Obraz od Mistra vyšebrodského oltáře půjde do dražby. Chtěla ho Národní galerie, jednání selhalo

Národní galerie prozatím nezíská do svých sbírek deskový obraz s námětem zvěstování Páně, který podle odborníků stvořil Mistr vyšebrodského oltáře. Její jednání s Nadačním fondem Richarda Fuxy, který obraz vlastní, selhalo. Středověké dílo proto půjde do dražby, oznámila mluvčí fondu Pavlína Stránská.

Nadační fond má povolení k trvalému vývozu obrazu připisovaného Mistru vyšebrodského oltáře do zahraničí, takže ho v dražbě, která má proběhnout do konce roku, může prodat i sběratelům či investorům z jiných zemí. Ve sbírce Národní galerie zřejmě nebude – přinejmenším ne před aukcí.

„Kvůli nekončícím diskusím o ceně se jednání zastavila na mrtvém bodě,“ řekla mluvčí fondu ke krachu rozhovorů s Národní galerií. Ta byla ochotná za obraz dát 65 milionů korun, na jaře jej chtěla představit veřejnosti. Historik Jan Royt letos na jaře uvedl, že je to výjimečné dílo a stát by ho měl koupit za jakoukoli cenu.

Stát by se mohl zapojit do dražby

Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury dala najevo, že i přesto, že majitel obrazu připravuje dražbu, může jej nakonec koupit stát. Ministerstvo sice nevyhovělo návrhu památkářů na vyhlášení obrazu kulturní památkou, ale to bylo podle Hrušové proto, aby neodradilo další vlastníky významných děl.

Míní, že kdyby byl každý takový obraz po dovezení do Česka prohlášen za památku, způsobilo by to, že „významné předměty kulturní hodnoty by nebyly na území republiky dováženy a tímto zásahem by byl fakticky zničen trh s kulturními statky“.

Vzhledem k charakteru díla by podle ministerstva mohl být stát jediným potenciálním kupcem. Úřad by peníze na jeho zakoupení mohl vyčlenit, pokud by byla cena přiměřená okolnostem. „Z neprohlášení daného díla za kulturní památku tedy nevyplývá, že by ministerstvo kultury nemělo o předmětné dílo nadále zájem,“ ujistila Hrušová.

Podle bývalého ředitele Národní galerie a kunsthistorika Jiřího Fajta by byla chyba, kdyby se o koupi obrazu dále nejednalo. Jde podle něj o „významné středověké bohemikální dílo“.

„Obraz má svoje jedinečné místo v kontextu dvorského umění Karla IV. O gotické památky českého původu ze čtrnáctého století, které se na světovém uměleckém trhu objevují jen zřídka, je však značný zájem i v zahraničí,“ dodal bývalý šéf galerie, který byl u zahájení jednání.

Stát nechce riskovat nepravost

Desková malba se v nabídce objevila před dvěma lety. Byla v zahraniční dražbě, tehdy však ještě neexistovaly posudky potvrzující její pravost. Nepodařilo se ji prodat za vyvolávací cenu, která činila 110 tisíc eur (2,8 milionu korun), a současný majitel ji po dražbě koupil za neznámou částku.

Od té doby vznikly podle současného majitele expertizy a posudky, které potvrdily autentičnost díla. Jeho hodnotu stanovily na 65 až 70 milionů korun.

Že nyní byla Národní galerie ochotna zaplatit 65 milionů korun, ale do dražby, kde byla cena třicetkrát nižší, se nepřihlásila, vysvětloval její bývalý ředitel tím, že státní instituce nemůže – na rozdíl od soukromého kupce – riskovat, že se nakonec zjistí, že nejde o pravé dílo.

Vyšebrodský cyklus se považuje za vrchol deskového malířství v Čechách z doby krátce před rokem 1350. V rámci církevních restitucí připadl zpět řádu cisterciáků ve Vyšším Brodě, Národní galerie ho však má v dlouhodobé zápůjčce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...