Nový jaderný blok v Dukovanech má být dokončen v roce 2036. Odhad ceny je až 160 miliard korun

Nový jaderný blok v Dukovanech se začne stavět v roce 2029 a dokončen by měl být roce 2036, uvedl ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Dodavatel nového jaderného bloku by měl být vybrán do konce roku 2022. Energetická společnost ČEZ, majitel Dukovan, čeká až pět nabídek dodavatelů na stavbu nového bloku, uvedl její generální ředitel Daniel Beneš. Tendr chce vypsat příští rok, nabídky čeká v roce 2021. Beneš odhadl cenu nového bloku řádově mezi 140 až 160 miliardami korun. Finální částka podle něj vzejde z výsledků výběrového řízení.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruský Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. 

Z jaderných zdrojů se loni vyrobila asi třetina elektřiny v ČR. Investorský model stavby nových jaderných bloků v Česku schválila vláda na začátku července. Investory nových jaderných zdrojů podle ní budou dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu.

Nahrávám video
Brífink k plánu na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech
Zdroj: ČT24

Uvedený detailnější plán stavby nového jaderného bloku představili zástupci kabinetu na středečním zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku. Výbor tvoří více než dvacet lidí, předsedá mu premiér. 

Kromě politiků včetně zástupců všech politických stran zastoupených ve sněmovně se jednání účastní například generální ředitel ČEZu Daniel Beneš, předseda dozorčí rady ČEZu Otakar Hora nebo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Havlíček: Energetický mix je výlučnou věcí každé země

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) zdůraznil, že energetický mix je výlučnou záležitostí každé země. „Musíme vycházet z nějakých ekonomických parametrů, z parametrů hospodářství země, z geografických parametrů.“

Dodal, že Česko přitom jedná o této záležitosti s Bruselem i s okolními státy s ohledem na bezpečnost nového zařízení. Česko také zahajuje s Evropskou komisí proces notifikace, tedy zjednodušeně řečeno určitého povolení, aby se akce mohla uskutečnit. Ještě bude také třeba „prodloužit“ současné čtyři bloky v Dukovanech.

Babiš: Je čas bojovat v Evropě za jádro

„Jádro je čistý zdroj, nemá emise a v tomto směru já tento názor, který je objektivní, prosazuji i v Bruselu,“ uvedl předseda vlády. Na plány ČR rozšířit současné jaderné elektrárny si u Evropské komise stěžuje rakouská spolková země Horní Rakousy. V říjnu se na ni obrátila s požadavkem, aby je prověřila. Podle Babiše by mohla ČR využít v argumentaci téma změny klimatu. „Je to dobrá chvíle, abychom v Evropě za to bojovali. Samozřejmě některým státům se nebude líbit, že chceme stavět jádro, ale jsou státy, které vyložení fungují na jádru,“ uvedl Babiš po večerní schůzce s prezidentem republiky Milošem Zemanem, na které ho o jednání výboru informoval.

Přípravou stavby se budou příští týden zabývat ministři. „Budeme to v pondělí řešit na vládě, protože potřebujeme vylepšit komunikaci mezi jednotlivými resorty a analyzovat, jestli to budeme realizovat na základě zákona o veřejných zakázkách, nebo bychom zkusili speciální zákon,“ řekl novinářům s tím, že přípravy musí zrychlit. 

Nahrávám video
Události: Omezení podpory solárních zdrojů energie
Zdroj: ČT24

Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví někteří ekologičtí aktivisté.

„Je otázka, jak podpoříme rozvoj a instalaci energie, která vzniká z obnovitelných zdrojů. A potom myslím můžeme dospět k tomu, že opravdu nebude potřeba stavět další jaderný blok,“ domnívá se také předsedkyně výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti).

Kromě dostavby Dukovan vláda v posledních měsících zmiňuje i další rozšíření elektrárny v Temelíně. O té by se mělo začít diskutovat do pěti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 9 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 22 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...