Tvrdé jádro Syrizy navrhlo nezaplatit splátku MMF, výbor strany to zamítl

Atény - Špičky řecké vládnoucí strany Syriza zamítly návrh neuhradit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) příští splátku řeckého dluhu. S návrhem přišli stoupenci tvrdého jádra této levicové strany, kteří vyzývali rovněž ke znárodnění řeckých bank, informuje agentura AP.

Ústřední výbor formace Syriza ale návrh takzvané Levicové platformy odmítl rozdílem dvaceti hlasů. Pro zamítnutí hlasovalo 95 z celkem 201 členů výboru, 75 jich bylo proti. Jeden hlasovací lístek byl odevzdán prázdný. Třicet zbývajících členů se před hlasováním odebralo zpět domů, napsala AP.    

Řecký ministr životního prostředí a energie Panajotis Lafazanis, který stojí v čele krajního levicového křídla formace Syriza, v neděli prohlásil, že odchod Řecka z eurozóny by nebyl katastrofou a nesplacení dlužné částky MMF by nebylo teroristickým činem, citovala jej AP. 

Řecký ministr vnitra Nikos Vutsis v soukromé řecké televizi Mega v neděli prohlásil, že Atény další dluhy MMF nesplatí, protože na to nemají dostatek financí. Další dluhy MMF jsou splatné v červnu.    

  • Alexis Tsipras centrálnímu výboru své strany Syriza: „Nacházíme se v konečné fázi bolestivého a obtížného období formovaného vládním jednáním s (věřitelskými) institucemi. Buďte ujištěni, že v těchto jednáních nepřijmeme pokořující podmínky.“

Řecký ministr financí Janis Varufakis řekl v BBC, že Řecko učinilo „obrovské pokroky“ ve snaze dosáhnout dohody s mezinárodními věřiteli na odvrácení bankrotu. „Nyní je na orgánech EU, aby přispěly svým dílem. Vyšli jsme jim vstříc ve třech čtvrtinách cesty. Potřebují ve směru k nám ujít čtvrtinu cesty,“ uvedl ministr. Také prohlásil, že by bylo „katastrofální“, pokud by Řecko opustilo eurozónu. Předpověděl, že by to byl „začátek konce tohoto projektu společné měny“.

Konec eura v Řecku?
Zdroj: imago stock&people/ČTK/imago stock&people

Řecko zoufale čeká na výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z dobíhajícího záchranného programu, který po prodloužení v únoru končí v červnu. Eurozóna ale odmítá částku, ze které chtějí Atény zejména splácet svoje mezinárodní dluhy, vyplatit do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.  

Strana Syriza podle AP namísto návrhu svého levicového křídla schválila text, ve kterém stojí, že vláda nepodepíše dohody, jejichž základem by byly předešlé záchranné programy pro Řecko, a odmítne „ultimáta“ „fanatiků do úsporných opatření“. Strana se ale nadále domnívá, že je možné dosáhnout vzájemně výhodné dohody.

Možnost nezaplacení splátky MMF 5. června dnes vyloučil i mluvčí vlády. „Do míry, v jaké jsme schopni platit své závazky, je platit budeme. Je zodpovědností vlády, aby byla schopna všechny pohledávky splatit,“ uvedl Sakellaridis. „Na základě potíží, které máme s likviditou, ale nutně potřebujeme dosáhnout co nejdříve dohody s eurozónou,“ dodal.

MMF se nelíbí rozpočtové plány Řecka

Rozpočtové návrhy, které mezinárodním věřitelům předkládá řecká vláda, jsou nedostatečné, protože v tomto roce nezajišťují dosažení rozpočtového přebytku. Uvedl to hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu (MMF) Olivier Blanchard v rozhovoru s francouzským listem Les Echos. Řecko mělo mít letos podle původního plánu celkový rozpočtový přebytek ve výši tří procent hrubého domácího produktu (HDP). Cíl dosáhnout letos přebytku je ale již v tuto chvíli zřejmě nerealistický, uvedl Blanchard. Poukázal na to, že poslední prognózy naopak předpokládají sestup řeckého rozpočtového hospodaření do deficitu.

Syriza: Žádné omezení přístupu ke vkladům není

Tsiprasův kabinet vyloučil, že by v případě nezískání peněz od věřitelů omezil vkladatelům přístup k jejich penězům v bankách a zavedla omezení na volný pohyb kapitálu. Uvedl to mluvčí vlády Gavriil Sakellaridis poté, co na tuto možnost poukázala přední poslankyně za konzervativní opozici. Možnost zavedení restrikcí na výběry vkladů z bank a pohyb kapitálu „jednoduše řečeno neexistuje“, citovala mluvčího Sakellaridise agentura AP.

Poslankyně strany Nová demokracie a bývalá ministryně zahraničí Dora Bakojannisová dnes v řecké televizi řekla, že omezení pohybu kapitálu by vláda mohla zavést o nadcházejícím prodlouženém víkendu, kdy Řecko slaví pravoslavné svatodušní svátky a v pondělí mají banky zavřeno. Podle ní by se to stalo, kdyby se vláda rozhodla, že Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) neuhradí do 5. června splatný dluh.

I když je ekonomická situace Řecka stále katastrofální, země k dnešku obnovuje vysílání veřejnoprávního rozhlasu a televize. Skončilo zhruba před dvěma lety kvůli úsporám. Na provoz instituce se zhruba pět-a-sedmdesáti letou historií šlo ročně v přepočtu osm a čtvrt miliardy korun. Změnu zajistil nový parlament na konci dubna.

Varufakis: Když chtějí věřitelé úspory, dohodnout se nemůžeme

Přísná úsporná opatření, na nichž trvají zahraniční věřitelé, jsou jediným důvodem, proč Řecko není s to s nimi uzavřít dohodu ani po čtyřech měsících vyjednávání. V článku, který byl dnes zveřejněn na názorovém portálu Project Syndicate, to napsal řecký ministr financí Janis Varufakis.

Ministr upozorňuje, že vytrvalá snaha věřitelů prosadit ještě přísnější úsporná opatření, a to i na úkor reforem, „nemá nic společného s posunem Řecka na životaschopnou ekonomickou cestu. Zároveň vyjadřuje pochybnosti o jejich skutečné motivaci, což prý bude úkol pro “budoucí historiky". Varufakis vyvrací údajný mýtus, že Atény nejsou ochotné zavést reformní ekonomický program, kvůli čemuž ztrácejí důvěru a dobrou vůli svých evropských partnerů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
27. 7. 2025

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
27. 7. 2025

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...