Hannig: Euro svazuje, přistěhovalectví rozbíjí tradiční hodnoty

Praha - Euro vše zdraží, mzdy a důchody ale zůstanou stejné, říká lídr Strany zdravého rozumu – NECHCEME EURO – za Evropu svobodných států Petr Hannig. Česká republika by se podle něj měla snažit vyjednat výjimku, abychom jej nemuseli přijmout. „Euro je dobré pro banky, velké firmy, ale řadoví občané na něm tratí,“ dodává předseda strany kandidující do Evropského parlamentu. Jeho další prioritou je omezit přistěhovalectví do EU, imigrace podle něj posunuje evropské hodnoty "jinam". Jeho důsledky odráží například výtržnictví ve Francii, připomněl.

14 minut
Hannig: Evropa se hrne k sebevraždě
Zdroj: ČT24

ČT postupně představuje priority všech lídrů politických stran a seskupení, které kandidují do Evropského parlamentu.

Hlavní prioritou strany je nepřijetí eura. Velice zoufalí jsou z eura například lidé v Itálii, Slovensko je na tom sice ekonomicky dobře, ale lidé ne, dodává. ČR by se podle něj měla snažit vyjednat výjimku, kterou nevyjednala při vstupu do EU. Je třeba přesvědčovat co nejvíce europoslanců, aby pro výjimku, eventuálně vyjednanou naší vládou, hlasovali, říká Hannig. Strana chce také omezit přistěhovalectví a plíživou islamizaci Evropy. „Máme celkem malou imigraci, ale vidíme, že i když první generace imigrantů je vstřícná k hostitelské zemi, další generace jsou vyloženě nepřátelské,“ říká Hannig. Problémy dělají imigranti například ve Francii - zapalují auta, rozbíjejí výlohy, podotýká Hannig. 

Evropa se podle něj hrne k sebevraždě, je třeba ji přivést ke zdravému rozumu. „Zdravý rozum je zachovávat tradiční evropské hodnoty, jako je rodina, úcta k práci, kulturní a sociální hodnoty atd., a to vše se imigrací posunuje někam úplně jinam,“ říká Hannig. Po pádu Kaddáfího režimu v Libyi, kde byla hranice pro přistěhovalectví, je to jedna vlna za druhou a to jednou dojde i k nám, dodává Hannig. Svoboda imigrantů je důležitá, pokud budou ctít zákony země, která je přijala, bude to v pořádku. Další prioritou strany je zrušení letního času. Podle Hanniga nemá smysl, je to lpění na starých věcech, dodává.

Plat v EP prý Hanniga nezajímá. Pokud uspějeme, máme možnost z těchto prostředků financovat talenty, říká. Jeho cílem je založit nadaci, která by se starala o „slušné lidi, kteří se dostali vlivem okolností pod hranici chudoby“. Podle něj se jedná například o důchodce, kteří učili a dnes kvůli malým důchodům nemají ani na zaplacení nájmů. V Evropském parlamentu by chtěli získat tři křesla. Jeho osobní prioritou je, aby se mohla říkat pravda. Kvůli politické korektnosti je mnohdy zakazována či trestána, říká. Chtěli by založit European Party of Common Sense (Evropskou stranu zdravého rozumu). Do kampaně chtěli dát nejdřív jen 40 tisíc, ale už se ale dostali ke stovkám tisíc. Sídlo EP by podle něj mělo být ve Štrasburku, a to včetně výborů. V Bruselu se to hemží lobbisty, kteří připravují hrozné zákony, které musíme implementovat, dodává předseda strany. Šéf Evropské komise by podle něj měl být Petr Robejšek, profesor z Hamburku, a v roli českého eurokomisaře by viděl např Ilonu Švihlíkovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Turecku se sešli šéfové diplomacie USA a Ukrajiny. Jednat mají i zástupci Kyjeva a Moskvy

V Istanbulu se očekává jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Personální složení delegací obou zemí, které jsou ve válce od začátku ruské invaze z února roku 2022, bylo dlouhou dobu nejisté. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k přímému jednání ruského vládce Vladimira Putina, ve středu večer však Kreml oznámil, že ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij. V Turecku se setkali ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha a jeho americký protějšek Marco Rubio.
06:21Aktualizovánopřed 2 mminutami

Mnohé principy vojenství jsou nadčasové, shodují se odborníci

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.
před 46 mminutami

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provázejí nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 11 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 12 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...