Praha – Jiří Šlitr natočil v roce 1969, krátce před svou smrtí, v Československé televizi dvě písničková pásma s názvem Plakala panna, plakala. Na tehdejší dobu poměrně svobodné umělecké vystoupení ale za normalizace zmizelo z archivu – a zdálo se, že nenávratně. Po téměř půlstoletí se ovšem pořad podařilo najít alespoň ve zvukové podobě, zrekonstruovat a vydat na CD.
U Šlitra Plakala panna, plakala a málem ji nikdo neslyšel
Při neformálním pásmu seděl Šlitr, polovina populární semaforské dvojice Suchý-Šlitr, u klavíru obklopen mladými lidmi. Vyprávěl a hrál písně nejen ze Semaforu, ale také Reduty a Osvobozeného divadla. Voskovce a Wericha připomněly skladby Zasu či Jackova píseň, z oblíbených skladeb Jiřího Šlitra s texty Jiřího Suchého zazněly například Babetta, Honky-tonky blues a také úvodní Plakala panna, plakala, která dala celému pořadu název. Spoluautorem pásma byl textař a básník Pavel Kopta a režii měl na starosti Jiří Menzel.
Dvě půlhodiny, které vznikly s Jiřím Šlitrem, odvysílala televize až po jeho smrti o Vánocích 1969. Ani jednu z nich ale už později nereprízovala, dokonce obě smazala. Šlitrovo televizní vystoupení tak zůstalo uchováno jen na amatérských zvukových záznamech. Mimo jiné na záznamu, díky němuž se podařilo pořad alespoň ve zvukové podobě zrekonstruovat. Hynek Kaněra objevil po letech audionahrávku, kterou pořídil při jediném televizním odvysílání jeho otec, obdivovatel Semaforu, prostřednictvím kotoučového magnetofonu.
Připojen byl i záznam třetího pokračování pořadu Plakala panna, plakala, jež v roce 1970 natočil v Československé televizi Jiří Suchý, už bez svého kolegy. Všechny tři vydal Supraphon koncem října na CD. Celkem bylo natočeno jedenáct dílů - v televizním archivu se dochoval jen jediný, závěrečný.