Babiš pro ČT: Průměrný důchod může příští rok vzrůst o 400 korun. Překonal by tak 12 tisíc korun

7 minut
Události ČT: Průměrný důchod by mohl příští rok vzrůst o 400 korun
Zdroj: ČT24

Důchodci by si mohli v roce 2018 v průměru polepšit o 400 korun. Exkluzivně pro Českou televizi to uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO) s odkazem na předběžné propočty resortu. Zvýšení penzí podporují koaliční i opoziční strany. Rozpočet by zmíněné navýšení vyšlo příští rok na víc než 14 miliard. Ještě rychlejší růst penzí by chtěla do budoucna prosadit ČSSD změnou zákona.

„Podle makroekonomických ukazatelů vychází valorizace na 3,4 procenta, to je téměř 400 korun. Podle toho vzorce může být částka reálná,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Lidé s nadprůměrnými důchody dostanou víc, ti s nižšími méně. Každopádně půjde o nejrychlejší zvyšování starobních důchodů od roku 2008. Podporují ho jak sociální demokraté, tak lidovci.

Medián a průměr starobních důchodů ke konci roku
Zdroj: ČSSZ

„Bezpochyby to je nejmenší možná částka a já bych byl rád, kdyby se našlo peněz víc a šlo se nad 400 korun,“ podotknul místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) pak chce diskusi, jestli pravidelnou valorizaci penzí nedoplnit o jednorázový příspěvek. Tuto metodu použili už v loňském roce, kdy senioři získali navíc dvanáct set korun.

Průměrný starobní důchodů na konci roku – muži a ženy
Zdroj: ČSSZ

Průměrný důchod příští rok překročí 12 tisíc měsíčně. S růstem souhlasí i opozice. „Myslíme si, že je dobře, když důchody rostou, a že mají růst zvlášť v okamžiku, kdy jsou pro to ekonomické podmínky,“ míní předseda ODS Petr Fiala.

Místopředseda komunistů Jiří Dolejš zase uvedl, že senioři představují kategorii zřejmě nejvíc ohroženou sociální chudobou. „Valorizace je na místě a to větší, než jen ukládá zákon,“ dodal.

Návrh změny vychází z poloviny místo třetiny růstu mezd. Bude i reforma?

Rychlejší růst penzí v příštích letech by chtěli i sociální demokraté. K zákonu o důchodovém věku přidali návrh nařizující zvyšování podle životních nákladů penzistů a zároveň o polovinu růstu reálných platů. V současnosti se do růstu penzí počítá třetina zvýšení reálných mezd a inflace.

Podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí by umožnil zvýšit důchody v průměru až o víc než pět set korun měsíčně. Klíčové by bylo, jak vysoké nakonec budou mzdy a životní náklady za letošní první pololetí. Rozpočet by výraznější přidání mohlo přijít až na dvacet miliard.

O návrhu umožňujícím v příštích letech rychlejší růst důchodů začnou poslanci rozhodovat během jara. Zatím se na změně neshodla ani celá vládní koalice. Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se nedomnívá, že je vhodné, aby se zvyšování důchodů řešilo přílepkem.

O potřebě penzijní systém zreformovat mluví politici dlouhodobě. „Čeká nás důležitý úkol, abychom dokázali připravit důchodovou reformu, která přežije víc než jedno volební období. Měli bychom mít ambici vytvořit důchodový systém, který bude dlouhodobě udržitelný a samofinancovatelný,“ prohlásil lidovecký místopředseda Jan Bartošek.

Předseda ODS Fiala poukazuje na to, že současná vláda zrušila druhý důchodový pilíř. „Dobře, nesouhlasili s tím, byl to jejich politický program, chápu. Ale co nechápu, že tu nemáme žádný návrh řešení, jak se budou financovat důchody v budoucnosti,“ dodal.

Důchody se nyní zvyšují pravidelně k 1. lednu, a to o třetinu růstu reálných mezd a o růst životních nákladů, přičemž vláda v roce 2016 prosadila, že může nařídit vyšší přidání, pokud by si senioři a seniorky podle zákonných ukazatelů měli polepšit jen o pár desetikorun. Celkem kabinet může přidat až o 2,7 procenta. V roce 2017 rostla průměrná penze o 309 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...