Naše skutky jsou nám stále v patách. Dokud nás nedoženou. Univerzálním moudrem doslova orámovala Lucie Lomová svůj poslední knižní komiksový počin, sama se ale dostihnutí bát nemusí. Její komiksová detektivka Na odstřel jen potvrzuje, že jako autorka na odstřel rozhodně není.
Lomová, jinak ilustrátorka, si komiksy kreslí i píše. V časopise Čtyřlístek vycházely desest let její příběhy o myších Anče a Pepíkovi, komiksově „přeložila“ také pohádky Karla Jaromíra Erbena, ale našla se i v komiksech pro starší a pokročilé čtenáře. Ceny posbírala jak napínavá kniha Anna chce skočit (2007, ocenění Muriel a Zlatá stuha), tak kreslený román Divoši (2011, Muriel za nejlepší komiks roku), inspirovaný zápisky cestovatele a botanika A. V. Friče a jeho studiemi o indiánech z přelomu 19. a 20. století.
„Byla jsem po Divoších přesycena velkým tématem a potřebovala jsem si udělat něco bez velkých intelektuálních ambic,“ vysvětlila Lomová, proč v poslední knize odbočila k detektivnímu žánru. Přiznala, že každý příběh, který zpracovává, ji vtáhne do svého světa, v němž nějakou dobu „žije“. Oproti příběhu indiána přivezeného z Paraguaye do Evropy a střetu, jenž z toho plyne, je krimi přeci jen oddychovější - na zpracování i na čtení.
Přesto jisté nároky na autora klade. „Potřebujete vědět praktické informace o tom, jak takové vyšetřování probíhá. Vyhledala jsem pana inspektora, který mi dal rady, jaké bych asi těžko někde vyčetla,“ probírala Lomová svůj scénář se skutečným kriminalistou. Na odstřel je čistou detektivkou a dodržuje nejen pravidla vyšetřování, ale i žánru.
K vraždě dojde v divadelním prostředí, které Lomové není nijak neznámé - vystudovala dramaturgii na DAMU. Jako předobraz některých komiksových kritiků jí prý posloužili ti skuteční. Skutečnost „kopírovala“ i třeba při kreslení chaty z příběhu, předlohu k ní našla v inzerátu, a při zachycení postav - pro co největší věrohodnost si jejich pohyby a výrazy zkouší sama před zrcadlem.
Pro černobílou detektivku Na odstřel oživila Lomová svou „slečnu Marplovou“ - divadelní kritičku Ditu Oulickou, ráznou ženu, která se nemaže ani s recenzemi, ani s případným pachatelem. Oulická se objevila už v komiksu Tylova hlídka, v níž nechala Lomová divadelníkům zjevit se ducha dramatika J. K. Tyla. Příběh vycházel v časopise Svět a divadlo, stejně jako původně Na odstřel.
Komiks je hřiště, na kterém se dá zahrát ledacos, tvrdí Lucie Lomová a svými různorodými příběhy svá slova jen potvrzuje. Do pátrání po vrahovi se v její detektivce mohou čtenáři pouštět už od 20. března, ve stejný den vyšla i ve Francii. Ve francouzštině byly k mání i její dvě předchozí komiksové knihy „pro dospělé“.
