Nový jaderný blok v Dukovanech má být dokončen v roce 2036. Odhad ceny je až 160 miliard korun

Nový jaderný blok v Dukovanech se začne stavět v roce 2029 a dokončen by měl být roce 2036, uvedl ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Dodavatel nového jaderného bloku by měl být vybrán do konce roku 2022. Energetická společnost ČEZ, majitel Dukovan, čeká až pět nabídek dodavatelů na stavbu nového bloku, uvedl její generální ředitel Daniel Beneš. Tendr chce vypsat příští rok, nabídky čeká v roce 2021. Beneš odhadl cenu nového bloku řádově mezi 140 až 160 miliardami korun. Finální částka podle něj vzejde z výsledků výběrového řízení.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruský Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. 

Z jaderných zdrojů se loni vyrobila asi třetina elektřiny v ČR. Investorský model stavby nových jaderných bloků v Česku schválila vláda na začátku července. Investory nových jaderných zdrojů podle ní budou dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu.

Nahrávám video

Uvedený detailnější plán stavby nového jaderného bloku představili zástupci kabinetu na středečním zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku. Výbor tvoří více než dvacet lidí, předsedá mu premiér. 

Kromě politiků včetně zástupců všech politických stran zastoupených ve sněmovně se jednání účastní například generální ředitel ČEZu Daniel Beneš, předseda dozorčí rady ČEZu Otakar Hora nebo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Havlíček: Energetický mix je výlučnou věcí každé země

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) zdůraznil, že energetický mix je výlučnou záležitostí každé země. „Musíme vycházet z nějakých ekonomických parametrů, z parametrů hospodářství země, z geografických parametrů.“

Dodal, že Česko přitom jedná o této záležitosti s Bruselem i s okolními státy s ohledem na bezpečnost nového zařízení. Česko také zahajuje s Evropskou komisí proces notifikace, tedy zjednodušeně řečeno určitého povolení, aby se akce mohla uskutečnit. Ještě bude také třeba „prodloužit“ současné čtyři bloky v Dukovanech.

Babiš: Je čas bojovat v Evropě za jádro

„Jádro je čistý zdroj, nemá emise a v tomto směru já tento názor, který je objektivní, prosazuji i v Bruselu,“ uvedl předseda vlády. Na plány ČR rozšířit současné jaderné elektrárny si u Evropské komise stěžuje rakouská spolková země Horní Rakousy. V říjnu se na ni obrátila s požadavkem, aby je prověřila. Podle Babiše by mohla ČR využít v argumentaci téma změny klimatu. „Je to dobrá chvíle, abychom v Evropě za to bojovali. Samozřejmě některým státům se nebude líbit, že chceme stavět jádro, ale jsou státy, které vyložení fungují na jádru,“ uvedl Babiš po večerní schůzce s prezidentem republiky Milošem Zemanem, na které ho o jednání výboru informoval.

Přípravou stavby se budou příští týden zabývat ministři. „Budeme to v pondělí řešit na vládě, protože potřebujeme vylepšit komunikaci mezi jednotlivými resorty a analyzovat, jestli to budeme realizovat na základě zákona o veřejných zakázkách, nebo bychom zkusili speciální zákon,“ řekl novinářům s tím, že přípravy musí zrychlit. 

Nahrávám video

Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví někteří ekologičtí aktivisté.

„Je otázka, jak podpoříme rozvoj a instalaci energie, která vzniká z obnovitelných zdrojů. A potom myslím můžeme dospět k tomu, že opravdu nebude potřeba stavět další jaderný blok,“ domnívá se také předsedkyně výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti).

Kromě dostavby Dukovan vláda v posledních měsících zmiňuje i další rozšíření elektrárny v Temelíně. O té by se mělo začít diskutovat do pěti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 19 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 21 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 06:00

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
včera v 05:33

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled