Šance pokračovat v proevropském směřování. Tak vidí výsledek eurovoleb finanční trhy

Hlavní akciové trhy v Evropě reagovaly na výsledky voleb do Evropského parlamentu lehce pozitivně, vyhodnotily je jako roztříštěné vítězství proevropských sil, shodli se analytici. Většinou se daří také dluhopisům, ale ani tam nebyly změny příliš velké. Společná evropská měna klesla těsně pod hladinu 1,12 dolaru za euro, britská libra mírně ztrácí. Koruna nezaznamenává výraznější pohyb. Významnější dopad na evropské trhy má v pondělí spíše jednání o fúzi mezi automobilkami Fiat Chrysler a Renault, míní analytici.

„Finanční trh vidí ve výsledku voleb šanci na kontinuitu a proevropské směřování. Pro finanční trh výsledek příznivý, ale žádná superzpráva se nekoná. Evropské akciové trhy v pondělí povyrostly, ale nejednalo se o nic výjimečného. Během dne navíc většinu zisků akciový trh umazával. Ačkoliv volby do europarlamentu nedopadly úplně zle, evropská politika má stále spousty problémů, což si finanční trh uvědomuje. V součtu převažuje proevropské směřování, ale je zde vysoká fragmentace a malá těžkopádnost ve vyjednáváních,“ řekl webu ČT24 hlavní ekonom Cyrrusu Michal Brožka.

Výsledek voleb do Evropského parlamentu tak mohou trhy i podle dalších analytiků přijmout s lehkým uspokojením. „Vzhledem k tomu, že protievropské síly nezískaly nebezpečně velkou podporu, je pravděpodobné, že celé volby rychle sejdou z mysli,“ uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Na druhou stranu jde o faktor, který má na kurzy jen mírný vliv. „Významnější dopad na evropské trhy má spíše pondělní jednání o fúzi mezi automobilkami Fiat Chrysler a Renault,“ doplnil analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

Investoři v zásadě neočekávají podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka radikální změny ve směřování EU a na výsledky voleb reagují klidně a bez větších emocí. Z výsledků evropských voleb je podle něj ale patrné posílení ekologické politiky. „To by do budoucna mohlo vést k růstu cen energií a k zavádění nových regulací v průmyslu,“ poznamenal.

Lokální výsledky v některých zemích však mohou mít podle něho na druhou stranu na trhy výrazný dopad. „Lze očekávat, že výsledky eurovoleb v Británii posílí tendence v souvislosti s brexitem. Trhy mají rády stabilitu, což je přesný opak situace, kterou aktuálně sledujeme v britské politice,“ dodal.

Akcie reagují optimisticky

Britský index FTSE během pondělního dopoledne připsal více než 0,5 procenta, německý DAX téměř 0,4 procenta a panevropský STOXX 600 dvě desetiny. Londýnská burza roste o 0,7 procenta stejně jako milánská. Pařížská burza roste jen o 0,2 procenta. „Propad, který stojí za řeč, zaznamenaly jen švédské akcie, které odepsaly 0,2 procenta,“ řekl webu ČT24 hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

To, že Evropu nečeká žádný zásadní otřes, pomohlo podle něho zejména jihoevropským dluhopisům. „Jejich ceny rostou a výnosy klesají. Nyní je všem jasné, že politika, kdy sever a střed Evropy budou zachraňovat jih Evropy, pokračuje,“ řekl Pikora.

Dolar v pondělí k euru mírně sílí. Před polednem zpevnil ke hladině 1,119 dolaru za euro. 50denní průměr přitom činí 1,123 dolaru za euro. „Reakce kurzu není nijak dramatická. Myslím, že není třeba, aby kurz reagoval výrazněji. To hlavní zůstává pro euro zachováno. Kurz bude více reflektovat vztahy mezi Čínou a USA než volby v Evropě,“ dodal hlavní ekonom Next Finance.

A nijak výrazně nereaguje ani česká koruna. Pro českou ekonomiku se tak výsledkem voleb nic nemění. Aktuální kurz činí 25,83 koruny za euro, zatímco padesátidenní průměr činí 25,70 koruny za euro. „Koruna v posledních týdnech trochu oslabovala ve strachu, že výsledek voleb Evropu změní. Nyní se to tak ale nezdá, což dává koruně prostor k návratu ke svému průměru. Průměr ale není daleko, takže velkého posunu kurzu se nedočkáme,“ vysvětlil Pikora.

Zvýšení rizika tvrdého brexitu

A i analytik Czech Fund Lukáš Kovanda míní, že se nenaplnil scénář zlomového triumfu antisystémových stran. Ten by byl z hlediska trhů zvláště nepříznivý, neboť jejich výraznější posílení by zvýšilo pravděpodobnost drolení EU či eurozóny. „Drolení Unie by vedlo k závažné nejistotě ohledně budoucího politického a ekonomického uspořádání převážné části Evropy, která by ochromila investice podniků, a snížila tak konkurenceschopnost evropských zemí v globálním pohledu,“ upozornil.

Velkým zklamáním, které se ovšem čekalo, byl podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Brožky úspěch Strany pro brexit populisty Nigela Farage. „Výsledek voleb zvyšuje riziko tvrdého brexitu, což je z pohledu ekonomiky a finančního trhu negativní. Britská libra po výsledku voleb oslabila jen mírně, což opět dokládá, že výsledek nepřinesl velké překvapení,“ dodal.

Souhlasí ale s Kovandou v tom,  že žádný významný dopad výsledek voleb nepřinesl pro českou korunu ani pro tuzemský finanční trh. „Kontinuita v evropské politice je obecně pro tuzemskou měnu pozitivní, ale k významnějšímu impulsu nedošlo. Nutno říci, že českou korunou naštěstí hýbe politika opravdu jen výjimečně,“ dodal Brožka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
před 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
před 19 hhodinami

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
15. 5. 2026

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026
Načítání...