Svět přes krasohled po celý rok

Město Šluknov hostí v působivých prostorách podkroví šluknovského zámku výjimečnou výstavu; výstavu nabízející krásno a potěšení na každý den a každý týden, jak rok běží a leží. Výstavní projekt 52 na celý rok výtvarníků Markéty Váradiové a Michala Slejšky nabízí krasohledy, kaleidoskopy a na jejich principu vytvořené větší prostorové objekty a instalace.

Krasohledy je možné brát do ruky za účelem rozkoše vytrysklé ze zasutých vzpomínek na dětství a jeho dobrodružné „dalekohledy“, krasohledy středních rozměrů vás nenechají na pokoji intelektuálně a velké krasohledy-sochy vám kromě zrcadlení neuvěřitelné důmyslnosti a estetiky vnitřního uspořádání objektu nabídnou také pohled na vlastní tvář v nesčetných odrazných plochách a v plné velikosti – je to úlek někdy.

Od dětské nostalgie ke „krasohledu“ na sebe

Projekt „krasohled“ je studií konstrukčních, výtvarných a v neposlední řadě „psychických“ možností původně hračky pro děti. Zdánlivě nejjednodušší část představují skutečná kukátka v tradičním slova smyslu, zde zavěšená na špagátě; můžete je vzít do ruky a otáčet a kochat se uvnitř barevnými obrazci na druhé straně roury a zvnějšku půvabným zakončením prozrazujícím ženskou ruku a myšlení.

Autoři postupně zvětšují měřítko a pracují s vnějším pláštěm kukátka. Rozrušují jeho uzavřený kulatý tvar. Krasohledy jsou pojednou dřevěné hranoly různých profilovaných tvarů, plášť tvoří i průhledné plexisklo a obnažuje tak ledví krasohledu. Vnitřní uspořádání je definováno vloženými skleněnými destičkami, hranoly ze dřeva, skleněnými tyčinkami nebo  využitím snad nejznámějšího a nejtradičnějšího sklářského artefaktu, jako jsou klasická těžítka.

Atraktivita vnitřního prostoru, odrážejícího hlavní linie nosné konstrukce v souhře násobku lomů vložených plošek, je posílena pouze jednou barevnou tyčinkou, například, což úplně stačí, protože i tak je už vnitřní prostor vizuálně dost komplikovaný. S tím, jak rozrušují plášť a mění tvar těla kukátka, ho zároveň i odebírají, kukátka jsou otevřena do volného prostoru z 1/4 až 1/3. Aby nenechali diváka úplně bez pomoci, protože teď už není úplně jednoduché dívat se skrz, napomáhají autoři jeho koncentraci pomocí přidaných přimontovaných zvětšovacích zrcadel, a to teprve vidíme věci! Najednou nastává lékařský průzkum kukátka, pacienta, kterému hledíme do útrob.

Po fázi variací konstrukčních možností kukátka ho Markéta Váradiová a Michal Slejška povýší na samostatný prostorový objekt, jakousi „samo-světelnou sochu“, do které se můžeme podívat, neb je seshora zcela otevřená a my neodoláme nepodívat se dovnitř. Jsou to tvarově neobyčejné a vskutku velké krasohledy - vázy, krabice a fontány, místo vodou naplněné jiskřivým světlem, protože uspořádání zrcadel a vložených menších objektů mísí a zesiluje vstupující denní a umělé světlo přicházející shora z lustrů u stropu. Výsostně osobitým prvkem, který zde aktivně vstupuje do hry, je vaše vlastní tvář, podrobená nemilosrdnému oku zrcadla, jeho věrnému zobrazení i zkreslení, skutečnosti a iluzi, chvilkovému zahlédnutí něčeho, co nám běžně uniká a co nemáme čas ani příležitost zkoumat tímto způsobem.

Další dimenze

Člověk se pak rád uchýlí k pozorování něčeho jednoduššího, než je on sám, třeba pláště těchto neúprosných objektů vytvořených ze dřeva, překližky nebo dřevotřísky. Prostor uvnitř dynamicky rozehrávají vložené materiály, s nimiž se poškádlí zrcadla – hrací dětské kuličky, nýty, závlačky, pokovené trubky, skleněné tyčinky, korálky, a dokonce i miniaturní vodováhy se vzduchovou bublinkou uprostřed. Tyto velké umělecké objekty jsou svébytnými bytostmi s vlastním zářivým srdcem, a přesto jsou to pořád ještě krasohledy, jejichž tradiční podobě autoři dokázali dát další dimenzi.

Logickým vyústěním a poslední možnou variantou průzkumu tvarových možností krasohledu je oproštění se od tvaru vůbec, stejně jako se duše odpoutává od těla. Zdá se, že není možné, aby krasohled neměl žádnou konstrukci, a přesto jsou takové krasohledy na výstavě ve šluknovském zámku dva. Původně maličká kulatá ploška sevřená tubusem kukátka se rozvinula do samostatného, svobodného čtvercového pole, ve kterém barevná sklíčka určující výsledné obrazce už není k čemu ukotvit. Zůstala jen čtvercová zrcátka sestavená vertikálně do sloupců nebo pevné struktury sítě. Po všem tom chvějivém mihotání a neuchopitelnosti tento řád a stabilitu oceníme. „Sklíčky“, oněmi dynamickými a barevnými prvky vytvářejícími obrazce, jsou pohybující se lidé a okolní prostor s jeho proměnnými barvami a liniemi.

Zvětšenina mikrosvětů

Druhou částí projektu a protiváhou k prostorovým krasohledům jsou velkoformátové fotografické obrazy deseti vybraných obrazců, které lze spatřit v každém z jednotlivých kukátek. V grafickém pojetí Michala Slejšky jsou detaily těchto původně miniaturních, v kruhu stísněných obrazců kompozičně podřízeny formátu čtverce v mnohonásobném zvětšení. Z hravých dekorativních obrazců se stávají samostatné obrazy s vlastním výtvarným záměrem, ve kterých autor pracuje s proměnnou ostrostí sklíček-objektů, s jejich měřítkem a hloubkou ostrosti.

Spatříme najednou to, co obdivujeme u umělecké makrofotografie detailů květin a hmyzu - bohatost barev, netušenou rozmanitost textury povrchů těchto droboučkých skleněných živočichů a jejich účelné uspořádání do větších, organizovaných struktur a společenství. Obrazce, které nás s nostalgickou vzpomínkou na dětství potěšily v krasohledech, jsou v grafických obrazech Michala Slejšky korunou velkolepé krásy mikrosvětů, o kterých toho stále mnoho nevíme.

V nejvyšším zájmu krasohledu

Na výstavě je 52 krasohledů a kaleidoskopů, symbolicky jeden pro každý týden v roce; pohled do každého z nich si lze odnést s sebou domů, protože je ve formě samolepek zaznamenán v maličkém čtvercovém katalogu tak akorát do kapsy, takže ho můžete mít pořád při sobě a mrknout do něj, když zrovna bude nouze o optimismus.

Výstava ve šluknovském zámku navazuje na premiérové uvedení projektu 52 důvodů k radosti v Jičíně, zde ve Šluknově byly některé malé krasohledy nahrazeny většími objekty a příští rok na jaře budou kaleidoskopy a krasohledy vsazeny do unikátního prostoru rotundy v Týnci na Sázavou.

Projekt 52 Markéty Váradiové a Michala Slejšky je víc než studií pozapomenutého fenoménu krasohledů, je originálním výtvarným počinem daleko přesahujícím původní jednoduchost dětské hračky. Na rozdíl od mnoha výtvarníků, kteří pracovali pouze s optickými prvky lomu, zrcadlení a odrazu v jiných souvislostech a v jiném kontextu, kde krasohled jako takový přestal existovat, se oba tvůrci důsledně drží intencí krasohledu a jednají v jeho nejvyšším zájmu. Tím více vystupuje do popředí složitost zvoleného zadání a neobyčejná zdařilost výsledku této vážné a radostné hry.

52 NA CELÝ ROK Markéty Váradiové a Michala Slejšky. Kdy a kde: zámek Šluknov, 11. 9. – 4. 11. 2012; otevřeno denně včetně víkendů od 9:00 do 11:30 a od 12:30 do 17:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na „něco menšího“ Pú pomyslel před sto lety. Nebyl to ale žádný med

Na Štědrý den roku 1925 se představil dnes jeden z nejslavnějších medvědů na světě. List London Evening News totiž otiskl povídku, kterou britský autor Alan Alexander Milne napsal o hračce svého syna. Hlavní hrdina se jmenoval Medvídek Pú. A i když tisíce dětských čtenářů hloupoučké zvířátko měly a mají rádi, těm nejbližším, včetně autora, přinesla jeho sláva i dost frustrace.
před 20 hhodinami

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
23. 12. 2025

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
23. 12. 2025

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
23. 12. 2025

Anděl Páně už dvacet let baví miliony „nenapravitelných hříšníků“

Od premiéry pohádky Anděl Páně uplynula letos dvě desetiletí. V televizi ji diváci viděli na Štědrý večer o rok později. Dnes už je tento příběh evergreenem vánočního programu, stejně jako pokračování, které vzniklo před dekádou. A tvůrci v čele s režisérem Jiřím Strachem a herci Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem od té doby dostávají otázky, jestli dojde i na Anděla Páně 3.
23. 12. 2025

Zemřel britský hudebník Chris Rea, bylo mu 74 let

Ve věku 74 let v pondělí ráno po krátké nemoci zemřel britský kytarista a zpěvák Chris Rea, sdělil portálu BBC a agentuře PA mluvčí rodiny. Hudebník s charakteristickým chraplavým hlasem se proslavil mimo jiné písněmi The Road to Hell, Julia či Driving Home For Christmas. Svou bluesrockovou tvorbu představil několikrát i v Praze.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

KVÍZ: Nejen Pelíšky. Jak dobře znáte vánoční filmovou klasiku?

Ve svátečním programu České televize nemůže chybět ani tuzemská filmová klasika. Například Štědrý večer si už mnozí diváci ani nedovedou představit bez Pelíšků. A i letos pobaví během Vánoc oblíbené komediální tituly. Ověřte si v přiloženém kvízu, jak dobře je opravdu znáte.
22. 12. 2025

Třetí díl Avatara je v kinech, v plánu jsou další

Kina po světě i v Česku promítají film Avatar: Oheň a popel – další část jedné z nejdražších filmových sérií. Oscarový režisér James Cameron má v plánu další dvě pokračování, osud náročného projektu je ale nejistý.
21. 12. 2025
Načítání...