Eurozóna spouští záchranný fond ESM

Lucemburk - Stálý záchranný fond eurozóny (European Stability Mechanism - ESM) už funguje. Klíčový nástroj k boji s dluhovou krizí bude moci půjčovat až 500 miliard eur (12,5 bilionu korun). Spuštění ESM se zpozdilo kvůli pokusu zablokovat jeho ratifikaci u německého ústavního soudu. Ten dal 12. září ratifikačnímu procesu zelenou. Rozhodovat se bude v ESM podle vkladů jednotlivých přispěvatelů. Nejsilnější slovo tak bude mít právě Německo. Česko otázka příspěvku bude čekat, až pokud se stane v budoucnu členem eurozóny.

„Spuštění ESM představuje historickou etapu v budování měnové unie,“ prohlásil šéf Euroskupiny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Eurozóna je podle něj od nynějška chráněna „stálou a účinnou ochranou zdí“. Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn připomněl, že před dvěma a půl roky žádný takový nástroj, jaký nyní představuje ESM, Evropa neměla. „Posouváme se vpřed a vybavujeme ekonomickou a měnovou unii významným stavebním kamenem,“ řekl. „Nikdo není na zábavě, ale jsem nyní méně pesimistický než na jaře,“ dodal v reakci na spuštění ESM.

ESM bude moci přímo rekapitalizovat banky v potížích, což umožní, že se nebude zhoršovat zadlužení daného státu. Podmínkou ale je vytvoření nového bankovního dohledu. Ten by měl dát nové pravomoci Evropské centrální bance. O dohledu se zatím pouze jedná. „Ty věci jdou souběžně, jednání o bankovní unii už tu také probíhá delší dobu,“ prohlásil analytik z Centra pro ekonomiku a politiku Marek Loužek. Pokud by byl ustaven společný bankovní dohled, peníze by mohly jít přímo bankám. Nyní podle národního koordinátora pro zavedení eura v ČR Oldřicha Dědka je možné půjčovat jen jednotlivým vládám, které ručí za to, že peníze budou splaceny.

Fond bude moci nakupovat dluhy států, aby snížil sazby na trzích. Podobně jako jeho předchůdce EFSF si bude také moci na trzích půjčovat peníze, aby je pak sám mohl půjčit zemím v problémech za výhodnějších podmínek, než jaké by byly pro takový stát dostupné na trhu.

Národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek:

„Myslet si, že pokud je Řecko daleko, tak se nás problémy nedotknou, tak to je zásadní omyl. Jestliže se z Řecka nakazí další země a od nich další, tak to samozřejmě okamžitě pocítí i Česká republika, bude následovat růst nezaměstnanosti, pád HDP. Provázanost evropských ekonomik je třeba neustále zdůrazňovat.“

Ekonomika EU
Zdroj: ČT24/ISIFA/ČT24

K dispozici bude mít ESM 500 miliard eur, k nimž je ale třeba dodat ještě zhruba 200 miliard eur zbývajících v EFSF. ESM bude založen na tom, že tam 80 miliard eur státy eurozóny dají přímo v hotovosti, zbytek bude ve formě garancí.

Rozhodovat se v ESM bude na základě váhy jednotlivých příspěvků. To bude znamenat, že největší přispěvatel, kterým je Německo, bude moci rozhodnutí zablokovat, bude-li chtít.

Ilustrační foto
Zdroj: ISIFA/Capital Pictures

I Česko může do budoucna ručit stovkami miliard

Česko se již zavázalo, že pokud do eurozóny vstoupí, bude ručit do výše 310 miliard a splatí kapitál do výše 40 miliard. „O této věci tu neproběhla žádná veřejná diskuse. Lidé to berou jako technickou záležitost, kterou sjednávají experti, ale budeme muset platit za všechny ty závazky těch ohrožených států eurozóny, pokud tam jednou vstoupíme,“ upozornil Loužek.

Ozývají se i hlasy, že euroval odporuje zásadám Maastrichtské smlouvy. „Už současné smluvní uspořádání zakazuje finanční sanaci států, vzájemné ručení za dluhy států tu dosud bylo zakázáno. Dokonce ani v americké federaci neexistuje, že by státy ručily za závazky sobě navzájem. Je zvláštní, že EU zavádí tento stabilizační mechanismus. Je to podle mě slepá ulička,“ konstatoval Loužek. „Třeba Německo ručí do výše svého podílu na kapitálu, stejně jako jiné země,“ upozornil ale Dědek. K posunu by ovšem došlo například v případě euroobligace. V tom případě by bylo podle něj na místě smlouvy změnit.

Šéf záchranného fondu EFSF Klaus Regling v Pekingu
Zdroj: ČT24

Šéf ESM Klaus Regling o víkendu poukázal na úspěchy v boji proti dluhové krizi v eurozóně. Upozornil však, že zadlužené země musí pokračovat v reformách a úsporných opatřeních. „Naše krizová strategie funguje,“ řekl Regling v rozhovoru pro list Rheinische Post. „Mojí velkou obavou je, že některé krizí stižené země nemají politickou sílu na to, aby dotáhly do konce bolestivé, ale účinné reformy. To by znamenalo katastrofu,“ dodal.

Podle kritiků je 500 miliard eur málo na záchranu eurozóny

Španělsko by mělo jako pomoc bankám obdržet až 100 miliard eur. Dočasný fond EFSF navíc poskytl celkem 190 miliard eur jako půjčku Řecku, Irsku a Portugalsku. Někteří kritici se domnívají, že 500 miliard eur, které může ESM poskytnout, dál nebude na záchranu eurozóny stačit. „Skutečností je, že pokud se zapojí i Itálie, bude to velký šok pro celý systém. Dokonce ani 500 miliard eur nepokryje celý tříletý program pro Španělsko i Itálii,“ poznamenala pro BBC Sarah Hewinová, vedoucí globálního výzkumu ve Standard Chartered. Itálie ručí ESM velkou částí – celkem osmnácti procenty. 

Národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek:

„Pokud vypadne ze hry jedna země, tak by měla zaskočit jiná. Závazky by tedy neměly být ohroženy. To je důležité pro rating obligací, které fond vydává. Smlouva je v tomto ohledu vágní, vychází z předpokladu, že se problém začne řešit teprve, až nastane.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 1 hhodinou

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
před 2 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
14. 11. 2026Aktualizováno14. 11. 2026‌‌

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
14. 11. 2026‌‌

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.