Brusel - Evropská komise chce přimět firmy platit odvody v plné výši v zemi, kde skutečně podnikají a ne tam, kde jsou nejnižší daně. Dosáhnout toho chce nejen sjednocením daňových systémů svých členských zemí, ale také následným přerozdělováním peněz mezi státy, kde podniky opravdu působí.
Konec daňových rájů? Brusel prosazuje jednotné daně
GALERIE
videogallery_541252
„Je nepřijatelné, že některé nadnárodní podniky vydělávají velké peníze uvnitř EU, ale odvádí uvnitř našich hranic jen minimální nebo žádné daně,“ řekl eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Brusel teď musí pro návrh získat členské státy osmadvacítky.
Evropská komise navrhuje, aby v celé Unii platila společná pravidla pro výměr daní a zároveň s tím také systém, který by peníze následně spravedlivě rozdělil mezi státy, kde firmy skutečně podnikají. Znamenalo by to konec takzvané optimalizace daní. „Otázka je potom samozřejmě, kam ty dividendy jdou a jestli se optimalizují. Takže Evropská unie hlavně potřebuje sjednotit tento systém zdaňování,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO).
„To, k čemu to míří, to je ten společný konsolidovaný daňový základ, kdy daně nadnárodních korporací jsou pak administrativně rozdělovány mezi jednotlivé státy, to už nepokládám za správné,“ říká 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
„To opatření samo o osobě asi správné je, ačkoliv ta metoda není asi úplně ideální. Umím si představit, že celá řada firem bude proti tomu opatření lobovat, stejně jako celá řada členských států. Celé to opatření bude velmi komplikovaně uváděno do reality,“ říká Martin Janíčko, ekonom z Moody's Analytics, který zároveň připomíná, že obdobné návrhy už tu jednou byly.
Eurokomisař Pierre Moscovici
Evropská komise argumentuje, že mnohé firmy platí skoro o třetinu nižší daně, než ty, které podnikají v jediné zemi. Peníze pak často končí v daňových rájích zcela mimo Evropskou unii, což potvrzuje i aktuální průzkum, ze kterého vyplynulo, že firmy s konečnými vlastníky z daňových rájů za posledních osm let získaly veřejné zakázky za nejméně 244 miliard korun. Tyto společnosti, v drtivé většině s neznámými nebo obtížně dohledatelnými skutečnými vlastníky, zasahují do všech odvětví veřejných zakázek a představují ekonomické, korupční i bezpečnostní riziko. Analýzu vypracovala společně s Transparency International poradenská společnost Bisnode.
V předešlém průzkumu z října 2013 vítězové veřejných zakázek s přímým vlastníkem z daňového ráje získali zakázky za 153 miliard. „Nyní jsme se s využitím globálních databází Dun & Bradstreet soustředili na konečné vlastníky z daňových rájů bez ohledu na hloubku analyzovaných vazeb,“ komentovala výsledky studie analytička Bisnode Petra Štěpánová.
Velkou část finančního objemu veřejných zakázek získaly společnosti s majiteli z Nizozemska, Kypru a Lucemburska, což jsou destinace, které se často využívají k daňové optimalizaci. „Daňové úniky v těchto případech odhadujeme na úrovni jednotek miliard korun,“ dodala Štěpánová.
Ilustrační foto
Ve veřejných zakázkách za přibližně 244 miliard korun v posledních osmi letech zvítězilo podle studie 410 společností s vlastníkem v daňovém ráji. „Tyto majetkové struktury se objevovaly v našem souboru v několika typech, a to především jako účast ve společnostech napojených na vlivové skupiny či kontroverzní osoby, účast ve společnostech s nestandardními veřejnými zakázkami či společnostmi s napojením na firmy s majetkovou spoluúčastí státu,“ uvedl ředitel Transparency International David Ondráčka.
- „Nedáváme jednoduchou rovnici, že každá společnost s vlastníkem v daňovém ráji je kriminální. Nicméně neznalost konečného vlastníka společnosti, která pobírá veřejné finance, představuje riziko nežádoucího sponzoringu vlivových skupin či vyvádění finančních prostředků,“ upozornil analytik Transparency International Milan Eibl.
Veřejné instituce podle něj musí vědět, kdo skutečně stojí za uchazečem o veřejné zakázky, jinak opatření proti střetu zájmů a podjatosti nedávají smysl.
