Podle většiny ekonomů bude směr české ekonomiky v příštím roce určován především vývojem v západní Evropě, kde již propukla recese. Tuzemská ekonomika by tak i podle jejich odhadů měla výrazně zpomalit svůj růst až ke dvěma procentům. Některé odhady ovšem počítají ještě s větším propadem, a dokonce i s recesí. Například podle ekonoma Jana Švejnara bude úspěchem jakýkoliv růst. Poradce americké banky Goldman Sachs a někdejší mistr průmyslu Vladimír Dlouhý v dnešním rozhovoru pro Lidové noviny odhadl hospodářský růst pro příští rok mezi nulou a jedním procentem s tím, že recesi „přežijeme“ lépe než západní Evropa.
Exporty klesají, vláda je chce podpořit
Dopad hospodářské krize se projevil už v říjnovém schodku zahraničního obchodu a poklesu průmyslové výroby i stavebnictví. Už téměř 90 procent tuzemských podniků podle Hospodářské komory ohlásilo meziroční pokles objemu zakázek. Celkem tři z pěti podniků na přelomu roku také prodloužily odstávku výroby.
Českým exportérům chce stát pomoci například dostupnějšími úvěry státní České exportní banky (ČEB), výhodnějším pojištěním od Exportní garanční a pojišťovací společnosti EGAP či zrychlením čerpání zdrojů z fondů EU. Komora ale za zásadní věc považuje brzké stanovení termínu přijetí eura, které vláda neustále odkládá.
Důsledky krize: Nezaměstnanost 6 %, inflace 2 %
Podle některých ekonomů se dopady globální krize projevily už i na trhu práce. Listopadová míra nezaměstnanosti vzrostla na 5,3 procenta. Propouštění se zatím podle ekonomů týká hlavně agenturních pracovníků, ale v příštích měsících zasáhne i kmenové zaměstnance; podíl lidí bez práce by tak mohl příští rok vystoupat k šesti procentům. Zástupci odborů hovoří až o sedmiprocentní nezaměstnanosti.
Kladem probíhající krize a zpomalování ekonomiky je pokles inflace. Ta by měla podle analytiků v lednu klesnout až pod inflační cíl České národní banky ve výši tří procent a ve druhé polovině roku 2009 ke dvěma procentům. V cenách se totiž budou projevovat klesající ceny ropy a rovněž budou odeznívat jednorázové vlivy z loňského roku jako například výrazné zdražení potravin nebo zvýšení snížené sazby DPH.