Jostein Gaarder: Odkud a kam jdeme? To je otázka!

Odkud a kam jdeme? Byl svět odjakživa? Bude dál existovat, až tu nebudu? Takové a další otázky tvoří novou knihu Josteina Gaardera. Knížka To je otázka obsahuje pouze otázky a ilustrace, jejichž propojením se zjevuje příběh, který otevírá hluboká filosofická a teologická témata i malým dětem. Každá otázka navozuje okruh dalších a dalších témat, o nichž si může povídat celá rodina.

Společné povídání a tázání dětí a rodičů je hlavním účelem knihy. „Mě to zajímá a fascinuje. Myslím, že je to výborná příležitost pro celou rodinu, aby takové otázky společně řešila,“ říká herec Jan Potměšil, který čte knížku se svou rodinou. „Dnešní rodiny, a my jsme toho zářným příkladem, mají čím dál tím méně času scházet se a povídat si. A nad touhle knížkou nic jiného dělat nejde,“ dodává jeho žena Radka.

Gaarderovy otázky doplňují obrázky ilustrátora Akina Düzakina, takže kniha promlouvá nejen slovy, ale i obrazy. „Pásmo otázek usměrňuje tok čtenářových úvah, příběhovou konkretizaci však textu dodává teprve narativní kresba Akina Düzakina. Expresivní kresby nabízejí dojemný příběh o dvojčatech rozdělených tragickou smrtí jednoho z bratrů a souznějí s naléhavostí kladených otázek,“ píše Milena Šubrtová v recenzi pro iLiteraturu.

Astrid Lindgrenová a Sókratés

Jostein Gaarder, autor slavného románu o dějinách filosofie Sofiin svět, již dříve dokázal, že dokáže promlouvat k dětem, teenagerům i dospělým. Sofiin svět byl přeložen do více než padesáti jazyků a dočkal se divadelních i filmového zpracování. „Umí geniálně vysvětlovat. Na jednoduchých životních příkladech vysvětlí i tak složité filosofie jako Démokritovu,“ říká o Gaarderovi překladatelka Jarka Vrbová.

To je otázka upomíná na sókratovskou tradici kladení otázek, která podstatně určila celou západní kulturu. „Knížka To je otázka sestává výhradně z otázek a stává se poctou otázce jako cestě k hlubšímu poznání světa a porozumění sobě samotnému,“ připomíná Milena Šubrtová. Gaarder je zároveň pevně zakořeněn ve skandinávské dětské literatuře. Jeho vzorem je mimo jiné autorka Pipi Dlouhé punčochy a Dětí z Bullerbynu Astrid Lindgrenová.

Jostein Gaarder se narodil roku 1952 v norské metropoli Oslu. Studoval skandinávské jazyky a teologii a od roku 1981 vyučoval filosofii a literaturu na vysoké škole. Spolupracoval na několika učebnicích k dějinám náboženství a filosofie. Po vydání celosvětově úspěšného Sofiina světa v roce 1990 se živí především psaním. Angažuje se také v politice a ekologii.

TO JE OTÁZKA / Jostein Gaarder / Vydalo nakladatelství Albatros / Přeložila Jarka Vrbová / 2013 / 72 stran / doporučená cena 189 Kč

3 minuty
Kniha To je otázka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...