Na pomoc cestovním kancelářím či agenturám půjde půl miliardy korun, schváleny byly i peníze pro audiovizi

3 minuty
Události: Vláda schválila kompenzace cestovnímu ruchu
Zdroj: ČT24

Cestovním kancelářím, agenturám a průvodcům bude v programu Covid –⁠ cestovní ruch k dispozici 500 milionů korun, schválila v pondělí vláda. Na Twitteru o tom informovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Ta minulý týden uvedla, že půl miliardy korun pro toto odvětví je vyčleněno z rozpočtu jejího resortu. Program by měl být podle ministerstva vyhlášen do konce října a čerpat jej bude možné do června příštího roku. Kabinet také podpořil prostředky pro audiovizuální průmysl.

Cestovní kanceláře by podle vládních materiálů, které má ČTK k dispozici, měly mít možnost získat podporu nejvýše 2,75 procenta z plánovaných tržeb z prodeje zájezdů a služeb na letošní rok.

Cestovním agenturám by mělo připadnout 500 korun za každý zrušený zájezd kvůli pandemii, který byl zakoupený od prvního prosince loňského roku do prvního října letošního roku. Nárokovat si budou moci také náhradu za zrušené pobyty v lázních za dobu, kdy musela být zařízení uzavřena.

Agenturám zaměřeným na příjezdový cestovní ruch by měla připadnout dotace 50 tisíc korun, a to za podmínek, že příjmy z činnosti proti loňsku klesly o polovinu, agentura na českém trhu působí déle než tři roky a loni měla z této činnosti tržby minimálně milion korun, doplnila Dostálová po jednání vlády.

Průvodci by měli mít možnost dostat 50 tisíc korun, pokud zdarma poskytnou své služby v rozsahu alespoň deset hodin školským zařízením, jejichž zřizovatelem je stát, obec nebo kraj. Případně si mohou tuto sumu nárokovat, pokud podstoupí rekvalifikaci akreditovanou ministerstvem školství, aby získali další uplatnění na trhu práce. Jednat se může například o pedagogické minimum. Pokud žádnou z těchto podmínek nesplní, budou moci žádat o příspěvek nejvýše 40 tisíc korun.

Pomoc z programu Covid – cestovní ruch by měla být poskytována na základě pravidel takzvané podpory de minimis, která má limit 200 tisíc eur (asi 5,3 milionu korun). Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) by ale mělo případně jednat o využití takzvaného dočasného rámce na tento program.

Maximální suma z veřejné podpory na jednoho žadatele je v tomto případě 800 tisíc eur (asi 21 milionů korun). Program by měl být podle materiálů spuštěn nejpozději do konce listopadu.

Počet cestovních kanceláří klesl

Počet cestovních kanceláří od začátku roku do prvního října podle MMR klesl o 100 na 756. Naopak nově jich od počátku roku vzniklo 20. Dočasně přerušilo činnost 104 kanceláří, 11 jich ukončilo provoz a sedm vyhlásilo úpadek.

V cestovních kancelářích a agenturách je zaměstnáno zhruba 14 tisíc lidí.

Z důvodu pandemie čelí cestovní kanceláře, agentury i průvodci výrazným ztrátám. Podle MMR má šest největších cestovních kanceláří v zahraniční na zálohách na zájezdy zaplaceno 1,5 miliardy korun.

Kompenzace pro film

Vláda v pondělí schválila také 98 milionů korun na pomoc koronavirem zasaženému audiovizuálnímu průmyslu. Peníze by měl dostat Státní fond kinematografie (SFKMG), který je má ve zvláštní výzvě poskytnout provozovatelům kin, produkčním a distribučním společnostem. 

Návrh na zvláštní opatření na pomoc audiovizi předložil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Audiovizuální průmysl nebyl ze strany ministerstva průmyslu zařazen do dotačního programu COVID - kultura, který připravilo MPO spolu s resortem kultury. Na to už několikrát upozornila Asociace producentů v audiovizi či filmoví distributoři. Také upozorňují, že pomoc prostřednictvím filmového fondu je selektivní a zřejmě se nedostane na komerční část oboru.

Fondu plošnou pomoc celému sektoru neumožňuje legislativa. „Fond má ze zákona, statutu a dalších nařízení EU pro udělování podpory omezený prostor. Dotace udělované fondem jsou udělovány na konkrétní projekty a vždy se dotace podle zákona udělují selektivně, na základě odborných a uměleckých kritérií,“ uvedla ředitelka fondu Helena Bezděk Fraňková. Rada fondu vždy musí vybírat, koho podpořit a komu podporu neudělit.

„Nemůžeme tak i při nejlepší vůli podpořit plošně celý audiovizuální a filmový průmysl včetně technické infrastruktury, například nějakou formou kompenzace marně vynaložených nákladů nebo úhradou fixních nákladů na provoz,“ doplnila.

Vládní opatření ještě musí schválit rozpočtový výbor sněmovny. Pokud se tak stane, vyhlásí fond výzvu v druhé polovině listopadu a žádosti bude možné zasílat 30 dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 41 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...