„Dokončili jsme formální posouzení nabídek. Všichni tři uchazeči formálně splnili naši poptávku, nicméně to je pouze formální posouzení nabídek,“ konstatoval v rozhovoru pro ČT24 ředitel jaderné elektrárny Temelín Miloš Štěpanovský. Cenu, jakou jednotliví zájemci nabídli, ovšem odmítl uvést. „Nelze posuzovat odděleně cena a technická část nabídky. Musí se vše posuzovat současně,“ vysvětlil.
Hodnota zakázky na dostavbu Temelína se odhaduje na 200 až 300 miliard korun. Vítěz tendru má být vybrán v létě příštího roku. Nabídkové ceny by však mohly být podle Štěpanovského oznámeny koncem letošního roku.
Ve výběrovém řízení bude posuzována technická specifikace projektu včetně bezpečnosti a licencovatelnosti, dalších zhruba padesát procent v hodnocení bude tvořit ekonomická stránka nabídky, tedy cena a obchodní podmínky, jako například záruky či platební podmínky.
O zakázku se uchází americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium MIR.1200, které sdružuje společnosti Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport. Nabídky jednotlivých firem čítají tisíce stran. Například ta od Westinghousu má 12 tisíc stran, které do centrály provozovatele Temelína ČEZu dorazily ve čtrnácti krabicích o celkové váze 250 kilogramů. Areva uvedla, že její nabídka zahrnuje návrh, inženýrské práce, výrobu a nákup strojních zařízení až po uvedení obou bloků do provozu. Firma nabízí reaktory EPR, které staví ve Francii, Finsku nebo Číně.
Na bezpečnostní opatření v souvislosti s informacemi v nabídkách vynaložil ČEZ desítky milionů korun. „Aby bylo postaráno o bezpečnost informací, v sídle ČEZu na Duhové i v prostorách Jaderné elektrárny Temelín, kde bude probíhat posuzování nabídek i jednání o nabídkách s uchazeči, byly připraveny speciální, nadstandardně chráněné prostory,“ uvedla ředitelka divize nákup Michaela Chaloupková.
Výstavba třetího a čtvrtého bloku Temelína by mohla začít v roce 2016. Nové reaktory by pak měly být dokončeny nejdéle v roce 2025. Výkon elektrárny po dokončení nových reaktorů vzroste na 2000 megawattů. Podíl jádra na výrobě energie v Česku se tak zvýší nad 50 procent.
