Rusko přerušilo přípravu nového plynovodu do Turecka


3. 12. 2015Aktualizováno3. 12. 2015‌‌|Zdroj: ČTK

Rusko zastavilo přípravné práce v projektu plynovodu Turkish Stream. Novým plynovodem měl v budoucnu proudit ruský zemní plyn do Turecka a z něj dál do Evropy. Vztahy zemí se ale zhoršily po sestřelení ruské stíhačky. Kreml pak zavedl ekonomické sankce a i tento krok má být odvetným opatřením.

„Práce na Turkish Stream byly zastaveny,“ uvedl ruský ministr energetiky Alexandr Novak. O přerušení rozhodl ekonomický výbor, který má projekt na starosti. Stalo se tak v rámci odvetných opatření, které po sestřelení ruského bitevníku tureckou armádou přijala Moskva vůči Turecku, upřesnil Novak.

Vztahy mezi Ruskem a Tureckem se kvůli incidentu zhoršily. Rusko zareagovalo sankcemi proti Turecku, které citelně omezují vývoz tureckého zboží na ruský trh, pracovní uplatnění a blokují i turistický ruch. Od ledna pak bude pozastaven bezvízový styk.

Rozhovory o výstavbě jaderné elektrárny, kterou má v Turecku vybudovat ruská společnost Rosatom, ale prý zůstávají nadále otevřené.

Turkish Stream místo plynovodu South Stream

Na plynovodu Turkish Stream začal ruský plynárenský podnik Gazprom pracovat poté, co koncem loňského roku odstoupil kvůli neshodám s Evropskou unií od projektu South Stream. Ten měl obcházet Ukrajinu a přivádět ruský plyn přes Černé moře na Balkán.

Plynovody v Evropě
Zdroj: ČT24

Projekt plynovodu Turkish Stream původně počítal se zahájením prací v polovině letošního roku a s prvními dodávkami na konci roku 2016. Kapacita plynovodu měla podle původních plánů činit 63 miliard krychlových metrů ročně. Gazprom ale již dříve připustil, že tyto lhůty nebude možné dodržet, a kapacitu snížil téměř o polovinu na 32 miliard krychlových metrů ročně. Generální ředitel Gazpromu Alexej Miller dnes prohlásil, že pokud si Turecko myslí, že projekt potřebuje, musí se nejdříve obrátit na Rusko. Z Ankary ale podle něj zatím žádný návrh nepřišel.

Výběr redakce

Podpora mladých či rušení poplatků. Schillerová představila změny v penzijním spoření

Podpora mladých či rušení poplatků. Schillerová představila změny v penzijním spoření

11:33Aktualizovánopřed 5 mminutami
Sněmovna hlasuje o změnách v pomoci lidem v bytové nouzi

ŽivěSněmovna hlasuje o změnách v pomoci lidem v bytové nouzi

03:35Aktualizovánopřed 8 mminutami
Pro vyhlášení referenda budou nutné podpisy 300 tisíc lidí, navrhla vláda

Pro vyhlášení referenda budou nutné podpisy 300 tisíc lidí, navrhla vláda

11:17Aktualizovánopřed 26 mminutami
Írán zasáhl mezinárodní letiště v Kuvajtu, je nejméně jeden mrtvý

Írán zasáhl mezinárodní letiště v Kuvajtu, je nejméně jeden mrtvý

02:05Aktualizovánopřed 35 mminutami
Ukrajinské drony zapálily ropný terminál v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Ukrajinské drony zapálily ropný terminál v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

08:24Aktualizovánopřed 43 mminutami
Odbory na Úřadu vlády vyhlásily kvůli přesunu agend stávkovou pohotovost

Odbory na Úřadu vlády vyhlásily kvůli přesunu agend stávkovou pohotovost

před 2 hhodinami
Při přepočtu na superdávku se snížila podpora 57 procentům příjemců, uvádí MPSV

Při přepočtu na superdávku se snížila podpora 57 procentům příjemců, uvádí MPSV

před 2 hhodinami
Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora mladých či rušení poplatků. Schillerová představila změny v penzijním spoření

Podpora penzijního spoření pro lidi do třiceti let se zvýší, u většiny typů spoření se zruší poplatky za výkon a sníží poplatky za správu, transformované fondy do deseti let skončí. Příslušný zákon vloží ministerstvo financí ve čtvrtek do připomínkového řízení a vláda by ho měla projednat do konce června, oznámila ministryně Alena Schillerová (ANO). Představení změn se zúčastnili i premiér Andrej Babiš (ANO) a ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z CERGE-EI. Exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) kroky přivítal, připravovaly se podle něj několik měsíců.
11:33Aktualizovánopřed 5 mminutami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
před 2 hhodinami

VideoČeši se skládají na výdělky Agrofertu, říká Farský. Máme robustní opatření, míní Knotek

Opoziční strany získaly dostatek podpisů, aby se mohla konat mimořádná schůze sněmovny kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacím pro holding Agrofert. Opozice tak reaguje na nedávný dopis od Evropské komise. Ta po českých úřadech požaduje informace o tom, jak Babiš svůj možný střet vyřešil. „Jsme v situaci, kdy se čeští daňoví poplatníci skládají na výdělky Agrofertu a dalších společností Andreje Babiše a není jistota, a to nám Evropská komise napsala, že vůbec někdy budou (dotace) proplaceny,“ uvedl v Událostech, komentářích europoslanec Jan Farský (STAN) s tím, že z tohoto důvodu byla podle jeho názoru mimořádná schůze svolána. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) Evropská komise záležitost prozatím jen „vyhodnocuje“. „Tady byla udělána velmi robustní opatření a já věřím, že čas ukáže, pan předseda Babiš udělal mnohem více, než musel,“ dodal Knotek. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 19 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:25‌‌

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
1. 6. 2026Aktualizovánovčera v 07:30‌‌

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
1. 6. 2026‌‌

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
1. 6. 2026Aktualizováno1. 6. 2026‌‌
Načítání...