Pro Česko by bylo nejlepší, kdyby se Írán připojil k plynovodu Tanap, který staví Ázerbájdžán a Turecko. Tento plynovod povede do jižní Itálie a později až do Vídně. Česko by tak mělo přímý přístup k íránskému plynu, pokud by se Írán napojil, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Podle něj se ale zdá, že íránští představitelé preferují výstavbu velké továrny na zkapalnění plynu a jeho export do Evropy.
„To je také něco, co budeme moct zvažovat, až bude dostavěno spojení do polského Svinoústí,“ dodal Mládek. Ministr už dříve řekl, že terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v polském přístavu Svinoústí bude pro Česko přínosem, protože tyto stavby pomáhají držet ceny plynu z Ruska pod určitou cenovou hladinou a zabraňují jejich rychlému růstu.
Podle místopředsedy íránského parlamentu Abútorabíma Fardema, se kterým se Mládek setkal, Írán zpracuje denně 750 milionů metrů krychlových plynu. Írán je podle něj na prvním místě na světě, co se týká zásob plynu a ropy. „Velice dobře víme, že Evropa má velkou potřebu plynu a nafty a na základě toho se snažíme co nejrychleji náš plyn dostat do Evropy, aby Evropa mohla být aspoň do určité míry soběstačná, co se týká plynu,“ uvedl Fardem.
Plynovod Tanap může být alternativou k projektu Turkish Stream, kterým měl proudit ruský plyn do Turecka a následně do Evropy a na němž byly pozastaveny práce v důsledku odvetných opatření po sestřelení ruského letounu tureckou armádou. Na plynovodu Turkish Stream přitom začal ruský plynárenský podnik Gazprom pracovat poté, co koncem loňského roku odstoupil kvůli neshodám s Evropskou unií od projektu South Stream. Ten měl obcházet Ukrajinu a přivádět ruský plyn přes Černé moře na Balkán.
Plynovod by měl být dokončen dříve než v roce 2018
Pro Turecko je tak prosincová dohoda s Ázerbájdžánem na urychlení prací na plynovodu Tanap (Transanatolian Natural Gas Pipeline), který bude dodávat ázerbájdžánský plyn do Turecka a dále do Evropy, pojistkou. Plynovod by měl být dokončen před původním termínem stanoveným na rok 2018, uvedl na začátku prosince turecký premiér Ahmet Davutoglu.
Prezidenti Turecka, Ázerbájdžánu a Gruzie zahájili výstavbu plynovodu Tanap letos v březnu. Náklady projektu se odhadují na deset miliard dolarů (250 miliard korun). Prostřednictvím navazujícího plynovodu Trans-Adriatic Pipeline (TAP) přes Řecko a Albánii do Itálie v něm mají země EU získat další zdroj, který jim pomůže snížit závislost na ruském plynu.
Tanap má přepravovat ázerbájdžánský plyn z obřího kaspického pole Šach Deniz II a bude vést trasou dlouhou asi 1840 kilometrů přes Gruzii a Turecko až na turecké hranice s Bulharskem a Řeckem. Proudit jím má plyn v počátečním objemu 16 miliard krychlových metrů ročně.
Česká republika dováží přibližně 75 procent své spotřeby plynu z Ruska. Ze stoprocentní závislosti na dodávkách plynu z Ruska se Česko vymanilo v roce 1997 díky smlouvě s Norskem. Ruský plyn proudí do Česka především přes Ukrajinu a Slovensko. Česko je ale napojeno na alternativní trasy, a to jednak plynovodem Gazela napojujícím republiku na zemní plyn z ruských zdrojů, dopravovaný do Evropy plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře, a jednak plynovodem Jamal přes Bělorusko a Polsko.
USA a Evropská unie v půli ledna ustoupily od sankcí zavedených kvůli íránskému jadernému programu. Jedním z praktických dopadů je podle agentury DPA i to, že Írán může opět vyvážet svou ropu a plyn do EU.
