Na pomoc cestovním kancelářím či agenturám půjde půl miliardy korun, schváleny byly i peníze pro audiovizi

Nahrávám video

Cestovním kancelářím, agenturám a průvodcům bude v programu Covid –⁠ cestovní ruch k dispozici 500 milionů korun, schválila v pondělí vláda. Na Twitteru o tom informovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Ta minulý týden uvedla, že půl miliardy korun pro toto odvětví je vyčleněno z rozpočtu jejího resortu. Program by měl být podle ministerstva vyhlášen do konce října a čerpat jej bude možné do června příštího roku. Kabinet také podpořil prostředky pro audiovizuální průmysl.

Cestovní kanceláře by podle vládních materiálů, které má ČTK k dispozici, měly mít možnost získat podporu nejvýše 2,75 procenta z plánovaných tržeb z prodeje zájezdů a služeb na letošní rok.

Cestovním agenturám by mělo připadnout 500 korun za každý zrušený zájezd kvůli pandemii, který byl zakoupený od prvního prosince loňského roku do prvního října letošního roku. Nárokovat si budou moci také náhradu za zrušené pobyty v lázních za dobu, kdy musela být zařízení uzavřena.

Agenturám zaměřeným na příjezdový cestovní ruch by měla připadnout dotace 50 tisíc korun, a to za podmínek, že příjmy z činnosti proti loňsku klesly o polovinu, agentura na českém trhu působí déle než tři roky a loni měla z této činnosti tržby minimálně milion korun, doplnila Dostálová po jednání vlády.

Průvodci by měli mít možnost dostat 50 tisíc korun, pokud zdarma poskytnou své služby v rozsahu alespoň deset hodin školským zařízením, jejichž zřizovatelem je stát, obec nebo kraj. Případně si mohou tuto sumu nárokovat, pokud podstoupí rekvalifikaci akreditovanou ministerstvem školství, aby získali další uplatnění na trhu práce. Jednat se může například o pedagogické minimum. Pokud žádnou z těchto podmínek nesplní, budou moci žádat o příspěvek nejvýše 40 tisíc korun.

Pomoc z programu Covid – cestovní ruch by měla být poskytována na základě pravidel takzvané podpory de minimis, která má limit 200 tisíc eur (asi 5,3 milionu korun). Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) by ale mělo případně jednat o využití takzvaného dočasného rámce na tento program.

Maximální suma z veřejné podpory na jednoho žadatele je v tomto případě 800 tisíc eur (asi 21 milionů korun). Program by měl být podle materiálů spuštěn nejpozději do konce listopadu.

Počet cestovních kanceláří klesl

Počet cestovních kanceláří od začátku roku do prvního října podle MMR klesl o 100 na 756. Naopak nově jich od počátku roku vzniklo 20. Dočasně přerušilo činnost 104 kanceláří, 11 jich ukončilo provoz a sedm vyhlásilo úpadek.

V cestovních kancelářích a agenturách je zaměstnáno zhruba 14 tisíc lidí.

Z důvodu pandemie čelí cestovní kanceláře, agentury i průvodci výrazným ztrátám. Podle MMR má šest největších cestovních kanceláří v zahraniční na zálohách na zájezdy zaplaceno 1,5 miliardy korun.

Kompenzace pro film

Vláda v pondělí schválila také 98 milionů korun na pomoc koronavirem zasaženému audiovizuálnímu průmyslu. Peníze by měl dostat Státní fond kinematografie (SFKMG), který je má ve zvláštní výzvě poskytnout provozovatelům kin, produkčním a distribučním společnostem. 

Návrh na zvláštní opatření na pomoc audiovizi předložil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Audiovizuální průmysl nebyl ze strany ministerstva průmyslu zařazen do dotačního programu COVID - kultura, který připravilo MPO spolu s resortem kultury. Na to už několikrát upozornila Asociace producentů v audiovizi či filmoví distributoři. Také upozorňují, že pomoc prostřednictvím filmového fondu je selektivní a zřejmě se nedostane na komerční část oboru.

Fondu plošnou pomoc celému sektoru neumožňuje legislativa. „Fond má ze zákona, statutu a dalších nařízení EU pro udělování podpory omezený prostor. Dotace udělované fondem jsou udělovány na konkrétní projekty a vždy se dotace podle zákona udělují selektivně, na základě odborných a uměleckých kritérií,“ uvedla ředitelka fondu Helena Bezděk Fraňková. Rada fondu vždy musí vybírat, koho podpořit a komu podporu neudělit.

„Nemůžeme tak i při nejlepší vůli podpořit plošně celý audiovizuální a filmový průmysl včetně technické infrastruktury, například nějakou formou kompenzace marně vynaložených nákladů nebo úhradou fixních nákladů na provoz,“ doplnila.

Vládní opatření ještě musí schválit rozpočtový výbor sněmovny. Pokud se tak stane, vyhlásí fond výzvu v druhé polovině listopadu a žádosti bude možné zasílat 30 dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 3 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 14 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...