Pracujeme jako za středověku, ráno do práce a večer domů. Až krize to změnila, říká ekonom Sedláček

Nahrávám video
Interview ČT24: Ekonom Tomáš Sedláček o dopadech pandemie
Zdroj: ČT24

Koronavirová krize, která vyvolala na celém světě vlnu mimořádných opatření, podle ekonoma Tomáše Sedláčka představuje historickou událost, která změní celou společnost. „Vryje se do kolektivní paměti lidstva na velice, velice dlouho dobu,“ uvedl v Interview ČT24.

„Tohle se světu opravdu nikdy nestalo. Je dobře, že máme formu vlády v západním světě, jakou máme. Za feudalismu se věci nechávaly v rukou božích, ať si každý poradí, jak může, a blahobyt lidí nebylo nic, na čem by panovníkovi záleželo tak jako dnes,“ uvedl ekonom Sedláček.

A ačkoliv opatření zpočátku považoval za přehnaná, nakonec za ně i českou vládu pochválil. „Musím říct, že reakce, která mi ze začátku přišla jako přehnaná, byla možná prozřetelnější než u některých jiných zemí,“ uznal Sedláček, byť mu „vláda nikterak sympatická není“.

„V momentě, kdy nevíte, co na vás letí, se to vždycky přežene. Ta reakce byla přehnaná a bylo správně, že byla přehnaná,“ dodal.

Evropské státy by si při oživování ekonomiky neměly konkurovat

„Při tom oživování bychom ale už měli postupovat racionálněji. Teď nesmíme dopustit situaci, aby se státy předháněly v tom, kdo komu pomůže víc. Kdyby se teď například Německo rozhodlo nahradit svým podnikatelům sto procent ušlých zisků a náš stát třeba jen 70 procent, tak by ty německé podniky dostaly docela neférovou konkurenční výhodu,“ poznamenal ekonom.

A tady už si neodpustil kritiku směrem k tuzemské vládě. „Místo toho, aby vymýšlela, který podnik bude podporovat, měla by se spíš zasazovat o to, aby nápravná opatření byla celoevropská. My, jakožto malá ekonomika, na tom můžeme jenom vydělat,“ je Sedláček přesvědčený.

„Doufám, že tak, jak jsme se každý zachovali podle svého na začátku krize, ekonomicky z ní vystoupíme společně jako Evropané, a ne jako české podniky, které budou zápasit o podporu s německými,“ dodal.

Podle ekonoma je současná pandemie zkušeností, kterou si budou předávat generace. „Myslím, že to nechá zcela nesmazatelnou stopu nejen v dějinách národních ekonomik, ale také v dějinách světa. Je to vlastně možná poprvé v psané historii, kdy se podobná událost stala celému světu. Pochopitelně, že byly světové války, ale ty nezasáhly všechny země stejně, navíc nyní máme všichni společného nepřítele,“ dodal. 

„Vryje se to do kolektivní paměti lidstva na velice, velice dlouho dobu. Už jenom kvůli tomu, že budeme příště citlivější, v momentě, kdy se bude blížit něco podobného, na co jsme ještě třeba před pěti lety nereagovali a mávli nad tím rukou, teď bude mnohem větší tendence vlád i občanů třeba i zavést jakousi preventivní polokaranténu,“ míní. 

Podle Sedláčka není vyloučeno, že se budou zavádět za pár let i preventivní karantény.

Budoucnost příležitostí

„Doufám, že se ekonomika do svých původních kolejí nevrátí nikdy,“ dodal také. Podle něj krize i přinese nové příležitosti. „Těch příležitostí je tisíc a jedna. Můžeme digitalizovat veřejnou správu, to je práce na několik let dopředu,“ zmínil například jednu z českých slabin, kterou odhalila současná pandemie koronaviru.

„Už deset let jsme mohli začít pracovat z domova. Tímto směrem se nehýbal ani stát, ani soukromá sféra. Berme to jako inspiraci, kdy lidé pracují stále jako za středověku, ráno chodí do práce a večer se vrací,“ dodal Sedláček s tím, že věří, že nové pohledy zakoření.

„Ty nejlepší nápady často vznikají v jakési nouzi nebo krizi,“ uvedl také. „Národy celého světa se jakoby sesynchronizovaly, všichni obyvatelé této Země jsme nejen sledovali stejnou událost, ale dokonce jsme si ji na vlastní kůži prožili, takže nyní máme jakoby resetovanou startovní čáru. A můžeme vytvořit nový příběh. A já bych chtěl, abychom začali nějaký příběh České republiky žít,“ dodal.

„I když se ekonomika v reálném světě zastavila, tak ten velice sofistikovaný řetězec odběratelů byl schopen fungovat tak, že jsme neviděli velké kolapsy,“ postřehl také Sedláček.

A podle něj by se v budoucnu podobné krize měly využít ke vzdělávání společnosti a tím ji posunout dál. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 10 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 21 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...