. Takže historická zkušenost je taková, že z jedné strany lidé šetří, ale z druhé strany raději ušetří na nějakém konzumním zboží a jdou do divadla nebo do kina nebo si s rodinou vyjedou na výlet, aby žili,“ domnívá se.

I proto by podle něho nebylo šťastné, aby divadla kvůli úsporám musela omezovat produkci.