Začala topná sezona
Čtvrtek byl zlomový den. Rozdíl mezi západem Čech a Jižní Moravou byl podle meteorologa ČT Pavla Karase o více než 15 stupňů, průměrná teplota v Praze o den dříve byla jen mírně nad 14 stupňů. Podle vyhlášky ministerstva průmyslu se zahajuje topná sezona nejpozději po prvním září, v momentě, kdy klesne průměrná teplota aspoň dva dny po sobě pod 13 stupňů Celsia. Teplárny však podle ředitele Teplárenského sdružení České republiky Martina Hájka mohou začít topit i dříve, záleží na individuálních podmínkách.
Samotné ceny tepla se pak většinou mění až s přelomem roku, teplárny přinášejí konkrétnější informace, co lze očekávat, až poté, co se sezona rozběhne. Nicméně podle Hájka se letos spotřebitelé nemusejí obávat žádného výrazného zdražení. „Většinou dáváme informace k prvnímu listopadu, kdy máme indikace z tepláren, jakým směrem se to bude vyvíjet. Nepředpokládám ale nějaký výrazný nárůst cen,“ říká Hájek.
Pro porovnání toho, čím se komu vyplatí topit, si mají domácnosti dávat pozor podle Hájka na to, jak výslednou cenu počítají. Při rozhodování, zda je lépe využít centrální výtopny nebo domácího zdroje, často totiž dochází k chybě, když se porovnává cena z teplárny, která již obsahuje všechny náklady, s tím, když si vytápí domácnost sama. „Musíte si pořídit kotelnu, ta vydrží tak 15 let a pak je jí potřeba obnovit. Dále něco stojí palivo, následná údržba. Takže není jednoduché udělat porovnání pro domácnost,“ vysvětluje Hájek.
Pokud si vezmeme velké bytové domy, tak i ty kromě centrálního vytápění nebo plynové kotelny mohou použít kotel na dřevní pelety. Jak vysvětluje specialista pro bioenergetiku TZB-info Vladimír Stupavský, výhodou je to, že jde o automatické vytápění dřevem bez obsluhy. A do určité velikosti jdou využít tepelná čerpadla. K vytápění ještě větších objektů, tedy nad 200 kW výkonu, se hodí už spíše dřevní štěpka. Ta je sice méně kvalitní, ale větší kotle si s ní poradí.
A kdy je lepší spoléhat na teplárny a kdy na vlastní zdroj? „Záleží na lokalitě. Teplárny nabízejí jeden GJ za 300 korun, ale i 900 korun. U dřevních pelet začíná rentabilní vytápění na 350 korunách za GJ,“ vysvětluje Stupavský. A to je zároveň hranice, kdy je podle něho vhodné s teplárnou začít diskutovat o snížení nebo zvolit jiný druh paliva.
„Peletami se dá vytápět všude, jen když je pasivní dům s nízkou energetickou ztrátou třeba pět kW, tam bych nevytápěl kotlem, ne peletami, ale u spotřeby od 10 do 200 kW už ano,“ konstatuje Stupavský.
„Dřevo s sebou pojí skladování, přípravu, sušení a nutnost chodit často přikládat. Vytápění peletami je automatické, komfortně stejné obslužné jako plynem či elektřinou, protože se moderní peletové automaty umí samy zapálit, podat si palivo, samy se vypínají i čistí. A z hlediska emisí jsou o něco také lepší než kotle na dřevo, protože při přikládání dřevem narušíme spalovací proces, což není pro emise a dobré hoření pozitivní, zato u peletových kotlů automat neustále přikládá malé dávky paliva, aby udržel oheň v dobrém režimu,“ míní.
A upozorňuje, že peleta už dávno není odpadní palivo jako dříve, ale lukrativní obchodní komodita.
Paliva, která se vyplatí
Pokud zvažujeme, jaké palivo zvolit, můžeme při rozhodování vycházet i z konkrétního příkladu. Výpočet podle tzb.info pro rodinný dům o ploše sto padesáti metrů čtverečních a spotřebě tepla při průměrné zimě vypadá u zatepleného domu následně: nejnižší částky zaplatí lidé, kteří ho vytápí hnědým uhlím, což za rok vychází na necelých šest tisíc. Dražší je vedle černého uhlí taky dřevo. Přes jedenáct tisíc pak musejí platit domácnosti, které mají kondenzační kotel na zemní plyn nebo topí peletami. A vůbec nejdražší jsou přímotopy nebo elektrokotle.
Pro srovnání částky na palivo u nezatepleného rodinného domu jsou i o deseti tisíce vyšší než u zateplené nemovitosti. Nejlevněji opět vychází hnědé uhlí. Vytápění dřevem nebo černým uhlím pak vychází třikrát dráž než u zatepleného domu. Podobně vychází i kalkulace pro zemní plyn nebo pelety. Nejdražší je pak znovu elektřina.
