Nejen peníze, ale i kapacita škol a školek, to vše čeká na novou vládu

Řada rodičů kvůli přeplněným školkám stojí v posledních letech před těžkým úkolem, kam dítě umístit. Jednou z možností jsou školky soukromé. Ty ale stojí v krajním případě i dvacet tisíc měsíčně. Podstatně levnější variantou jsou firemní školky. Zaměstnavatelů, kteří tuto alternativu nabízejí, ale v Česku není ani stovka. Letos v květnu proto vláda podpořila vznik takzvaných dětských skupin, ve kterých by rodiče mohli platit za dítě pět až šest tisíc korun měsíčně. Zákon ale kvůli rozpuštění sněmovny spadl pod stůl. Současně s tím padá i takzvané školkovné, díky kterému mohli rodiče získat slevu na dani až osm tisíc korun za každé dítě, jemuž hradí předškolní zařízení. 

Rodiče se soudí, po nápravě volá i ombudsman 

Nejvyšší správní soud dal ale před necelými dvěma roky rodičům ještě jednu možnost. Rozhodl, že přijímání dítěte do školky je správní akt přezkoumatelný soudem. Ministerstvo školství od té doby eviduje první případy, kdy se rodiče domáhají přijetí dítěte prostřednictvím žalob. Odmítání dětí kritizuje i zástupce ombudsmana Stanislav Křeček: „Jestliže dítě protiprávně nebylo přijato do mateřské školy, měl by krajský úřad v odvolacím řízení dítě přijmout dodatečně, i kdyby tím došlo k překročení maximální kapacity míst ve školce. Je pak povinností zřizovatele, aby před zahájením školního roku uvedl školku do souladu se zákonem tím, že její kapacitu navýší.“ Křeček upozornil i na to, že v době, kdy se rodiče nepřijatých dětí odvolávají, už jsou obvykle všechna místa obsazená. 

Odmítnuté žádosti o přijetí do školky

• 2012/13 – 58 939
• 2011/12 – 49 186
• 2010/11 – 39 483
• 2009/10 – 29 632
• 2008/9 – 19 996
• 2007/8 – 13 409

 Zdroj: Statistická ročenka ministerstva školství

Předškolní vzdělávání navíc hraje podle odborníků v životě dítěte důležitou roli. Jeho úkolem není jen příprava na školu, ale na celý život. Děti se v mateřinkách učí přirozenou cestou spolupracovat a pěstují si i další vlastnosti, jako je například solidarita, tolerance nebo obětavost. „Velkým ochuzením a nedorozuměním by bylo, kdyby se v mateřské škole hledal jen jakýsi přípravný stupeň školy základní nebo prostředek, jak pomáhat rodičům,“ říkával dětský psycholog Zdeněk Matějček. 

Fotogalerie: Jak vypadá den v lesní školce?

• Pro skupinu pražských dětí, které navštěvují lesní školku v Řevnicích, začíná den ráno na peróně jednoho z pražských nádraží. Tam si je od rodičů přeberou pedagogové a mámě mohou zamávat přes sklo berounského Elefantu. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453425.jpg
• Kolektiv je za okny vagónu utužen dřív, než se vyjede na celodenní výlet. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453426.jpg
• Půlhodinová cesta vlakem začíná rozbalováním svačiny, kontrolou teplého oblečení a ranními historkami. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453427.jpg
• Vlak opouští velkoměsto. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453428.jpg
• O chvíli později už se za doprovodu instruktorů hrnou z útrob řevnického nádraží. „S dětmi venku za každého počasí bez zdí a plotů,“ zní základní myšlenka podle Asociace lesních mateřských škol. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453431.jpg
• Za prvním plotem čeká první výzva. Na kuráž. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453432.jpg
• Vzdělávání probíhá formou autentických poznatků o přírodě a vytvářením kladného vztahu k okolí. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453433.jpg
• Radovánky i v počasí, do něhož by psa nevyhnal. Chytání sněhových vloček. Z průzkumů vyplývá, že děti z lesních školek mají prokazatelně lepší předpoklady k dalšímu vývoji a rozmanitá činnost při pravidelném pobytu venku má zároveň příznivý vliv například na pozdější studium jazyků. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453434.jpg
• Více bláta, ale více smíchu a šťastnější dětství, zní často charakteristika lesních školek. Základní výbavou je spolehlivé outdoorové vybavení. A výsledkem - podstatně menší náchylnost k nemocem. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453435.jpg
• Hračky nejsou třeba. Je prokázáno, že v kolektivu jsou často předmětem sporů i zbytečným výrazem sociálních rozdílů. O zábavu se dětem stará prostředí lesa. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453436.jpg
• Děti jsou po celou dobu v rukou zkušených instruktorů s vysokoškolským vzděláním. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453437.jpg
• Po dobu dvouhodinové cesty na základnu v brdských lesích hrají různé hry, plní úkoly, překonávají překážky. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453438.jpg
• Zasloužená svačina na kopci. Nikdo se nenudí, nikdo nebrečí. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453439.jpg
• Pro zahřátí malý oheň, o který ale není velký zájem. Děti se raději znovu rozprchnou do lesa. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453440.jpg
• Po jedenácté hodině chybí už jen pár kroků k cíli a k domovu lesní školky. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453441.jpg
• Je jím indiánské týpí a srub se zahradou. Společnými silami rozdělaný oheň vytvoří brzy teplo. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453443.jpg
• Venku je dnes pod nulou. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453445.jpg
• Do srubu se ale nepůjde. Podstatou lesní školky je trávit celý den na vzduchu. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453446.jpg
• O zábavu je vždy postaráno. Dnes ukázkou pletení velikonočních pomlázek z čerstvých prutů. Zájem nejen u kluků. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453447.jpg
• Své karabáče z týpí si děti odnesou domů. Manuální zručnost a obratnost, stejně jako odolnost vůči nemocem, je ve světle nových poznatků o lesních školkách významnou výbavou do života. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453448.jpg
• Příliš komfortu tady sice neužijí, ale to není na škodu, naopak. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453449.jpg
• V běžných školkách zakázané a mezi dětmi tolik oblíbené lezení po stromech zlepšuje motoriku a důvěru v sebe sama. V řevnické lesní školce nedošlo za čtyři roky její existence k jedinému zranění. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453450.jpg
• Kdo má ještě chuť, zdobí v týpí před obědem vajíčka. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453451.jpg
• Nebo hraje na louce skřítkům a vílám na flétnu. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453452.jpg
• Na oběd se obyčejně podává na ohni přihřívaná polévka. Dnes výjimečně krupicová kaše. Lesní školka v Řevnicích funguje podobně jako většina ostatních cca 60 podobných organizací na bázi rodičovské výpomoci. Jídlo má tady na starosti každý den jedna z maminek, která ho uvaří a doveze. Stolování na špalcích, před jídlem malá modlitba. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453453.jpg
• A po jídle pohádka. S loutkovým maňáskem. Děti nespí v postýlkách, ale sedí kolem ohně. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453454.jpg
• Kolem půl třetí už všichni vyrážejí svižným pochodem zpět na řevnické nádraží. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453455.jpg
• Spočítat, nastoupit. Řevničtí zůstávají, pražští jedou. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453456.jpg
• Ani po cestě nazpět se nechce spát. Mnozí se už teď těší na příští lesní výpravu. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453457.jpg
• Vydováděné děti si rodiče od instruktorů převezmou opět na nádraží. Tříletá Lola navštěvuje lesní školku 2-3krát týdně. Doma pak usne okamžitě. Za pětidenní docházku se platí sedm tisíc, což je zhruba sedmkrát více než ve státní MŠ. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453458.jpg
• Cedule na vratech základny popisuje, co vše může vaše dítě v lesní školce zažít. Přesto se tato forma předškolní výuky setkává s předsudky většinové společnosti. Bojí se, že častým pobytem v přírodě se zanedbává příprava na školu. Opak je pravdou, jak dokázala i studie ministerstva školství. Pestrým dobrodružstvím a bezprostředními zážitky nasbírají děti bohaté předpoklady nejen pro školní vyučování, ale i pro zdravý život. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453459.jpg
• Na dotace lesní školky zatím nárok nemají, i přes jejich oficiální uznání. Budou dále fungovat jako dosud, tzn. spíše jako rodičovské kluby, bez státní podpory a ze sponzorských příspěvků. Do budoucna se však počítá s existencí lesních tříd v rámci tradičních mateřských škol, pokud ministerstvo zdravotnictví návrh nezpochybní připomínkováním hygienických podmínek. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4535/453473.jpg

A co školy? 

Podle demografického výhledu ale vyřešením nedostatku školek problém zdaleka nekončí. Počet dětí ve školách totiž bude stoupat ještě alespoň dalších sedm let. Silné ročníky dětí už navíc povinnou školní docházku zahájily. Do prvních tříd jich letos šlo o sedm tisíc víc než loni. Radnice jsou ale většinou o krok pozadu. V Pardubicích například vznikla nová školka ze školní družiny a třídy pro prvňáky. V předchozích letech navíc žáků bylo málo, a tak se v řadě krajů školy slučovaly nebo dokonce úplně rušily. 

Mnohde se teď blíží počet prvňáků ve třídách maximálním 34. „Kvalitní školy praskají ve švech. My jsme žáky odmítali a snažíme se průměr ve třídách držet na 25, ale jsou i třídy, kde máme 29. Čím víc dětí máte, tím je to pro učitele náročnější. Při 34 to podle mě už není kvalitní vzdělávání. Učitelé jsou pak jen sdělovači informací, to není výuka,“ myslí si Jan Korda, ředitel základní a mateřské školy v Praze 8 a prezident Asociace profese učitelství. 

Zřizovateli mateřských školek a škol v Česku jsou obce. Ministerstvo přiznává, že nedostatek míst ve školách problém je. Peníze na stavby by obcím a krajům poslat chtělo, bude je ale mít nejdříve v příštím operačním programu – tedy od roku 2014. Jisté to ale není. Aby bylo možné je na „tvrdé“ peníze přeměnit, musí stávající a příští vláda tenhle záměr prosadit v Bruselu. 

Děti musíme lépe připravit na praktický život 

České školství se snaží přizpůsobovat novým trendům i ve výuce. Od letošního školního roku proto v osnovách přibyly předměty, které mají žáky lépe připravit na praktický život. Vedle finanční gramotnosti jde například o dopravní výchovu. V novém předmětu se děti učí i to, jak se chovat při mimořádných událostech, jako jsou záplavy nebo požáry. Na žáky jsou ale zároveň kladeny i větší nároky. Nejpozději v osmé třídě by se měli naučit dva cizí jazyky. Přidat budou muset taky v matematice. Kvůli špatným výsledkům v mezinárodních srovnáních se zlomky a desetinná čísla budou učit už na první stupni místo druhého. 

Bude se testovat v 5. a 9. třídách? 

Ministerstvo chtělo osnovy sjednotit i kvůli celoplošným testům v pátých a devátých třídách. Před prázdninami proběhla jejich poslední generálka, resort by teď měl vyhodnotit, zda budou testy dál probíhat. Podle ministerstva je jejich účelem zjištění, jak si žáci stojí v porovnání s externími vzdělávacími standardy. Tedy zda umí a znají to, co by podle minimálních vzdělávacích standardů vydávaných státem znát a umět měli. 

Stovky rodičů ale s testováním nesouhlasí. Děti podle nich rozděluje na chytré a méně chytré. Obávají se také, že školy se pod tlakem státu přestanou věnovat rozvíjení nejrůznějších dovedností dětí a budou je připravovat jen v oblastech, které půjdou měřit. Navrhují proto, aby testování bylo dobrovolné a provádělo se jen na vybraném vzorku žáků. Proti jsou i někteří učitelé a ředitelé škol. 

Jak bude vypadat státní maturita? 

Studenti budou letos také už počtvrté skládat státní maturitu. Stejně jako loni je čeká jen jedna úroveň obtížnosti, povinné předměty budou dva. Ministerstvo loni zdůvodnilo sjednocení úrovně tím, že těžší verzi si vybralo jen mizivé množství žáků. Resort si ale zároveň uvědomuje, že situace, kdy skládají gymnazisté i učni stejnou zkoušku, není ideální. Do roku 2015 by proto měly být schváleny změny, které chystá expertní komise. Uvažuje se například o povinné maturitě z matematiky. 

Učňovské obory – kraje motivují stipendii 

V následujícím školním roce se má dokončit i učňovská obdoba státních maturit - zadání pro jednotné závěrečné zkoušky všech učňovských oborů. Ty zatím nebudou povinné, už teď k nim ale přistupuje většina učňů. Předpokládá se, že zkoušky se časem uzákoní. Počty učňů navíc i přes klesající počet středoškoláků pomalu, ale jistě rostou. Kraje nebo firmy totiž začaly podporovat desítky učebních oborů formou stipendií. Podmínky jsou pro všechny stejné, slušný prospěch i chování, žádné záškoláctví a zájem o práci. Firmy pak vybraným učňům platí například kapesné, oblečení, jízdné do školy, jídlo i ubytování na internátu. Po ukončení školy obvykle přichází rovnou nabídka pracovní smlouvy. Pokud ale učeň školu nedodělá, všechny peníze musí vrátit. 

Školné nebo zápisné? 

Studenti vysokých škol letos s žádnými zásadními změnami počítat nemusejí. Původně se měly začít vybírat peníze za vzdělávání, takzvané zápisné. Nejčastěji se diskutovalo o výši 2 až 6 tisíc korun za rok. Kvůli problémům především s řešením zákona o finanční situaci studentů od toho ale nakonec ministr upustil. 

Nejasný je rovněž osud vysokoškolské reformy, o které se mluví už nejméně pět let. Na obrysech poslední verze z dílny exministra Petra Fialy se dokázaly dohodnout Rada vysokých škol i Česká konference rektorů. Její další osud ale bude na vládě vzešlé z předčasných voleb. „To je výsledek úsilí a práce spousty lidí. Považoval bych za nešťastné, kdyby se kvůli tomu, že se neustále mění vláda, tahle práce hodila pod stůl,“ řekl Blanenskému deníku rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. 

Učitelé – nejhůře placení vysokoškoláci 

K dobrému fungování českého školství jsou potřeba i peníze, mimo jiné na na platy učitelů. Česká republika ale v Evropě nepatří k zemím, které by jich na školství vydávaly zrovna nejvíc. Podle zprávy OECD vynaložily země v tomto uskupení v roce 2010 na vzdělávání v průměru 6,3 procenta HDP, Česká republika jen 4,7 procenta HDP. To je méně než například Island, Dánsko, Polsko, Portugalsko nebo Itálie.

Málo peněz ve školství souvisí i s platy učitelů, které jsou dlouhodobě na velmi nízké úrovni, což přispívá i k nízké atraktivitě profese. Žádná prosperující země se ale bez kvalitních učitelů i absolventů neobejde. Kvalita učitelů přitom výrazně ovlivňuje úroveň vzdělanosti a tím i budoucí růst kvality života v zemi. Exministr školství Josef Dobeš proto v roce 2010 prosadil zvýšení nástupního platu učitelů z 15 tisíc na 20 tisíc korun. 

Mělo jít o tahák hlavně pro muže v tradičně ženském oboru. Po dvou letech se ale ukázalo, že ani pět tisíc navíc další muže do školství nenalákalo. Průměrný hrubý měsíční plat učitelů základních a středních škol se podle věku pohybuje v rozmezí od 23 do 29 tisíc korun. Vysokoškoláci zaměstnaní v jiných oborech ale berou v průměru od 32 do 48 tisíc korun. Kvůli úsporným balíkům mnohdy i zkušeným učitelům navíc platy dokonce ještě klesly. Podle studie Národohospodářského ústavu z loňského roku jsou tak učitelé nejhůře placenými vysokoškoláky v Česku. Víc bere až 90 procent univerzitně vzdělaných zaměstnanců.  

Samotní učitelé ale upozorňují, že jen lepší platy kvalitu pedagogů automaticky nezvýší. „Změny v odměňování učitelů, změny ve financování školství musí jít současně ruku v ruce s reformou výuky a odborné přípravy. Jinak se pohybujeme v bludném kruhu, bez výsledku,“ řekla deníku Právo pětačtyřicetiletá učitelka Helena.