Pracujeme jako za středověku, ráno do práce a večer domů. Až krize to změnila, říká ekonom Sedláček

Interview ČT24: Ekonom Tomáš Sedláček o dopadech pandemie (zdroj: ČT24)

Koronavirová krize, která vyvolala na celém světě vlnu mimořádných opatření, podle ekonoma Tomáše Sedláčka představuje historickou událost, která změní celou společnost. „Vryje se do kolektivní paměti lidstva na velice, velice dlouho dobu,“ uvedl v Interview ČT24.

„Tohle se světu opravdu nikdy nestalo. Je dobře, že máme formu vlády v západním světě, jakou máme. Za feudalismu se věci nechávaly v rukou božích, ať si každý poradí, jak může, a blahobyt lidí nebylo nic, na čem by panovníkovi záleželo tak jako dnes,“ uvedl ekonom Sedláček.

A ačkoliv opatření zpočátku považoval za přehnaná, nakonec za ně i českou vládu pochválil. „Musím říct, že reakce, která mi ze začátku přišla jako přehnaná, byla možná prozřetelnější než u některých jiných zemí,“ uznal Sedláček, byť mu „vláda nikterak sympatická není“.

„V momentě, kdy nevíte, co na vás letí, se to vždycky přežene. Ta reakce byla přehnaná a bylo správně, že byla přehnaná,“ dodal.

Evropské státy by si při oživování ekonomiky neměly konkurovat

„Při tom oživování bychom ale už měli postupovat racionálněji. Teď nesmíme dopustit situaci, aby se státy předháněly v tom, kdo komu pomůže víc. Kdyby se teď například Německo rozhodlo nahradit svým podnikatelům sto procent ušlých zisků a náš stát třeba jen 70 procent, tak by ty německé podniky dostaly docela neférovou konkurenční výhodu,“ poznamenal ekonom.

A tady už si neodpustil kritiku směrem k tuzemské vládě. „Místo toho, aby vymýšlela, který podnik bude podporovat, měla by se spíš zasazovat o to, aby nápravná opatření byla celoevropská. My, jakožto malá ekonomika, na tom můžeme jenom vydělat,“ je Sedláček přesvědčený.

„Doufám, že tak, jak jsme se každý zachovali podle svého na začátku krize, ekonomicky z ní vystoupíme společně jako Evropané, a ne jako české podniky, které budou zápasit o podporu s německými,“ dodal.

Podle ekonoma je současná pandemie zkušeností, kterou si budou předávat generace. „Myslím, že to nechá zcela nesmazatelnou stopu nejen v dějinách národních ekonomik, ale také v dějinách světa. Je to vlastně možná poprvé v psané historii, kdy se podobná událost stala celému světu. Pochopitelně, že byly světové války, ale ty nezasáhly všechny země stejně, navíc nyní máme všichni společného nepřítele,“ dodal. 

„Vryje se to do kolektivní paměti lidstva na velice, velice dlouho dobu. Už jenom kvůli tomu, že budeme příště citlivější, v momentě, kdy se bude blížit něco podobného, na co jsme ještě třeba před pěti lety nereagovali a mávli nad tím rukou, teď bude mnohem větší tendence vlád i občanů třeba i zavést jakousi preventivní polokaranténu,“ míní. 

Podle Sedláčka není vyloučeno, že se budou zavádět za pár let i preventivní karantény.

Budoucnost příležitostí

„Doufám, že se ekonomika do svých původních kolejí nevrátí nikdy,“ dodal také. Podle něj krize i přinese nové příležitosti. „Těch příležitostí je tisíc a jedna. Můžeme digitalizovat veřejnou správu, to je práce na několik let dopředu,“ zmínil například jednu z českých slabin, kterou odhalila současná pandemie koronaviru.

„Už deset let jsme mohli začít pracovat z domova. Tímto směrem se nehýbal ani stát, ani soukromá sféra. Berme to jako inspiraci, kdy lidé pracují stále jako za středověku, ráno chodí do práce a večer se vrací,“ dodal Sedláček s tím, že věří, že nové pohledy zakoření.

„Ty nejlepší nápady často vznikají v jakési nouzi nebo krizi,“ uvedl také. „Národy celého světa se jakoby sesynchronizovaly, všichni obyvatelé této Země jsme nejen sledovali stejnou událost, ale dokonce jsme si ji na vlastní kůži prožili, takže nyní máme jakoby resetovanou startovní čáru. A můžeme vytvořit nový příběh. A já bych chtěl, abychom začali nějaký příběh České republiky žít,“ dodal.

„I když se ekonomika v reálném světě zastavila, tak ten velice sofistikovaný řetězec odběratelů byl schopen fungovat tak, že jsme neviděli velké kolapsy,“ postřehl také Sedláček.

A podle něj by se v budoucnu podobné krize měly využít ke vzdělávání společnosti a tím ji posunout dál.