VZP letos opět hrozí ekonomické problémy

Praha – Všeobecná zdravotní pojišťovna by letos mohla hospodařit opět se schodkem, a to až tři miliardy korun, ačkoli původní plán počítal s vyrovnaným rozpočtem. Informoval o tom dnes Český rozhlas Radiožurnál. Ekonomický náměstek VZP Jan Halama přiznal, že pojišťovna již nemá žádné finanční rezervy, což by mohlo krátkodobě vést ke zpožďování plateb lékařům. Ředitel pojišťovny Pavel Horák ale dnes odpoledne na Radiožurnálu popřel, že by hrozily vážné problémy. Situace se dá podle něj lehce vyřešit a platby se nezpozdí.

VZP hodlá ušetřit především na vlastní režii. Pojišťovnu bude muset opustit až 800 zaměstnanců, platy nejvyššího managementu by měly klesnout o 10 procent a státní firma se rovněž zbaví desítek nemovitostí. „Úspory v nákladech budou dosahovat stovek milionů korun,“ upozornil ekonomický náměstek ředitele VZP Jan Halama.

K vyrovnanému rozpočtu by také měla přispět mimořádná finanční injekce ve výši tří miliard korun. Tu v lednu dostane pojišťovna díky loni schválenému zákonu, kterým se ještě jednou přerozdělily zůstatky na účtech všech zdravotních pojišťoven. Peníze ale rozdíly mezi výdaji a příjmy pojišťovny pokryjí jen do poloviny roku.

Jan Halama, ekonomický náměstek VZP:

„V tom druhém pololetí, pokud se nepodaří něco udělat se strukturou poskytovatelů zdravotní péče, popřípadě pokud se nepodaří změnit ten klíč k přerozdělení, tak se ten deficit začne prohlubovat a na konci roku může klidně dosáhnout zhruba tří miliard.“

VZP přesto počítá i s černým scénářem, kdy budou v kase největší zdravotní pojišťovny chybět v druhém pololetí další tři miliardy korun. „Je to hypotetická úvaha na téma, co se stane, když přijde povodeň, když v EU skončí euro, když se propadne HDP ČR o 10%, v tom případě je potřeba připustit , že se tyto vnější vlivy na hospodaření společnosti projeví,“ říká Halama. Podle mluvčího VZP Vlastimila Sršně navíc záleží na vývoji ekonomiky, mezd a nezaměstnanosti. „Tam se to velmi rychle může zhoupnout,“ připustil.

Deficit tří miliard by znamenal zpoždění plateb lékařům a zdravotnickým zařízením o více než týden. S tím se už setkali například ambulantní specialisté, když platby za loňský listopad dorazily některým lékařům od VZP až v tomto týdnu.

Lékařům a nemocnicím zaplatíme včas, slíbil ředitel Horák

Ředitel pojišťovny však věří, že vážné problémy nehrozí. „Prognózy, že nevyjdeme s penězi, se objevují už od roku 2009. Není to jednoduchá situace, ale zatím se nám ji vždy podařilo zvládnout dobře,“ řekl rozhlasu. I třímiliardový deficit by se podle něj dal vyrovnat lehce, protože jsou v systému stále velké rezervy. Například ceny léků a zdravotnického materiálu je prý možné výrazně snížit. Platby lékařům a nemocnicím ze strany VZP by se tak neměly zpozdit. „Budeme platit včas,“ slíbil Horák.

Pojišťovna ve svém plánu na letošní rok sice uvádí také variantu případného úvěru, s tím ale Halama nesouhlasí. „Já jsem přesvědčen, že by si úvěr podle mého názoru jako ekonoma měli vzít spíš ti poskytovatelé, protože oni mají v podstatě velmi bonitní pohledávku za VZP,“ poznamenal.

Holub: VZP hospodaří špatně

„Dá se říct s jistou licencí, že VZP hospodaří špatně. To se rozhodlo v druhé polovině roku 2008, kdy VZP zvýšila výdaje na nemocniční zařízení o 5 miliard. Tím byl vytvořen deficit, který ukrajoval z rezerv, až se v polovině minulého roku ocitla s rezervami na nule,“ upozornil pro ČT24 redaktor Aktuálně.cz Petr Holub.

VZP má od roku 2009 rozdíl mezi ročními příjmy a výdaji zhruba šest miliard. V loňském roce skončila se ztrátou asi pět miliard korun. Pojišťovna dříve uváděla, že na letošek počítá s příjmy zhruba 146 miliard. Takové měly být i celkové výdaje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
00:11Aktualizovánopřed 2 mminutami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
včera v 07:00

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
včera v 06:00

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...