Havarijní pojištění má jen každé páté auto

Praha - Havarijní pojištění má v Česku sjednáno 18 procent aut. Majitelé ostatních vozů se spoléhají na to, že žádnou nehodu nezaviní nebo si ji v tom horším případě uhradí sami. Vyplývá to z průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP). Při výběru pojištění se klienti řídí především cenou, což potvrdilo asociaci přes 70 procent dotázaných řidičů. O kvalitu služeb, tedy o možnosti připojištění nebo úroveň asistenčních služeb, se prioritně zajímá jen třetina dotázaných vlastníků vozidel.

České silnice nyní brázdí 7,25 milionu aut. Zákonné povinné ručení však nemá zhruba 600 tisíc z nich, alespoň podle statistik. Nadstandardní, tedy havarijní pojištění, které kryje škody způsobené na vozidle viníka nehody, nemají více než čtyři pětiny řidičů.

Zájem o havarijní pojištění je malý

„Křivka růstu pojištěnosti havarijním pojištěním výrazným způsobem neroste, roste velmi málo, takže zájem veřejnosti je velmi malý,“ dokládá výkonný ředitel asociace Tomáš Síkora. Nízký zájem ze strany řidičů je podle pojišťoven způsoben mimo jiné také průměrným stářím aut, které se blíží čtrnácti letům. O zastaralém vozovém parku svědčí také počet aut starších deseti let.

„Ve vyspělejší Evropě bývá tento poměr kolem třiceti procent, u nás je to bohužel téměř 60 procent,“ zoufá ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek. „Spousta nových aut se dnes pořizuje spíše na úvěr než na leasing, ale i k úvěru se většinou musí sjednat havarijní pojištění. Ale jakmile vyprší doba splácení, tak už mají pocit, že se jim to nevyplatí,“ říká šéfredaktor serveru Vybermiauto.cz Ondřej Běhal.

Navíc i lidé, kteří havarijní pojištění mají, často nevědí, na co se jejich pojištění vztahuje. Pouze podle ceny se rozhodují tři čtvrtiny z nich. Většinou proto mají sjednané základní pojištění, které nekryje například škody na zdraví. Ty přitom oproti škodám na majetku vyjdou mnohem dráž, jak dokládá Síkora: „U škod na zdraví jsme v roce 2001 měli průměrnou škodu 180 tisíc korun, a v roce 2010 činila průměrná škoda už 550 tisíc korun. To podle mého názoru může mít vliv v budoucnu na růst cen povinného ručení.“

Na povinném ručení loni české pojišťovny vybraly zhruba 22 miliard korun. U havarijního pojištění to bylo přes 15,5 miliardy. Oproti roku předchozímu se jedná o více než šestiprocentní pokles.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
00:11Aktualizovánopřed 23 mminutami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
včera v 07:00

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
včera v 06:00

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...