Praha - Jindy ostře rozdělená sněmovna se dnes dokázala shodnout a velkou většinou odhlasovala změnu pravidel pro podporu solární energetiky. Pokud projde Senátem i přes prezidenta, měla by umožnit rychlejší snižování výkupních cen elektřiny ze slunce. Tento krok má pomoci zabránit spekulativním investicím v této oblasti energetiky a žádostem o připojení do rozvodné sítě. Ve sněmovně byl vládní návrh schválen v původní podobě bez jakýchkoli změn, konkrétně pro něj hlasovalo 169 poslanců ze všech stran. Nyní novela poputuje do Senátu.
Poslanci přistřihli křídla slunečnímu byznysu
Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský:
„Každý zásah, který proti současnému stavu uděláme, tak je lepší než neudělat nic.“
Mezi pravomoci regulačního úřadu nyní bude patřit i možnost meziroční změny výkupních cen za elektřinu z obnovitelných zdrojů pro nová zařízení nejvýše o pět procent. Vláda navrhla, aby ERÚ mohl snižovat výkupní ceny i nad tuto hranici v případech, pokud by návratnost investice do takového zdroje byla kratší než 11 let. Sněmovní hospodářský výbor doporučil, aby úřad mohl zlevňovat až o čtvrtinu, tento bod však sněmovnou neprošel.
6 minut
Také poslanci se přiklonili ke snížení výkupních cen elektřiny ze slunce
Rychlé projednání výsledkem jednání hlav energetických gigantů
O rychlé přijetí zákona se zasloužil i apel šéfů tří velkých českých energetických firem: ČEZ, E.ON a Pražské energetiky. Varují, že jinak by elektřina mohla zdražit až o desítky procent a zákazníci by za ni platili o miliardy korun víc.
Novela ale podle předsedy Energetického regulačního úřadu Josefa Fiřta nijak nerozšiřuje jejich kompetence: „Je tím odstraněna jenom nemožnost reagovat na stav, který na trhu může nastat, jako tomu bylo u fotovoltaiky.“
Výši výkupních cen reguluje úřad na základě aktuální situace, která panuje na trhu. Dosavadní pětiprocentní hranice pro změny cen ale podle Fiřta neumožňovala adekvátně reagovat na tržní vývoj. Například Michal Hrnčíř z advokátní kanceláře Ambruz & Dark očekává, že regulační úřad využije případných nových pravidel a výkupní ceny sníží výrazněji než
v minulých letech.
V současnosti zvýhodňuje stát fotovoltaiku způsobem, že stanovil vyšší výkupní ceny než z jiných zdrojů. Ruku v ruce s tímto krokem ale nastal prudký pokles cen fotovoltaických zdrojů, což zvýšilo jejich atraktivitu pro investory. Rychlý nárůst výrobních kapacit obnovitelných zdrojů zároveň vyvolal obavy energetiků, zda rozvodná síť je schopna takové množství elektřiny pojmout. Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský přitom již loni varoval, že vzniklá situace vede ke spekulativním blokacím připojovacích kapacit na úrovni distribučních soustav.
Z toho důvodu vyzval provozovatel přenosové soustavy ČEPS distribuční společnosti, aby přestaly udělovat kladná stanoviska k žádostem o připojení nových solárních a větrných elektráren do sítě. Česká fotovoltaická průmyslová asociace postup distributorů a provozovatele soustavy odmítá a tvrdí, že při připojení nových fotovoltaických elektráren kolaps sítě nehrozí.
Vládní návrh doprovázely tři pozměňovací
K původnímu vládnímu návrhu se ve sněmovně sešly celkem tři pozměňovací návrhy, jeden z výboru a dva poslanecké. Exministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) dnes kritizoval zejména návrh poslance ODS Ondřeje Plašila, který navrhl výjimku pro velké zdroje. Pro solární zdroje s výkonem nad 20 megawatt, které budou uvedeny do provozu do 30. dubna příštího roku, by se snižování ceny netýkalo. Bursík o Plašilově návrhu prohlásil, že je šitý na míru firmě ČEZ a pouze zvýší její zisky.
Podle Bursíka se nyní v Česku chystají jen tři projekty s výkonem nad 20 MW. První chystá ČEZ v jihočeském Ševětíně, druhý v Chvaleticích, kde se zatím plánuje výkon 11 MW, ale ten se má rozšířit až na 20 MW. Třetím projektem je solární elektrárna v Milovicích o chystaném výkonu 50 MW, o kterou se ČEZ prý také zajímá.
Podle ministra průmyslu Vladimíra Tošovského jsou všechny návrhy lepší než ponechání současné situace.
