Lucemburk - Stálý záchranný fond eurozóny (European Stability Mechanism - ESM) už funguje. Klíčový nástroj k boji s dluhovou krizí bude moci půjčovat až 500 miliard eur (12,5 bilionu korun). Spuštění ESM se zpozdilo kvůli pokusu zablokovat jeho ratifikaci u německého ústavního soudu. Ten dal 12. září ratifikačnímu procesu zelenou. Rozhodovat se bude v ESM podle vkladů jednotlivých přispěvatelů. Nejsilnější slovo tak bude mít právě Německo. Česko otázka příspěvku bude čekat, až pokud se stane v budoucnu členem eurozóny.
Eurozóna spouští záchranný fond ESM
„Spuštění ESM představuje historickou etapu v budování měnové unie,“ prohlásil šéf Euroskupiny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Eurozóna je podle něj od nynějška chráněna „stálou a účinnou ochranou zdí“. Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn připomněl, že před dvěma a půl roky žádný takový nástroj, jaký nyní představuje ESM, Evropa neměla. „Posouváme se vpřed a vybavujeme ekonomickou a měnovou unii významným stavebním kamenem,“ řekl. „Nikdo není na zábavě, ale jsem nyní méně pesimistický než na jaře,“ dodal v reakci na spuštění ESM.
ESM bude moci přímo rekapitalizovat banky v potížích, což umožní, že se nebude zhoršovat zadlužení daného státu. Podmínkou ale je vytvoření nového bankovního dohledu. Ten by měl dát nové pravomoci Evropské centrální bance. O dohledu se zatím pouze jedná. „Ty věci jdou souběžně, jednání o bankovní unii už tu také probíhá delší dobu,“ prohlásil analytik z Centra pro ekonomiku a politiku Marek Loužek. Pokud by byl ustaven společný bankovní dohled, peníze by mohly jít přímo bankám. Nyní podle národního koordinátora pro zavedení eura v ČR Oldřicha Dědka je možné půjčovat jen jednotlivým vládám, které ručí za to, že peníze budou splaceny.
Fond bude moci nakupovat dluhy států, aby snížil sazby na trzích. Podobně jako jeho předchůdce EFSF si bude také moci na trzích půjčovat peníze, aby je pak sám mohl půjčit zemím v problémech za výhodnějších podmínek, než jaké by byly pro takový stát dostupné na trhu.
Národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek:
„Myslet si, že pokud je Řecko daleko, tak se nás problémy nedotknou, tak to je zásadní omyl. Jestliže se z Řecka nakazí další země a od nich další, tak to samozřejmě okamžitě pocítí i Česká republika, bude následovat růst nezaměstnanosti, pád HDP. Provázanost evropských ekonomik je třeba neustále zdůrazňovat.“
Ekonomika EU
K dispozici bude mít ESM 500 miliard eur, k nimž je ale třeba dodat ještě zhruba 200 miliard eur zbývajících v EFSF. ESM bude založen na tom, že tam 80 miliard eur státy eurozóny dají přímo v hotovosti, zbytek bude ve formě garancí.
Rozhodovat se v ESM bude na základě váhy jednotlivých příspěvků. To bude znamenat, že největší přispěvatel, kterým je Německo, bude moci rozhodnutí zablokovat, bude-li chtít.
Ilustrační foto
I Česko může do budoucna ručit stovkami miliard
Česko se již zavázalo, že pokud do eurozóny vstoupí, bude ručit do výše 310 miliard a splatí kapitál do výše 40 miliard. „O této věci tu neproběhla žádná veřejná diskuse. Lidé to berou jako technickou záležitost, kterou sjednávají experti, ale budeme muset platit za všechny ty závazky těch ohrožených států eurozóny, pokud tam jednou vstoupíme,“ upozornil Loužek.
Ozývají se i hlasy, že euroval odporuje zásadám Maastrichtské smlouvy. „Už současné smluvní uspořádání zakazuje finanční sanaci států, vzájemné ručení za dluhy států tu dosud bylo zakázáno. Dokonce ani v americké federaci neexistuje, že by státy ručily za závazky sobě navzájem. Je zvláštní, že EU zavádí tento stabilizační mechanismus. Je to podle mě slepá ulička,“ konstatoval Loužek. „Třeba Německo ručí do výše svého podílu na kapitálu, stejně jako jiné země,“ upozornil ale Dědek. K posunu by ovšem došlo například v případě euroobligace. V tom případě by bylo podle něj na místě smlouvy změnit.
Šéf záchranného fondu EFSF Klaus Regling v Pekingu
Šéf ESM Klaus Regling o víkendu poukázal na úspěchy v boji proti dluhové krizi v eurozóně. Upozornil však, že zadlužené země musí pokračovat v reformách a úsporných opatřeních. „Naše krizová strategie funguje,“ řekl Regling v rozhovoru pro list Rheinische Post. „Mojí velkou obavou je, že některé krizí stižené země nemají politickou sílu na to, aby dotáhly do konce bolestivé, ale účinné reformy. To by znamenalo katastrofu,“ dodal.
Podle kritiků je 500 miliard eur málo na záchranu eurozóny
Španělsko by mělo jako pomoc bankám obdržet až 100 miliard eur. Dočasný fond EFSF navíc poskytl celkem 190 miliard eur jako půjčku Řecku, Irsku a Portugalsku. Někteří kritici se domnívají, že 500 miliard eur, které může ESM poskytnout, dál nebude na záchranu eurozóny stačit. „Skutečností je, že pokud se zapojí i Itálie, bude to velký šok pro celý systém. Dokonce ani 500 miliard eur nepokryje celý tříletý program pro Španělsko i Itálii,“ poznamenala pro BBC Sarah Hewinová, vedoucí globálního výzkumu ve Standard Chartered. Itálie ručí ESM velkou částí – celkem osmnácti procenty.
Národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek:
„Pokud vypadne ze hry jedna země, tak by měla zaskočit jiná. Závazky by tedy neměly být ohroženy. To je důležité pro rating obligací, které fond vydává. Smlouva je v tomto ohledu vágní, vychází z předpokladu, že se problém začne řešit teprve, až nastane.“
GALERIE
videogallery_272763