Nový jaderný blok v Dukovanech má být dokončen v roce 2036. Odhad ceny je až 160 miliard korun

Nový jaderný blok v Dukovanech se začne stavět v roce 2029 a dokončen by měl být roce 2036, uvedl ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Dodavatel nového jaderného bloku by měl být vybrán do konce roku 2022. Energetická společnost ČEZ, majitel Dukovan, čeká až pět nabídek dodavatelů na stavbu nového bloku, uvedl její generální ředitel Daniel Beneš. Tendr chce vypsat příští rok, nabídky čeká v roce 2021. Beneš odhadl cenu nového bloku řádově mezi 140 až 160 miliardami korun. Finální částka podle něj vzejde z výsledků výběrového řízení.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruský Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. 

Z jaderných zdrojů se loni vyrobila asi třetina elektřiny v ČR. Investorský model stavby nových jaderných bloků v Česku schválila vláda na začátku července. Investory nových jaderných zdrojů podle ní budou dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu.

16 minut
Brífink k plánu na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech
Zdroj: ČT24

Uvedený detailnější plán stavby nového jaderného bloku představili zástupci kabinetu na středečním zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku. Výbor tvoří více než dvacet lidí, předsedá mu premiér. 

Kromě politiků včetně zástupců všech politických stran zastoupených ve sněmovně se jednání účastní například generální ředitel ČEZu Daniel Beneš, předseda dozorčí rady ČEZu Otakar Hora nebo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Havlíček: Energetický mix je výlučnou věcí každé země

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) zdůraznil, že energetický mix je výlučnou záležitostí každé země. „Musíme vycházet z nějakých ekonomických parametrů, z parametrů hospodářství země, z geografických parametrů.“

Dodal, že Česko přitom jedná o této záležitosti s Bruselem i s okolními státy s ohledem na bezpečnost nového zařízení. Česko také zahajuje s Evropskou komisí proces notifikace, tedy zjednodušeně řečeno určitého povolení, aby se akce mohla uskutečnit. Ještě bude také třeba „prodloužit“ současné čtyři bloky v Dukovanech.

Babiš: Je čas bojovat v Evropě za jádro

„Jádro je čistý zdroj, nemá emise a v tomto směru já tento názor, který je objektivní, prosazuji i v Bruselu,“ uvedl předseda vlády. Na plány ČR rozšířit současné jaderné elektrárny si u Evropské komise stěžuje rakouská spolková země Horní Rakousy. V říjnu se na ni obrátila s požadavkem, aby je prověřila. Podle Babiše by mohla ČR využít v argumentaci téma změny klimatu. „Je to dobrá chvíle, abychom v Evropě za to bojovali. Samozřejmě některým státům se nebude líbit, že chceme stavět jádro, ale jsou státy, které vyložení fungují na jádru,“ uvedl Babiš po večerní schůzce s prezidentem republiky Milošem Zemanem, na které ho o jednání výboru informoval.

Přípravou stavby se budou příští týden zabývat ministři. „Budeme to v pondělí řešit na vládě, protože potřebujeme vylepšit komunikaci mezi jednotlivými resorty a analyzovat, jestli to budeme realizovat na základě zákona o veřejných zakázkách, nebo bychom zkusili speciální zákon,“ řekl novinářům s tím, že přípravy musí zrychlit. 

11 minut
Události: Omezení podpory solárních zdrojů energie
Zdroj: ČT24

Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví někteří ekologičtí aktivisté.

„Je otázka, jak podpoříme rozvoj a instalaci energie, která vzniká z obnovitelných zdrojů. A potom myslím můžeme dospět k tomu, že opravdu nebude potřeba stavět další jaderný blok,“ domnívá se také předsedkyně výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti).

Kromě dostavby Dukovan vláda v posledních měsících zmiňuje i další rozšíření elektrárny v Temelíně. O té by se mělo začít diskutovat do pěti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 18 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 21 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...