Lomová není na odstřel. I když ví, kdo je vrah

Naše skutky jsou nám stále v patách. Dokud nás nedoženou. Univerzálním moudrem doslova orámovala Lucie Lomová svůj poslední knižní komiksový počin, sama se ale dostihnutí bát nemusí. Její komiksová detektivka Na odstřel jen potvrzuje, že jako autorka na odstřel rozhodně není.

4 minuty
Lucie Lomová napsala detektivku
Zdroj: ČT24

Lomová, jinak ilustrátorka, si komiksy kreslí i píše. V časopise Čtyřlístek vycházely desest let její příběhy o myších Anče a Pepíkovi, komiksově „přeložila“ také pohádky Karla Jaromíra Erbena, ale našla se i v komiksech pro starší a pokročilé čtenáře. Ceny posbírala jak napínavá kniha Anna chce skočit (2007, ocenění Muriel a Zlatá stuha), tak kreslený román Divoši (2011, Muriel za nejlepší komiks roku), inspirovaný zápisky cestovatele a botanika A. V. Friče a jeho studiemi o indiánech z přelomu 19. a 20. století.

„Byla jsem po Divoších přesycena velkým tématem a potřebovala jsem si udělat něco bez velkých intelektuálních ambic,“ vysvětlila Lomová, proč v poslední knize odbočila k detektivnímu žánru. Přiznala, že každý příběh, který zpracovává, ji vtáhne do svého světa, v němž nějakou dobu „žije“. Oproti příběhu indiána přivezeného z Paraguaye do Evropy a střetu, jenž z toho plyne, je krimi přeci jen oddychovější - na zpracování i na čtení.

Přesto jisté nároky na autora klade. „Potřebujete vědět praktické informace o tom, jak takové vyšetřování probíhá. Vyhledala jsem pana inspektora, který mi dal rady, jaké bych asi těžko někde vyčetla,“ probírala Lomová svůj scénář se skutečným kriminalistou. Na odstřel je čistou detektivkou a dodržuje nejen pravidla vyšetřování, ale i žánru.

K vraždě dojde v divadelním prostředí, které Lomové není nijak neznámé - vystudovala dramaturgii na DAMU. Jako předobraz některých komiksových kritiků jí prý posloužili ti skuteční. Skutečnost „kopírovala“ i třeba při kreslení chaty z příběhu, předlohu k ní našla v inzerátu, a při zachycení postav - pro co největší věrohodnost si jejich pohyby a výrazy zkouší sama před zrcadlem.

Lucie Lomová / Na odstřel
Zdroj: ČT24/Stránky Lucie Lomové

Pro černobílou detektivku Na odstřel oživila Lomová svou „slečnu Marplovou“ - divadelní kritičku Ditu Oulickou, ráznou ženu, která se nemaže ani s recenzemi, ani s případným pachatelem. Oulická se objevila už v komiksu Tylova hlídka, v níž nechala Lomová divadelníkům zjevit se ducha dramatika J. K. Tyla. Příběh vycházel v časopise Svět a divadlo, stejně jako původně Na odstřel.

Komiks je hřiště, na kterém se dá zahrát ledacos, tvrdí Lucie Lomová a svými různorodými příběhy svá slova jen potvrzuje. Do pátrání po vrahovi se v její detektivce mohou čtenáři pouštět už od 20. března, ve stejný den vyšla i ve Francii. Ve francouzštině byly k mání i její dvě předchozí komiksové knihy „pro dospělé“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...