Začíná to okřiknutím, končí fackou. ČT natočila dokument o domácím násilí na seniorech

Nahrávám video

Násilí odehrávající se za zavřenými dveřmi domů nebo bytů může mít mnoho podob. Terčem dehonestujícího a násilného chování se stávají i senioři, slovních, a dokonce i fyzických útoků se na nich dopouští jejich dospělí děti či vnuci. Dostat tento problém, o němž se příliš nemluví, do pozornosti společnosti se pokouší dokument z cyklu Z lásky nenávist. Režisérka snímku Ivana Pauerová Miloševič a zakladatel sdružení Život 90 Jan Lorman, jenž se na dokumentu podílel, mluvili o násilí na seniorech také v rozhovoru s Jakubem Železným v pořadu Události, komentáře.

Co vás vedlo k tomu věnovat se po násilí na ženách a mužích právě seniorům?
Ivana Pauerová Miloševič: Bylo logické přemýšlet jako o dalších v řadě o dětech nebo seniorech. Rozhodli jsme se začít seniory. 

Na výzvu se pro natáčení dokumentu přihlásilo zhruba sto lidí, jejichž příběhy se staly osou scénáře. Podle čeho jste nakonec vybrali pět protagonistů?
Ivana Pauerová Miloševič: Vybrali jsme jich pět, ale natáčeli jsme nakonec se čtyřmi. Příběhů bylo více než sto, jenomže ty ostatní se týkaly spíše otázky šmejdů či domova důchodců, což jsou, jak se ukázalo, témata pro případné další filmy. 

V čem jsou podle vás, pane Lormane, senioři od svých blízkých nejohroženější?
Jan Lorman: My senioři jsme velmi zranitelní, pokud se naruší mezilidské vztahy. Když ztratíte důvěru ať už k těm nejbližším, anebo k někomu, kdo o vás pečuje, může to být i profesionální zdravotník nebo pečovatelka.

Co tu ztrátu důvěry může způsobit?
Jan Lorman: Buďto je to záměrné, tedy že ten člověk cílí na majetek a snaží se staršího člověka zmanipulovat, aby udělal něco, co by sám o své vůli neudělal. Anebo je to i obrana pečujících, protože už nezvládají nároky péče a potřebují vyslat signál, že už nemůžou. Takže pak řeknou:  Prosím tě, mami, buď tak hodná a prostě seď, nemluv a nedělej nic.

Věta „Mami, seď tady, buď hodná a nic neříkej“ je sice nepěkná a nevhodná, ale pořád ještě není za hranou, nebo ano?
Jan Lorman: Je přiblížením k hraně, protože násilí obvykle začíná ztrátou respektu. Úvahami typu „Ty jsi stará“, „Prosím tebe, už tomu nerozumíš“ nebo „Nepleť se nám tady do toho“. To bývá začátek, po němž následují další stupně, to znamená psychický a třeba i fyzický nátlak. Péče nebo podpora, kterou starý člověk očekává, najednou nepřijde nebo přijde způsobem, který tomu člověku působí bolest. 

Takže primárně v těchto případech nejde o majetek?
Jan Lorman: Násilí na seniorech hodně souvisí s majetkem, ale nejen s ním. Vypovídá prostě o krizi ve vztazích, že už starý člověk překáží něčemu, co mladý člověk potřebuje. 

Ivano, ověřovali jste slova seniorů, s nimiž jste natáčeli? Jestli si někteří trošku nevymýšleli, aby byli zajímaví nebo protože si chtěli popovídat s filmaři.
Ivana Pauerová Miloševič: Ukázalo se v terénu a při rešerších, že tahle pochybnost se objevuje. Co říká senilní babička, co říká bláznivý dědeček. Samozřejmě, že jsme si informace ověřovali, mluvili jsme s lidmi z rodiny, z obce. Snažíme se tímto filmem trochu posunout optiku vnímání stáří. Je tu sice nějaká legislativa a její implementace do reality, ale my ukazujeme i další otázky samoty, peněz a spousty dalších aspektů.

Pane Lormane, jak má senior poznat, že jednání jeho okolí je už za hranou, že už by ho měl nějak řešit?
Jan Lorman: To je těžké. Nejde o něco stabilního, děje se to v sezonách. Někdo se jednou vyjádří hrubě, ale pak je zase laskavý a v tom okamžiku starší člověk zase všechno odpustí a začne věřit – a v tu ránu zase přijde facka… 

Myslíte facku v přeneseném slova smyslu, nebo dochází i na ty skutečné?
Jan Lorman: Myslím facku v uvozovkách i skutečnou. Jsou i jiné způsoby, třeba vzít starému člověku hůl, přestože je na ní závislý, nebo v zimě otvírat okna dokořán, aby byl nemocný. Je potřeba takové situace sledovat i zvenku. Aby si lidé všímali svého okolí, jestli se něco takového neděje u sousedů, a dokázali na to upozornit. A pokud se dotyčný senior stydí za to, že ho děti týrají, protože to považuje za rodičovský debakl, tak aby ho dokázali vyzvat, ať se brání.  

Předpokládám, že i to je cílem dokumentu, tedy nejen ukázat situaci, které se dějí, ale i se pokusit ukázat řešení. 
Ivana Pauerová Miloševič: Především jsme se snažili o jakousi anatomii toho, jak se násilí na seniorech děje. Začne nepřiměřeným okřiknutím a pokračuje klidně i mnoho let. Žádný z těch případů se nestal tak, že by se někdo jeden den vzbudil a řekl si: Teď chci svého otce vyhnat z domu. To začne pomalu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...