Nový jaderný blok v Dukovanech má být dokončen v roce 2036. Odhad ceny je až 160 miliard korun

Nový jaderný blok v Dukovanech se začne stavět v roce 2029 a dokončen by měl být roce 2036, uvedl ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Dodavatel nového jaderného bloku by měl být vybrán do konce roku 2022. Energetická společnost ČEZ, majitel Dukovan, čeká až pět nabídek dodavatelů na stavbu nového bloku, uvedl její generální ředitel Daniel Beneš. Tendr chce vypsat příští rok, nabídky čeká v roce 2021. Beneš odhadl cenu nového bloku řádově mezi 140 až 160 miliardami korun. Finální částka podle něj vzejde z výsledků výběrového řízení.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruský Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. 

Z jaderných zdrojů se loni vyrobila asi třetina elektřiny v ČR. Investorský model stavby nových jaderných bloků v Česku schválila vláda na začátku července. Investory nových jaderných zdrojů podle ní budou dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu.

Nahrávám video
Brífink k plánu na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech
Zdroj: ČT24

Uvedený detailnější plán stavby nového jaderného bloku představili zástupci kabinetu na středečním zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku. Výbor tvoří více než dvacet lidí, předsedá mu premiér. 

Kromě politiků včetně zástupců všech politických stran zastoupených ve sněmovně se jednání účastní například generální ředitel ČEZu Daniel Beneš, předseda dozorčí rady ČEZu Otakar Hora nebo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Havlíček: Energetický mix je výlučnou věcí každé země

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) zdůraznil, že energetický mix je výlučnou záležitostí každé země. „Musíme vycházet z nějakých ekonomických parametrů, z parametrů hospodářství země, z geografických parametrů.“

Dodal, že Česko přitom jedná o této záležitosti s Bruselem i s okolními státy s ohledem na bezpečnost nového zařízení. Česko také zahajuje s Evropskou komisí proces notifikace, tedy zjednodušeně řečeno určitého povolení, aby se akce mohla uskutečnit. Ještě bude také třeba „prodloužit“ současné čtyři bloky v Dukovanech.

Babiš: Je čas bojovat v Evropě za jádro

„Jádro je čistý zdroj, nemá emise a v tomto směru já tento názor, který je objektivní, prosazuji i v Bruselu,“ uvedl předseda vlády. Na plány ČR rozšířit současné jaderné elektrárny si u Evropské komise stěžuje rakouská spolková země Horní Rakousy. V říjnu se na ni obrátila s požadavkem, aby je prověřila. Podle Babiše by mohla ČR využít v argumentaci téma změny klimatu. „Je to dobrá chvíle, abychom v Evropě za to bojovali. Samozřejmě některým státům se nebude líbit, že chceme stavět jádro, ale jsou státy, které vyložení fungují na jádru,“ uvedl Babiš po večerní schůzce s prezidentem republiky Milošem Zemanem, na které ho o jednání výboru informoval.

Přípravou stavby se budou příští týden zabývat ministři. „Budeme to v pondělí řešit na vládě, protože potřebujeme vylepšit komunikaci mezi jednotlivými resorty a analyzovat, jestli to budeme realizovat na základě zákona o veřejných zakázkách, nebo bychom zkusili speciální zákon,“ řekl novinářům s tím, že přípravy musí zrychlit. 

Nahrávám video
Události: Omezení podpory solárních zdrojů energie
Zdroj: ČT24

Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví někteří ekologičtí aktivisté.

„Je otázka, jak podpoříme rozvoj a instalaci energie, která vzniká z obnovitelných zdrojů. A potom myslím můžeme dospět k tomu, že opravdu nebude potřeba stavět další jaderný blok,“ domnívá se také předsedkyně výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti).

Kromě dostavby Dukovan vláda v posledních měsících zmiňuje i další rozšíření elektrárny v Temelíně. O té by se mělo začít diskutovat do pěti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
03:56AktualizovánoPrávě teď

Globální odbyt Škody Auto v prvním čtvrtletí vzrostl o čtrnáct procent

Celosvětový odbyt automobilky Škoda Auto se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o čtrnáct procent na 271 900 vozů, oznámil její mateřský koncern Volkswagen. Odbyt celého koncernu však v prvním kvartálu klesl o čtyři procenta na zhruba 2,05 milionu vozů. Důvodem byla zejména slabší poptávka v Číně a Severní Americe.
před 11 mminutami

Maďarský forint po Orbánově porážce vystoupil na čtyřleté maximum

Maďarský forint se v pondělí vůči euru vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky, výrazně posilují rovněž maďarské akcie. V nedělních parlamentních volbách opoziční strana Tisza porazila vládní stranu Fidesz dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána. Vítězství opozice by mohlo Maďarsku obnovit přístup k miliardám eur z fondů Evropské unie, který zablokovaly spory s Orbánem, píše agentura Reuters.
11:41Aktualizovánopřed 55 mminutami

Ceny ropy před americkou blokádou Íránu rostou o více než sedm procent

Ceny ropy rostou o více než sedm procent a vracejí se nad sto dolarů za barel. Americké námořnictvo se chystá k blokádě lodí plujících do Íránu a z Íránu přes Hormuzský průliv. To by mohlo omezit vývoz íránské ropy poté, co se Washingtonu a Teheránu o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války. Výrazně roste i cena plynu pro evropský trh.
08:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 23 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026
Načítání...