Režisérka Pavlátová ve filmu Moje slunce Mad provází kamarádku animovaným Kábulem

Studio 6: Režisérka filmu Moje slunce Mad Michaela Pavlátová (zdroj: ČT24)

Blonďatá Helena opouští Česko a s manželem Nazirem se vydává do Kábulu, kde poznává zcela novou realitu. Příběh dle knihy novinářky Petry Procházkové převedla do animovaného filmu režisérka Michaela Pavlátová. Snímek má v pondělí premiéru na filmovém festivalu v Karlových Varech.

Moje slunce Mad vypráví příběh Heleny, která opustí Česko a v Kábulu pozná rodinu svého manžela Nazira. Blonďatá Evropanka se musí vypořádat se střetem kultur. Protagonistku knihy Frišta z pera Petry Procházkové si režisérka Pavlátová podle svých slov ihned zamilovala.

„Vytvořila jsem si okamžitě živou postavu, která se stala mojí kamarádkou,“ vysvětluje s tím, že když následně váhala, jestli se do filmu pouštět, dospěla k názoru, že svou kamarádku nemůže nechat samotnou a snímek musí vzniknout.

Tvůrkyně je přesvědčena, že Moje slunce Mad není filmem o Kábulu, ale o vztazích hlavní představitelky s jejím manželem a jeho rodinou. „Vždy si vytvoříme nějakou postavu, kterou potřebujeme vidět,“ nastiňuje Pavlátová. Zatímco v knižní předloze má protagonistka ruské a tádžické kořeny, ve filmu je Helena Češkou. „Zdálo se nám, že to scénář umožňuje, a bylo nám to bližší,“ říká režisérka.

Až během práce na snímku si prý uvědomila, že hlavní město Afghánistánu je neodmyslitelnou součástí příběhu. Pro své vyprávění Pavlátová zvolila malovanou animaci, protože chtěla dokázat, že i animovaně lze zpracovat vážná témata. Kábulské exteriéry animátoři uváděli v život podle dokumentárních snímků i dojmů autorky knižní předlohy Procházkové.

„Nejnáročnější byly – kromě toho, že všechno bylo nejnáročnější – intimní scény, kde záleželo na tom, jak přesvědčivě v animaci dokážeme předat emoce,“ popisuje Pavlátová s tím, že zatímco herec emoci předá například očima, animátoři vyžadují jiné metody a musí dávat pozor, aby ji nepřehnali. Herci se musí spolehnout na svůj hlas – Heleně jej předala herečka Zuzana Stivínová.

Soukromý a skutečný Kábul

Aktuální situace v Afghánistánu s režisérkou dle jejích slov rezonuje jako s ostatními, když sledují skličující záběry a nikdo neví, jak dění dopadne. „Tím, že jsme nyní pět let žili v našem soukromém Afghánistánu, je to o to palčivější. Vidíme za tím skutečné lidi, kteří nám v Kábulu pomáhali,“ líčí Pavlátová a poukazuje například na afghánské herce, kteří film dabovali v mezinárodním znění.

Film už ocenila porota francouzského filmového festivalu v Annecy. „Já si svoje ambice naplnila tím, že se film podařil dokončit. Už tím, že dostal cenu na prvním festivalu, jsem úplně uspokojená,“ komentuje Pavlátová.

Snímek Moje slunce Mad má premiéru v pondělí ve 14 hodin ve Velkém sále karlovarského festivalu. Do českých kin vstoupí příběh české dívky Heleny alias Herry letos na podzim.

Načítání...