Na pomoc cestovním kancelářím či agenturám půjde půl miliardy korun, schváleny byly i peníze pro audiovizi

Nahrávám video

Cestovním kancelářím, agenturám a průvodcům bude v programu Covid –⁠ cestovní ruch k dispozici 500 milionů korun, schválila v pondělí vláda. Na Twitteru o tom informovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Ta minulý týden uvedla, že půl miliardy korun pro toto odvětví je vyčleněno z rozpočtu jejího resortu. Program by měl být podle ministerstva vyhlášen do konce října a čerpat jej bude možné do června příštího roku. Kabinet také podpořil prostředky pro audiovizuální průmysl.

Cestovní kanceláře by podle vládních materiálů, které má ČTK k dispozici, měly mít možnost získat podporu nejvýše 2,75 procenta z plánovaných tržeb z prodeje zájezdů a služeb na letošní rok.

Cestovním agenturám by mělo připadnout 500 korun za každý zrušený zájezd kvůli pandemii, který byl zakoupený od prvního prosince loňského roku do prvního října letošního roku. Nárokovat si budou moci také náhradu za zrušené pobyty v lázních za dobu, kdy musela být zařízení uzavřena.

Agenturám zaměřeným na příjezdový cestovní ruch by měla připadnout dotace 50 tisíc korun, a to za podmínek, že příjmy z činnosti proti loňsku klesly o polovinu, agentura na českém trhu působí déle než tři roky a loni měla z této činnosti tržby minimálně milion korun, doplnila Dostálová po jednání vlády.

Průvodci by měli mít možnost dostat 50 tisíc korun, pokud zdarma poskytnou své služby v rozsahu alespoň deset hodin školským zařízením, jejichž zřizovatelem je stát, obec nebo kraj. Případně si mohou tuto sumu nárokovat, pokud podstoupí rekvalifikaci akreditovanou ministerstvem školství, aby získali další uplatnění na trhu práce. Jednat se může například o pedagogické minimum. Pokud žádnou z těchto podmínek nesplní, budou moci žádat o příspěvek nejvýše 40 tisíc korun.

Pomoc z programu Covid – cestovní ruch by měla být poskytována na základě pravidel takzvané podpory de minimis, která má limit 200 tisíc eur (asi 5,3 milionu korun). Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) by ale mělo případně jednat o využití takzvaného dočasného rámce na tento program.

Maximální suma z veřejné podpory na jednoho žadatele je v tomto případě 800 tisíc eur (asi 21 milionů korun). Program by měl být podle materiálů spuštěn nejpozději do konce listopadu.

Počet cestovních kanceláří klesl

Počet cestovních kanceláří od začátku roku do prvního října podle MMR klesl o 100 na 756. Naopak nově jich od počátku roku vzniklo 20. Dočasně přerušilo činnost 104 kanceláří, 11 jich ukončilo provoz a sedm vyhlásilo úpadek.

V cestovních kancelářích a agenturách je zaměstnáno zhruba 14 tisíc lidí.

Z důvodu pandemie čelí cestovní kanceláře, agentury i průvodci výrazným ztrátám. Podle MMR má šest největších cestovních kanceláří v zahraniční na zálohách na zájezdy zaplaceno 1,5 miliardy korun.

Kompenzace pro film

Vláda v pondělí schválila také 98 milionů korun na pomoc koronavirem zasaženému audiovizuálnímu průmyslu. Peníze by měl dostat Státní fond kinematografie (SFKMG), který je má ve zvláštní výzvě poskytnout provozovatelům kin, produkčním a distribučním společnostem. 

Návrh na zvláštní opatření na pomoc audiovizi předložil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Audiovizuální průmysl nebyl ze strany ministerstva průmyslu zařazen do dotačního programu COVID - kultura, který připravilo MPO spolu s resortem kultury. Na to už několikrát upozornila Asociace producentů v audiovizi či filmoví distributoři. Také upozorňují, že pomoc prostřednictvím filmového fondu je selektivní a zřejmě se nedostane na komerční část oboru.

Fondu plošnou pomoc celému sektoru neumožňuje legislativa. „Fond má ze zákona, statutu a dalších nařízení EU pro udělování podpory omezený prostor. Dotace udělované fondem jsou udělovány na konkrétní projekty a vždy se dotace podle zákona udělují selektivně, na základě odborných a uměleckých kritérií,“ uvedla ředitelka fondu Helena Bezděk Fraňková. Rada fondu vždy musí vybírat, koho podpořit a komu podporu neudělit.

„Nemůžeme tak i při nejlepší vůli podpořit plošně celý audiovizuální a filmový průmysl včetně technické infrastruktury, například nějakou formou kompenzace marně vynaložených nákladů nebo úhradou fixních nákladů na provoz,“ doplnila.

Vládní opatření ještě musí schválit rozpočtový výbor sněmovny. Pokud se tak stane, vyhlásí fond výzvu v druhé polovině listopadu a žádosti bude možné zasílat 30 dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObávám se závislosti na USA nebo Číně, říká zmocněnec pro AI Kačena

„Moje obava je, že zůstaneme skanzenem, který nedokáže umělou inteligenci správně uchopit,“ řekl na ČT24 vládní zmocněnec pro AI Lukáš Kačena. To by mohlo vést k závislosti na Spojených státech amerických nebo na Číně, sdělil. Evropští premiéři a prezidenti plánují na podzim vůbec poprvé jednat o umělé inteligenci jako o samostatném tématu. Podle Kačeny je důležité, aby hovořili o tom, jak dohnat ztrátu. Dodal, že regulaci AI je třeba flexibilně přizpůsobovat jejímu vývoji.
před 3 hhodinami

Vláda zmenšila plochu pro výstavbu větrných elektráren

Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba jedenáct procent původně navržené plochy, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
14:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Z dvaceti levů se stalo dvacet eur.“ Bulhaři po přijetí eura utrácejí víc, vklady přesto rostou

Téměř sedm měsíců po přijetí eura se ukazuje, jak nová měna proměnila finanční návyky Bulharů. Podle ekonomů vzrostly vklady domácností téměř o dvacet procent a na konci března dosáhly bezmála 55,7 miliardy eur (přibližně 1,35 bilionu korun). Rostou také spotřebitelské úvěry. Přesto má mnoho lidí pocit, že jim peníze docházejí rychleji a že nyní utrácejí až dvakrát více.
před 4 hhodinami

VideoBabiš chce zdanit tiché víno. Schillerová a koaliční partneři jsou proti

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál tlačí na zdanění tichého vína. Koalice přitom právě toto odmítla po svém nástupu v programovém prohlášení. Předseda vlády teď chce přesvědčit ke změně vládní partnery. Názory se ale rozcházejí i v samotném ANO, proti je třeba ministryně financí Alena Schillerová. Opozice vládu kritizuje, že je nečitelná, což podle jejích zástupců znemožňuje například plánování nejen vinařům.
před 14 hhodinami

Ropa výrazně zlevňuje díky nadějím na řešení konfliktu na Blízkém východě

Ceny ropy zahájily týden výrazným poklesem. Přerušení amerických úderů na Írán vyvolalo naděje na diplomatické řešení konfliktu na Blízkém východě, napsala agentura Reuters. Severomořská ropa Brent kolem 00:30 SELČ vykazovala pokles o zhruba 5,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 91,2 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate ztrácela zhruba 5,6 procenta a nacházela se nedaleko 84,3 dolaru za barel.
před 19 hhodinami

VideoPřebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda

Ceny mléka v obchodech klesly natolik, že bývá levnější než balená voda. Přebytek mléka na evropském trhu podle zemědělců i mlékáren stlačil výkupní i prodejní ceny pod náklady na výrobu, takže část producentů prodává se ztrátou. Větší podniky ztráty počítají v milionech korun měsíčně. Menší farmy, které mléko samy zpracovávají a prodávají přímo zákazníkům, naopak o odbyt nouzi nemají – a to i přesto, že mléko prodávají několikanásobně dráž. Soustředí se totiž na kvalitu. „Myslím, že to za šest korun s mlékem už moc společného nemá,“ říká majitel Statku u Návarů ve Velechvíně Drahoslav Návara. V běžných obchodech ale podle obchodníků rozhoduje především nízká cena.
před 23 hhodinami

Důchody by od příštího roku mohly vzrůst o zhruba tři sta korun

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.
25. 7. 2026

VideoDesetiprocentní clo pro EU není smrtící, shodli se Zdechovský a Staněk

Prezident USA Donald Trump uvalil na šedesát zemí světa nová cla ve výši deseti, respektive 12,5 procenta. EU spadá do první kategorie, zatížena je desetiprocentními tarify. Podle Bílého domu mají cla zamezit dovozu zboží, které vzniklo s využitím nucené práce. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedl, že desetiprocentní clo „není smrtící“ a že se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem za posledních 150 dní zlepšily. „Aktuálně deset procent není smrtících, ale je to výzva a popud pro EU, aby dělala vše pro to, aby zvyšovala konkurenceschopnost svých podniků,“ řekl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Připustil také, že výrok o nucených pracích může vyvolávat pochybnosti.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.