Firmy v Česku přestávají investovat. Připravují se na zpomalování ekonomiky

Nahrávám video

Tuzemské firmy budou letos podle prognózy Evropské komise investovat méně než dřív. Může za to jednak vysoká základna z minulých let, ale taky opatrnost – připravují se totiž na zpomalení české i německé ekonomiky, na kterou je řada podniků těsně navázaná. I přesto by letos české hospodářství měl čekat solidní růst a potáhne ho hlavně spotřeba domácností.

České podniky se tak letos chystají investovat hlavně do efektivnější výroby, například do technologií – zejména kvůli situaci na trhu práce. Mzdy navíc rostou rychleji než produktivita a i kvůli tomu mají firmy nejnižší ziskovost od roku 2005.

„Nedostatek pracovníků je jednou z největších brzd růstu firem vůbec a je pochopitelné, že pokud nebudou lidé, tak firmy se ani nebudou hnát do investic. Takže je tam celá řada faktorů a v tuto chvíli se domnívám, že konec roku by neměl být nijak ohrožen ve smyslu míry investic. A příští rok, tam přesnější data budeme mít během několika měsíců, ale zatím se nedomnívám, že je důvod pro jakoukoliv paniku,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO).  

Například ve firmě Liko-S v posledních letech nejvíc investovali do vývoje zelených ekologických fasád i střech. Nakupovali ale i nové stroje anebo rozšiřovali výrobní prostory. „Hala je vlastně jedna z největších investic firmy za posledních deset let, je to nový prostor, který je netypický tím, že má zelené střechy a zelené fasády,“ vysvětluje finanční ředitel firmy Martin Zlatníček.

Teď se v této firmě ze Slavkova u Brna soustředí hlavně na vyšší digitalizaci výroby. Vznikají tu interiérové příčky, montované haly na klíč nebo stropní podhledy. „V letošním roce jsou investice už v menším rozsahu. Soustředíme se teď na procesy, takže chceme investovat prostředky do nového informačního systému, investovat budeme konkrétně do softwaru a do výrobní linky,“ dodal Zlatníček.

Investice, které souvisejí s automatizací a robotizací, jsou v posledních letech těmi nejčastějšími, a to právě i kvůli zmíněnému nedostatku lidí na trhu práce.

„České firmy v posledních dvou letech intenzivně investovaly především do digitalizace, automatizace a robotizace a většina z nich v tom hodlá pokračovat v letošním i příštím roce, nicméně s o něco nižší intenzitou danou ochlazováním ekonomiky a jejich nižší ziskovostí,“ potvrzuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. 

Ve firmě Technistone, kde se vyrábí tvrzený kámen a z něj hlavně kuchyňské desky, investovali v uplynulých dvou letech do nových linek a technologií. „Kontinuálně pokračujeme v investicích do zařízení, které pomáhají zlepšovat životní prostředí a i pracovní prostředí pro lidi, abychom mohli lépe reagovat na ne úplně ideální situaci na pracovním trhu,“ říká výrobní ředitel Technistone Jaroslav Hlaváček.

Podle aktuálních dat Evropské komise by měla letos česká ekonomika růst o 2,6 %. Příští rok pak o desetinu procenta pomaleji. „Tento růst české ekonomiky je pořád velmi dobrý, protože rosteme třikrát rychleji než Německo a jednou tak rychle, jak je průměr Evropské unie. A základními tahouny české ekonomiky jsou investice a spotřeba domácností,“ zdůraznila ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).

  • Česká bankovní asociace - 2,4 %
    Česká národní banka - 2,5 %
    Ministerstvo financí - 2,4 %

Evropská komise počítá také s tím, že právě investice firem oproti loňsku o něco zpomalí. Podobně jako jiné instituce – například podle České bankovní asociace letos investice porostou o 3,6 procenta, oproti loňským deseti.

Podle ministra průmyslu a obchodu však záleží i na tom, kam investice firem směřují. „Pokud budeme investovat do inovací a do výzkumu, tak lze předpokládat, že i když třeba míra těch investic nebude tak velká, tak to, že to bude o vyšší přidané hodnotě, přinese efekt nejenom firmám, ale pochopitelně i státu,“ vysvětluje Havlíček.

Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska je logické, že po loňském prudkém nárůstu dojde k nějakému snížení. Vzhledem k nedostatku pracovních sil a tlaku na vyšší mzdy předpokládá, že řada firem bude investovat zejména do automatizace a robotizace.

Podle místopředsedy poslaneckého klubu Jan Skopečka (ODS) bude zásadní, jakým způsobem se bude vyvíjet zahraniční poptávka, a to zejména u našeho největšího souseda – Německa. „Pokud tam budeme cítit další oslabování a další růst nejistoty, což už několik měsíců cítíme, tak to samozřejmě bude mít na firmy nedobrý efekt tím, že nebudou investice chtít dramaticky zvyšovat,“ uvedl.

Německá ekonomika roste už deset let, tamní centrální banka však očekává za letošní druhé čtvrtletí mírný pokles. Loni se hrubý domácí produkt (HDP) Německa zvýšil o 1,4 procenta, což byl nejpomalejší růst za pět let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 16 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled