Jiří z Poděbrad či Richard Coudenhove-Kalergi stáli u počátků myšlenek spojené Evropy a zároveň to byli lidé, kteří se vzepřeli pojetí českých zemí jako státu bezvýznamného, jehož vnější vliv je prakticky nulový. Skutečný význam české šlechty v historii evropské diplomacie představuje projekt, který v rámci oslav stého výročí vzniku Československa připravil Národní památkový ústav. První zastávkou je Brusel, v příštích měsících se ale vydá na turné po českých zámcích.
Bruselská výstava představuje české země jako diplomatické srdce Evropy
UDÁLOSTI: Jaký byl vliv šlechty českých zemí v evropské diplomacii? Podle Národního památkového ústavu velký (zdroj: ČT24)
V obecném povědomí je české území spíše místem, které je v historii pasivní – mocnosti o ně válčí, ale jeho aktivní vliv je mizivý. Řada událostí by tomu mohla dát za pravdu. Třeba válka o rakouské dědictví, některé části napoleonských válek, prusko-rakouská válka nebo závěr druhé světové války v Evropě se sice odehrály z nemalé části v Čechách a na Moravě, ale český vliv na události byl jen malý.
Je to ale jednostranný pohled. Byly okamžiky, kdy právě z českých zemí přicházely zásadní impulsy, které rozhýbaly události v celé Evropě. Některým z nich se věnuje projekt Šlechta českých zemí v evropské diplomacii. Jeho součástí je výstava v Bruselu, ale zapojí se do něj i mnoho českých zámků.
„Chceme připomenout, jakým způsobem byla diplomatická šlechta zapojena do mírových jednání v rámci Evropy, a připomínáme čtyři významné evropské události, které měly svůj původ i v zemích Koruny české,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
Konkrétně se výstava soustředí na události, které rozhýbali český král Jiří z Poděbrad, Maxmilián Trauttmansdorff, Klemens von Metternich a Richard Coudenhove-Kalergi. I když s výjimkou krále Jiřího neměli vysloveně české kořeny, v českých zemích žili všichni.
Coudenhove-Kalergi, proslulý především jako zakladatel Panevropské unie – hnutí prosazující hospodářské a kulturní sjednocení Evropy – měl československé občanství. Metternich, byť ho známe jako rakouského kancléře, byl svým způsobem Západočech, žil v Kynžvartu. Trauttmansdorff, který dojednal Vestfálský mír, byl zase pánem Horšovského Týna, ostatně tamní zámek má ve svých sbírkách brk, kterým prý bylo ukončení třicetileté války podepsáno.
Projekt Šlechta českých zemí v evropské diplomacii pokračuje celý rok. Součástí budou desítky výstav věnovaných době od středověku až po první republiku. Závěrečná výstava, která skončí v prosinci, bude věnována Maxmilianu Lobkowiczi, který se aktivně stavěl proti nacismu, byl za druhé světové války československým velvyslancem v Londýně a zemřel v americkém exilu v 60. letech.