Šance pokračovat v proevropském směřování. Tak vidí výsledek eurovoleb finanční trhy

Hlavní akciové trhy v Evropě reagovaly na výsledky voleb do Evropského parlamentu lehce pozitivně, vyhodnotily je jako roztříštěné vítězství proevropských sil, shodli se analytici. Většinou se daří také dluhopisům, ale ani tam nebyly změny příliš velké. Společná evropská měna klesla těsně pod hladinu 1,12 dolaru za euro, britská libra mírně ztrácí. Koruna nezaznamenává výraznější pohyb. Významnější dopad na evropské trhy má v pondělí spíše jednání o fúzi mezi automobilkami Fiat Chrysler a Renault, míní analytici.

„Finanční trh vidí ve výsledku voleb šanci na kontinuitu a proevropské směřování. Pro finanční trh výsledek příznivý, ale žádná superzpráva se nekoná. Evropské akciové trhy v pondělí povyrostly, ale nejednalo se o nic výjimečného. Během dne navíc většinu zisků akciový trh umazával. Ačkoliv volby do europarlamentu nedopadly úplně zle, evropská politika má stále spousty problémů, což si finanční trh uvědomuje. V součtu převažuje proevropské směřování, ale je zde vysoká fragmentace a malá těžkopádnost ve vyjednáváních,“ řekl webu ČT24 hlavní ekonom Cyrrusu Michal Brožka.

Výsledek voleb do Evropského parlamentu tak mohou trhy i podle dalších analytiků přijmout s lehkým uspokojením. „Vzhledem k tomu, že protievropské síly nezískaly nebezpečně velkou podporu, je pravděpodobné, že celé volby rychle sejdou z mysli,“ uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Na druhou stranu jde o faktor, který má na kurzy jen mírný vliv. „Významnější dopad na evropské trhy má spíše pondělní jednání o fúzi mezi automobilkami Fiat Chrysler a Renault,“ doplnil analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

Investoři v zásadě neočekávají podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka radikální změny ve směřování EU a na výsledky voleb reagují klidně a bez větších emocí. Z výsledků evropských voleb je podle něj ale patrné posílení ekologické politiky. „To by do budoucna mohlo vést k růstu cen energií a k zavádění nových regulací v průmyslu,“ poznamenal.

Lokální výsledky v některých zemích však mohou mít podle něho na druhou stranu na trhy výrazný dopad. „Lze očekávat, že výsledky eurovoleb v Británii posílí tendence v souvislosti s brexitem. Trhy mají rády stabilitu, což je přesný opak situace, kterou aktuálně sledujeme v britské politice,“ dodal.

Akcie reagují optimisticky

Britský index FTSE během pondělního dopoledne připsal více než 0,5 procenta, německý DAX téměř 0,4 procenta a panevropský STOXX 600 dvě desetiny. Londýnská burza roste o 0,7 procenta stejně jako milánská. Pařížská burza roste jen o 0,2 procenta. „Propad, který stojí za řeč, zaznamenaly jen švédské akcie, které odepsaly 0,2 procenta,“ řekl webu ČT24 hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

To, že Evropu nečeká žádný zásadní otřes, pomohlo podle něho zejména jihoevropským dluhopisům. „Jejich ceny rostou a výnosy klesají. Nyní je všem jasné, že politika, kdy sever a střed Evropy budou zachraňovat jih Evropy, pokračuje,“ řekl Pikora.

Dolar v pondělí k euru mírně sílí. Před polednem zpevnil ke hladině 1,119 dolaru za euro. 50denní průměr přitom činí 1,123 dolaru za euro. „Reakce kurzu není nijak dramatická. Myslím, že není třeba, aby kurz reagoval výrazněji. To hlavní zůstává pro euro zachováno. Kurz bude více reflektovat vztahy mezi Čínou a USA než volby v Evropě,“ dodal hlavní ekonom Next Finance.

A nijak výrazně nereaguje ani česká koruna. Pro českou ekonomiku se tak výsledkem voleb nic nemění. Aktuální kurz činí 25,83 koruny za euro, zatímco padesátidenní průměr činí 25,70 koruny za euro. „Koruna v posledních týdnech trochu oslabovala ve strachu, že výsledek voleb Evropu změní. Nyní se to tak ale nezdá, což dává koruně prostor k návratu ke svému průměru. Průměr ale není daleko, takže velkého posunu kurzu se nedočkáme,“ vysvětlil Pikora.

Zvýšení rizika tvrdého brexitu

A i analytik Czech Fund Lukáš Kovanda míní, že se nenaplnil scénář zlomového triumfu antisystémových stran. Ten by byl z hlediska trhů zvláště nepříznivý, neboť jejich výraznější posílení by zvýšilo pravděpodobnost drolení EU či eurozóny. „Drolení Unie by vedlo k závažné nejistotě ohledně budoucího politického a ekonomického uspořádání převážné části Evropy, která by ochromila investice podniků, a snížila tak konkurenceschopnost evropských zemí v globálním pohledu,“ upozornil.

Velkým zklamáním, které se ovšem čekalo, byl podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Brožky úspěch Strany pro brexit populisty Nigela Farage. „Výsledek voleb zvyšuje riziko tvrdého brexitu, což je z pohledu ekonomiky a finančního trhu negativní. Britská libra po výsledku voleb oslabila jen mírně, což opět dokládá, že výsledek nepřinesl velké překvapení,“ dodal.

Souhlasí ale s Kovandou v tom,  že žádný významný dopad výsledek voleb nepřinesl pro českou korunu ani pro tuzemský finanční trh. „Kontinuita v evropské politice je obecně pro tuzemskou měnu pozitivní, ale k významnějšímu impulsu nedošlo. Nutno říci, že českou korunou naštěstí hýbe politika opravdu jen výjimečně,“ dodal Brožka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 14 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled