Konec daňových rájů? Brusel prosazuje jednotné daně

Brusel - Evropská komise chce přimět firmy platit odvody v plné výši v zemi, kde skutečně podnikají a ne tam, kde jsou nejnižší daně. Dosáhnout toho chce nejen sjednocením daňových systémů svých členských zemí, ale také následným přerozdělováním peněz mezi státy, kde podniky opravdu působí.

„Je nepřijatelné, že některé nadnárodní podniky vydělávají velké peníze uvnitř EU, ale odvádí uvnitř našich hranic jen minimální nebo žádné daně,“ řekl eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Brusel teď musí pro návrh získat členské státy osmadvacítky.

Evropská komise navrhuje, aby v celé Unii platila společná pravidla pro výměr daní a zároveň s tím také systém, který by peníze následně spravedlivě rozdělil mezi státy, kde firmy skutečně podnikají. Znamenalo by to konec takzvané optimalizace daní. „Otázka je potom samozřejmě, kam ty dividendy jdou a jestli se optimalizují. Takže Evropská unie hlavně potřebuje sjednotit tento systém zdaňování,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO).

„To, k čemu to míří, to je ten společný konsolidovaný daňový základ, kdy daně nadnárodních korporací jsou pak administrativně rozdělovány mezi jednotlivé státy, to už nepokládám za správné,“ říká 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

„To opatření samo o osobě asi správné je, ačkoliv ta metoda není asi úplně ideální. Umím si představit, že celá řada firem bude proti tomu opatření lobovat, stejně jako celá řada členských států. Celé to opatření bude velmi komplikovaně uváděno do reality,“ říká Martin Janíčko, ekonom z Moody's Analytics, který zároveň připomíná, že obdobné návrhy už tu jednou byly.

Eurokomisař Pierre Moscovici
Zdroj: ČTK/AP/Geert Vanden Wijngaert

Evropská komise argumentuje, že mnohé firmy platí skoro o třetinu nižší daně, než ty, které podnikají v jediné zemi. Peníze pak často končí v daňových rájích zcela mimo Evropskou unii, což potvrzuje i aktuální průzkum, ze kterého vyplynulo, že firmy s konečnými vlastníky z daňových rájů za posledních osm let získaly veřejné zakázky za nejméně 244 miliard korun. Tyto společnosti, v drtivé většině s neznámými nebo obtížně dohledatelnými skutečnými vlastníky, zasahují do všech odvětví veřejných zakázek a představují ekonomické, korupční i bezpečnostní riziko. Analýzu vypracovala společně s Transparency International poradenská společnost Bisnode. 

V předešlém průzkumu z října 2013 vítězové veřejných zakázek s přímým vlastníkem z daňového ráje získali zakázky za 153 miliard. „Nyní jsme se s využitím globálních databází Dun & Bradstreet soustředili na konečné vlastníky z daňových rájů bez ohledu na hloubku analyzovaných vazeb,“ komentovala výsledky studie analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Velkou část finančního objemu veřejných zakázek získaly společnosti s majiteli z Nizozemska, Kypru a Lucemburska, což jsou destinace, které se často využívají k daňové optimalizaci. „Daňové úniky v těchto případech odhadujeme na úrovni jednotek miliard korun,“ dodala Štěpánová.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Thinkstock

Ve veřejných zakázkách za přibližně 244 miliard korun v posledních osmi letech zvítězilo podle studie 410 společností s vlastníkem v daňovém ráji. „Tyto majetkové struktury se objevovaly v našem souboru v několika typech, a to především jako účast ve společnostech napojených na vlivové skupiny či kontroverzní osoby, účast ve společnostech s nestandardními veřejnými zakázkami či společnostmi s napojením na firmy s majetkovou spoluúčastí státu,“ uvedl ředitel Transparency International David Ondráčka.  

  • „Nedáváme jednoduchou rovnici, že každá společnost s vlastníkem v daňovém ráji je kriminální. Nicméně neznalost konečného vlastníka společnosti, která pobírá veřejné finance, představuje riziko nežádoucího sponzoringu vlivových skupin či vyvádění finančních prostředků,“ upozornil analytik Transparency International Milan Eibl.

Veřejné instituce podle něj musí vědět, kdo skutečně stojí za uchazečem o veřejné zakázky, jinak opatření proti střetu zájmů a podjatosti nedávají smysl.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Snahu vlády o změnu systému emisních povolenek podporují odbory i zaměstnavatelé

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA zavádí další cla, dotknou se zboží z Brazílie nebo Iráku

Prezident USA Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro osm dalších zemí. Je mezi nimi třeba Brazílie, za importy z jihoamerické země se bude platit 50procentní clo. Ve výši 30 procent pak budou cla na zboží z Alžírska, Iráku, Libye a Srí Lanky. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil Trump 25procentní clo a na zboží z Filipín bude celní přirážka 20 procent. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu, EU mezi novými tarify nefiguruje. Ke stejnému datu zavádí Bílý dům také 50procentní cla na dovoz mědi.
9. 7. 2025Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Problém způsobilo násobení poruch, řekl šéf ČEPSu k pátečnímu výpadku proudu

Příčinou pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v části Česka byl souběh několika problémů, důvod souběhu je ale stále nejasný, sdělil předseda představenstva ČEPSu Martin Durčák. Zároveň vyloučil přetížení sítě přetoky nebo poškození třetí osobou, soustava podle něj před výpadkem fungovala spolehlivě. ČEPS ve čtvrtek také spustil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize. Výsledky bude mít v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kraje nedostanou od státu chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic

Stát letos krajům neposkytne chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic druhé a třetí třídy a mostů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to potvrdil na jednání hejtmanům, kteří varují před odkladem desítek staveb po celé republice. Kraje tak budou muset sahat do jiných investic nebo projekty přesunout na příští rok, uvedla mluvčí Asociace krajů ČR a Zlínského kraje Soňa Ličková. Ministerstvo dopravy k tomu sdělilo, že stát přispívá každoročně krajům a Praze na dopravní projekty více než deseti miliardami korun.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rozpočet ministerstva kultury je rekordní, říká Baxa

„Objem peněž, který má moje ministerstvo k dispozici, je historický,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Zároveň zdůraznil, že činnost dotačních komisí rozhodujících o podpoře akcí živé kultury je objektivní.
před 10 hhodinami

Obrana pohrozila odstoupením od miliardové smlouvy na děla Caesar

Existuje riziko, že děla Caesar nesplní klíčové technické požadavky české armády, uvedlo ministerstvo obrany. V krajním případě by mohl úřad od zakázky za 10,3 miliardy korun odstoupit. Resort uzavřel s francouzskou firmou Nexter Systems, nyní KNDS France, smlouvu na 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset. Armáda jich tak má dostat 62. Na zálohách dosud Česko uhradilo 7,2 miliardy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Energie zlevňují, už ale ne tak výrazně

Ceny energií v Česku klesají. Dodavatelé své nabídky v posledních měsících zlevňují – i když ne tak výrazně jako v předešlém období. Někteří plánují další snížení cen na podzim. Analytici se proto shodují, že nadcházející topná sezona bude v průměru levnější než ta předchozí. Část z nich ale zároveň upozorňuje, že v dlouhodobějším horizontu mohou energie začít spíš zdražovat, a radí současné ceny si pojistit na delší dobu.
před 15 hhodinami

Kolovratník odmítá reformu důchodů „na sílu“. Podle Skopečka by jinak neprošla

Hnutí ANO neuspělo u Ústavního soudu (ÚS) s návrhem na zrušení vládní důchodové reformy. Verdikt opoziční hnutí podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Martina Kolovratníka (ANO) respektuje, i když jej prý trochu očekávalo. Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček opozici vytknul, že debatu využívala k obstrukcím a odmítla také jednání s koalicí. O rozhodnutí ÚS i možných změnách v jednacím řádu sněmovny politici debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.
před 16 hhodinami
Načítání...