Pracujeme jako za středověku, ráno do práce a večer domů. Až krize to změnila, říká ekonom Sedláček

28 minut
Interview ČT24: Ekonom Tomáš Sedláček o dopadech pandemie
Zdroj: ČT24

Koronavirová krize, která vyvolala na celém světě vlnu mimořádných opatření, podle ekonoma Tomáše Sedláčka představuje historickou událost, která změní celou společnost. „Vryje se do kolektivní paměti lidstva na velice, velice dlouho dobu,“ uvedl v Interview ČT24.

„Tohle se světu opravdu nikdy nestalo. Je dobře, že máme formu vlády v západním světě, jakou máme. Za feudalismu se věci nechávaly v rukou božích, ať si každý poradí, jak může, a blahobyt lidí nebylo nic, na čem by panovníkovi záleželo tak jako dnes,“ uvedl ekonom Sedláček.

A ačkoliv opatření zpočátku považoval za přehnaná, nakonec za ně i českou vládu pochválil. „Musím říct, že reakce, která mi ze začátku přišla jako přehnaná, byla možná prozřetelnější než u některých jiných zemí,“ uznal Sedláček, byť mu „vláda nikterak sympatická není“.

„V momentě, kdy nevíte, co na vás letí, se to vždycky přežene. Ta reakce byla přehnaná a bylo správně, že byla přehnaná,“ dodal.

Evropské státy by si při oživování ekonomiky neměly konkurovat

„Při tom oživování bychom ale už měli postupovat racionálněji. Teď nesmíme dopustit situaci, aby se státy předháněly v tom, kdo komu pomůže víc. Kdyby se teď například Německo rozhodlo nahradit svým podnikatelům sto procent ušlých zisků a náš stát třeba jen 70 procent, tak by ty německé podniky dostaly docela neférovou konkurenční výhodu,“ poznamenal ekonom.

A tady už si neodpustil kritiku směrem k tuzemské vládě. „Místo toho, aby vymýšlela, který podnik bude podporovat, měla by se spíš zasazovat o to, aby nápravná opatření byla celoevropská. My, jakožto malá ekonomika, na tom můžeme jenom vydělat,“ je Sedláček přesvědčený.

„Doufám, že tak, jak jsme se každý zachovali podle svého na začátku krize, ekonomicky z ní vystoupíme společně jako Evropané, a ne jako české podniky, které budou zápasit o podporu s německými,“ dodal.

Podle ekonoma je současná pandemie zkušeností, kterou si budou předávat generace. „Myslím, že to nechá zcela nesmazatelnou stopu nejen v dějinách národních ekonomik, ale také v dějinách světa. Je to vlastně možná poprvé v psané historii, kdy se podobná událost stala celému světu. Pochopitelně, že byly světové války, ale ty nezasáhly všechny země stejně, navíc nyní máme všichni společného nepřítele,“ dodal. 

„Vryje se to do kolektivní paměti lidstva na velice, velice dlouho dobu. Už jenom kvůli tomu, že budeme příště citlivější, v momentě, kdy se bude blížit něco podobného, na co jsme ještě třeba před pěti lety nereagovali a mávli nad tím rukou, teď bude mnohem větší tendence vlád i občanů třeba i zavést jakousi preventivní polokaranténu,“ míní. 

Podle Sedláčka není vyloučeno, že se budou zavádět za pár let i preventivní karantény.

Budoucnost příležitostí

„Doufám, že se ekonomika do svých původních kolejí nevrátí nikdy,“ dodal také. Podle něj krize i přinese nové příležitosti. „Těch příležitostí je tisíc a jedna. Můžeme digitalizovat veřejnou správu, to je práce na několik let dopředu,“ zmínil například jednu z českých slabin, kterou odhalila současná pandemie koronaviru.

„Už deset let jsme mohli začít pracovat z domova. Tímto směrem se nehýbal ani stát, ani soukromá sféra. Berme to jako inspiraci, kdy lidé pracují stále jako za středověku, ráno chodí do práce a večer se vrací,“ dodal Sedláček s tím, že věří, že nové pohledy zakoření.

„Ty nejlepší nápady často vznikají v jakési nouzi nebo krizi,“ uvedl také. „Národy celého světa se jakoby sesynchronizovaly, všichni obyvatelé této Země jsme nejen sledovali stejnou událost, ale dokonce jsme si ji na vlastní kůži prožili, takže nyní máme jakoby resetovanou startovní čáru. A můžeme vytvořit nový příběh. A já bych chtěl, abychom začali nějaký příběh České republiky žít,“ dodal.

„I když se ekonomika v reálném světě zastavila, tak ten velice sofistikovaný řetězec odběratelů byl schopen fungovat tak, že jsme neviděli velké kolapsy,“ postřehl také Sedláček.

A podle něj by se v budoucnu podobné krize měly využít ke vzdělávání společnosti a tím ji posunout dál. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...