ČEZ letos v Temelíně investuje 1,9 miliardy korun. Vymění kotle, potrubí a posílí bezpečnost

Energetická společnost ČEZ letos investuje do modernizace jaderné elektrárny Temelín 1,9 miliardy korun. Je to víc než dlouhodobý roční průměr, který je kolem miliardy. Temelín posílí bezpečnost, zefektivní výrobu a sníží emise oxidu uhličitého. ČEZ zároveň oznámil, že požádá u některých svých elektráren a tepláren o dočasné výjimky z emisních limitů. V těchto dnech podává žádosti na příslušné úřady.

V elektrárně Temelín budou letos dvě odstávky. Na prvním bloku začne 13. března, druhý blok přeruší výrobu 12. června. Obě potrvají zhruba dva měsíce, potvrdil ředitel temelínské elektrárny Jan Kruml.

Většinu ze 199 investičních akcí udělají energetici při odstávkách. Několik investic za stovky milionů se týká životního prostředí. Energetici třeba pořídí nové hořáky pro pomocnou plynovou kotelnu, zatím je vyměnili u tří z pěti kotlů. Až práce skončí, klesnou podle Krumla emise oxidu uhličitého a oxidů dusíku z této kotelny asi o 20 procent.

Temelín zmodernizuje letos a příští rok také pomocné zařízení turbíny, které přihřívá páru a zbavuje ji vlhkosti. Výkon pak stoupne o několik megawattů elektrických (MWe). „Přinese to roční úsporu jednotek tisíc tun oxidu uhličitého,“ uvedl Kruml. Půjde o investici za 300 milionů korun.

Elektrárna také posiluje bezpečnost a ochranu. Na konci loňského roku zprovoznil ČEZ po třech letech příprav v Temelíně a Dukovanech takzvané Životně důležité prostory. Technici nainstalovali v Temelíně 54 bezpečnostních dveří i zhruba 100 snímačů biometrických údajů. Temelín bude také dále modernizovat potrubí technické vody, důležité pro jadernou bezpečnost. Uhlíkové potrubí se bude měnit za nerezové, letos v délce asi sta metrů.

Technickou bezpečnost posílí nová místa, kde mohou odborníci pomocí chemické analýzy vzorku oleje za provozu určit, v jakém stavu jsou turbíny i důležitá čerpadla. Lze tak s předstihem plánovat údržbu. Nyní má Temelín 40 těchto odběrových míst, letos jich přibude osmdesát.

Do bezpečnosti investuje elektrárna ročně stovky milionů. Ve střednědobém plánu dá peníze do rozvodů vody sloužících k hašení požáru nebo systémů automatického hašení. „Budeme také celkově modernizovat elektronickou požární signalizaci, čidla,“ dodal Kruml.

Temelín s 1300 zaměstnanci je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny elektřiny, letos od začátku roku 3,2 terawatthodiny. ČEZ do modernizace Temelína dosud investoval 20,5 miliardy korun.

Energetická skupina ČEZ požádá u některých svých elektráren a tepláren o dočasné výjimky z emisních limitů, agentuře ČTK sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. S instalací většiny ekologizačních opatření podle něj ČEZ počítá v letech 2022 a 2023, s tím, že platnost poslední z výjimek by skončila v polovině roku 2025. Investice do zlepšení parametrů má činit až deset miliard korun, uvedl.

Firma připomněla, že v polovině příštího roku začnou platit nová evropská pravidla nejlepší dostupné technologie (BAT), která zvyšují požadavky na provoz zdrojů. Pravidla se týkají emisí dusíku, tuhých znečišťujících látek, síry, oxidu uhelnatého nebo rtuti. Podle ČEZ přináší mimo jiné zavedení nových velmi přísných limitů pro rtuť, které dosud neexistovaly.

  • Krátkodobě požádá ČEZ o výjimku i u limitu prachu pro elektrárnu Tušimice, u emisí dusíku a síry pro teplárnu Trmice a u limitů dusíku u kotlů elektráren Mělník 2 a 3.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 14 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...