Ve vyspělých zemích, především pak v těch evropských, se zaměstnanost na předkrizovou úroveň roku 2008 podle ILO asi nevrátí dřív než v roce 2016. To je o dva roky později, než organizace dosud předpokládala. K horšímu výhledu ji vede především pokles ekonomické aktivity.
Celosvětově je bez práce víc jak 6 procent lidí
ILO odhaduje, že v celém světě bylo na konci loňského roku 196 milionu nezaměstnaných a letos jejich počet vzroste na 202 milionů. To znamená, že celosvětová míra nezaměstnanosti bude činit 6,1 procenta.
„Úsporná opatření větší hospodářský růst nepřinesla,“ uvedl šéf institutu ILO pro mezinárodní studia práce Raymond Torres. „Špatně nastavené reformy trhu práce nemohou fungovat ani krátkodobě. Takové reformy v krizových situacích mají tendenci vést k ještě většímu úbytku pracovních míst a jen k omezené tvorbě míst nových, alespoň v krátkodobém výhledu,“ dodal.
Lidé, kteří práci hledají dlouho, jsou podle zprávy demoralizovaní. Ve vyspělých zemích navíc platí, že mezi lidmi, kteří jsou bez práce déle než rok, je jich 40 procent ve věku, který je pro práci nejlepší. To znamená, že je jim od 25 do 49 let.
Úspory by mohly dovést Evropu k další recesi
Nezaměstnanost v posledních letech rychle roste ve více než dvou třetinách evropských zemí. „Úzkoprsá orientace řady eurozóny na fiskální úspory prohlubuje krizi na trhu práce a mohla by dokonce vést k další recesi v Evropě,“ varoval Torres.
Například ve Španělsku už pod vlivem úspor nezaměstnanost vyskočila nad 24 procent, což je jeden z nejhorších výsledků ve vyspělém světě za poslední dvě desetiletí. Počet lidí bez práce rostl v březnu jedenáctý měsíc v řadě také ve Francii a vystoupal na nejvyšší úroveň od září 1999. Zaměstnanost se zvýšila od roku 2007 pouze v šesti vyspělých zemích – v Rakousku, Německu, Lucembursku, Polsku, na Maltě a v Izraeli – konstatoval ILO.