Gastro stále strádá. V centrech měst restauracím scházejí turisté

3 minuty
Události: Gastro stále strádá
Zdroj: ČT24

Zhruba desetina restaurací podle Svazu obchodu a cestovního ruchu skončila v důsledku pandemie a restrikcí. Majitelé podniků zejména v centrech měst bojují s nedostatkem turistů, kteří jsou často ochotni víc utrácet. I když se nyní část strávníků vrací, je jich stále méně než před vypuknutím nákazy.

V pražském Café Louvre v těchto dnech bývá více číšníků než zákazníků a obsazených je zpravidla jen několik stolů. „Turismus prakticky zatím vůbec nefunguje. Spousta podniků prostě a jednoduše nepřežije, tržby jsou zatím absolutně nedostatečné pro to, aby se generoval nějaký zisk,“ konstatuje majitel kavárny Sylvio Spohr.

Dvě stě padesát míst k sezení uvnitř zařízení zůstává většinu dne nevyužitých, více lidí chodí jen na obědy. „Děláme opravdu velké množství krabiček, které si lidé odnášejí do kanceláří. To je to, co nás drží nad vodou, ale jinak snídaně… máme velmi, velmi málo zákazníků,“ doplňuje Spohr.

Ticho v Krumlově

Podobně je na tom také Filip Výborný, majitel restaurace U Žaludů. Podnik v centru Prahy otevřel hned, jak mohl, ale ani on nemá pivo většinu dne komu čepovat. „Lidé se vracejí, ale pomalu. Je to těžké, teď se spíš naučili všichni jíst doma. Dřív jsem dělal osmdesát, sto obědů, teď dělám třicet, čtyřicet,“ líčí Výborný.

Zákazníci chybějí také v Českém Krumlově. V Café Hrádek se dříve střídal jeden zákazník za druhým, ve čtvrtek jich za celý den přišlo deset. „Je to mizérie a bída. Turisté se trošičku vracejí, ale nic neutrácejí, spíš se dívají po Krumlově,“ podotýká spolumajitel podniku Petr Hadaščok. Oproti roku 2019 má až osmdesátiprocentní propad tržeb, zatím jeho podnik ale funguje.

Žádná tragédie, míní vicepremiér Havlíček

Někteří podnikatelé naproti tomu ztráty nepřečkali. „Skončilo zhruba deset procent restaurací, dalších patnáct procent je stále zavřených, zejména v centrech velkých měst, kde spoléhali na zahraniční turisty, kteří tady stále nejsou,“ vysvětluje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) se žádný tragický scénář nekoná. „Je třeba říct, že u gastra, které má víc jak třicet tisíc provozoven, každý rok končí osm až deset procent provozoven přirozenou cestou,“ tvrdí.

Kolik podnikatelů nakonec kvůli nucené pauze skončí, se teprve ukáže. Například Filip Výborný stále věří, že se k němu i do centra Prahy zákazníci vrátí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...