Zemřela Iveta Bartošová. Srazil ji vlak

Praha - Zpěvačka Iveta Bartošová dnes zemřela. V Uhříněvsi, kde bydlela, ji srazil vlak. O trojnásobné zlaté slavici z přelomu 80. a 90. let bylo v poslední době slyšet především v bulvárních médiích v souvislosti s jejími psychickými problémy. Česká televize Ivetu Bartošovu připomene dnes na Jedničce pořadem Po stopách hvězd (21:45).

2 minuty
Zemřela Iveta Bartošová
Zdroj: ČT24

Mluvčí pražské záchranné služby Jiřina Ernestová potvrdila, že záchranná služba dnes zasahovala na železničním přejezdu v Uhříněvsi, kde vlak srazil osmačtyřicetiletou ženu. Utrpěla zranění neslučitelná s životem, řekla bez dalších podrobností. Mluvčí pražské policie Andrea Zoulová na místě totožnost oběti nepotvrdila, bude se ověřovat pomocí testu DNA. Vlak podle ní přejel ženu mezi 40 a 50 lety, která u sebe neměla doklady. Policie nyní prověřuje, zda šlo o nešťastnou náhodu nebo o sebevraždu, hledá proto i další svědky události. Zatím jediným svědkem je strojvůdce, podle něhož žena stála v kolejišti.

Iveta Bartošová žila v Uhříněvsi, narodila se ale 8. dubna 1966 v Čeladné. Pro hudební pódia ji pomohl objevit festival Mladé písně v Jihlavě, kde se také poprvé setkala s Petrem Sepéšim. Nazpívala s ním hit Knoflíky lásky, ale jejich spolupráci ukončila v červenci 1985 Sepéšiho autonehoda. K neštěstí došlo shodou tragických okolností na železničním přejezdu. 

Po několikaměsíční odmlce se vrátila na scénu se skupinou Balet, z tohoto období pochází její další populární píseň - Hej, pane diskžokej. S Kroky Františka Janečka si na seznam hitů přidala Léto. Nejvíce do její popularity přilila spolupráce s Ladislavem Štaidlem, který byl také několik let jejím životním partnerem. Mají spolu syna Artura.

Narodil se v roce 1996, v době, kdy byla Bartošová na vrcholu slávy. Za sebou měla statisíce prodaných alb a desítky hitů, vítězství v mnoha hitparádách a anketách a také hlavní roli ve filmu Jaroslava Soukupa Svatba upírů. Koncem devadesátých let jí upírská zkušenost vynesla ještě účinkování v muzikálu Karla Svobody Dracula. Následovaly další muzikálové nabídky: v Johance z Arku, Bídnících či Pomádě. Svou pozici na pop scéně potvrdila v roce 1998 albem Ve jménu lásky, z něhož se hitem staly Tři oříšky na slavnou pohádkovou melodii.

V novém tisíciletí se ale Ivetě Bartošové přestalo hudebně dařit. K neúspěchu v kariéře se přidaly i osobní problémy, marný boj se závislostí na alkoholu a lécích, nevydařené manželství s hercem Jiřím Pomejem a nepovedené pokusy o návrat. Víc než o její hudbě se mluvilo o jejím soukromém životě a stala se „miláčkem“ bulváru. Šéfredaktor jednoho z bulvárních webů Pavel Novotný v loňském rozhovoru pro slovenský deník SME prohlásil, že „my tu Bartošovou jednou zabijeme“. I tento výrok byl jedním z podnětů pro dokumentaristu Víta Klusáka k natočení snímku o bulvární manipulaci (přehrát si ho lze v iVysílání).

  • Producent a hudebník František Janeček: „Byla fenoménem a úžasnou zpěvačkou. Lidsky to bylo milé děvče a pro publikum 'princezna z Moravy'. Na tragédii se podepsala souhra nešťastných náhod, ale je to čítankový příklad, jak se na někom může podepsat bulvár. Je mi to moc líto i s ohledem na jejího syna Artura.“ 
  • Producent Vladimír Kočandrle: „K Ivetině tragickému osudu je těžké cokoli upřímného dodávat a nějak ho hodnotit. Žila nekončící vnitřní drama, plné přeludů, naděje i hrozeb. Sama v sobě prožívala věčný souboj křehkosti se všudypřítomným zlem, do kterého dávala nahlédnout svým posluchačům. Snad právě proto dokázala někdy být tak přesvědčivá.“
  • Zpěvák Karel Gott na svém Facebooku: „Milí příznivci, je to pár minut, co jsem se dozvěděl tu hroznou zprávu. Je to velká lidská tragédie, proto upouštím od jakýchkoli vzpomínek na Ivetu… Cokoli v tuto chvíli říct, je zcela zbytečné.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
před 16 hhodinami

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
před 23 hhodinami

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
včera v 06:00

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025

Přístroje s klikou i bez přibližují v Ostravě historii kinematografie

Vilu Hanse Ulricha v Ostravě zaplnily historické promítačky, filmové plakáty a loutky z animovaných filmů a večerníčků. Centrum kultury a vzdělávání tam společně s filmovými sběrateli připravilo výstavu s názvem Kinematograf s klikou i bez.
10. 3. 2025

Dokončení ságy George R. R. Martina se neblíží. Do kin ale poslal Čarodějnici a lovce

Fanoušci Písně ledu a ohně už přestávají doufat, že autor fantasy ságu někdy dokončí. Jakkoliv sám George R. R. Martin je vágně udržuje v naději. Útěchou jim může být stále se rozšiřující svět seriálové adaptace a od března také v kinech teprve druhý celovečerní film podle Martinovy předlohy. Byť Čarodějnice a lovec s děním ve fiktivních Sedmi královstvích nesouvisí, režisér snímku Paul W. S. Anderson věří, že příznivce Martinovy fantasy poetiky uspokojí.
9. 3. 2025
Načítání...