Poslancům a ministrům hrozilo kvůli špatnému hospodaření státu už příští rok snížení platů o deset tisíc měsíčně. Nakonec ale můžou zůstat v klidu. Finanční ústavu, která je měla trestat za rychlé zadlužování, ministr financí po tlaku levicové opozice citelně zmírní.
- Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD: „Požadujeme po vládě, aby realisticky zhodnotila stav veřejného dluhu, ke kterému výrazně přispěla a změnila parametry zákona.“
- Miroslav Kalousek (TOP 09), ministr financí: „Já mám velkou vůli k ústupkům, koneckonců nic jiného mi nezbývá, protože ústavní většinu získáte jen díky ústupkům.“
- Pavel Suchánek (ODS), šéf sněmovního rozpočtového výboru: „Protože máme zájem, aby ta ústava prošla, tak se budeme chtít dohodnout.“
Kromě snížení platů politiků počítal původní návrh finanční ústavy i se zmrazením platů státních zaměstnanců a zmrazením výdajů do zdravotnictví. A to už při dosažení veřejného dluhu ve výši 45 procent HDP. Nakonec se tato hranice pro povinné škrty zvýší na přání opozice minimálně na hranici 50 procent HDP. „Chápu, že ten pětiprocentní posun si sociální demokracie přeje… Pokud opravdu finanční ústavu chceme, tak tu dohodu najít musíme,“ dodal pro ČT Kalousek. Ten se tak podle slov bývalého šéfa poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury snaží naplnit programovou prioritu ODS, protože finannčí ústava prosazuje ODS a až poté se k této myšlence přidala TOP 09 a ostatní strany. I podle něj je posunutí hranice o pět procentních bodů nahoru přijatelný kompromis.
Politici tak budou moci český stát zadlužit o 200 miliard víc, než by jim dovoloval původní návrh finanční ústavy. Což je pro představu částka, která třeba hlavnímu městu vystačí na čtyři a půl roku.
Jenže ani to nemusí být poslední ústupek vládní koalice. ČSSD, bez jejíchž hlasů v Senátu vláda svůj nejdůležitější ústavní zákon neprosadí, má i další požadavky. Přijmout ještě před finanční ústavou evropský rozpočtový pakt, neplatit mzdy členům Národní rozpočtové rady, která by měla nově na hospodaření státu dohlížet a povolit vyšší utrácení v případě poklesu ekonomiky.
Výhrady k finanční ústavě ale mají i komunisté. Ti chtějí, aby z finanční ústavy vypadla hrozba zdravotnických škrtů. „ Myslím, že tímto se dostává finanční ústava do rozporu s ústavním právem občana na zdravotní péči,“ řekl ČT místopředseda komunistů Jiří Dolejš (KSČM).
Mezitím ale zadlužení státu rychle roste. Zatímco ještě v roce 2002 připadal na každého Čecha veřejný dluh 39 tisíc, dnes už je to 168 tisíc korun. A z toho stát zaplatí za každého obyvatele Česka roční úrok 5 400 korun, které by si jinak mohli Češi nechat. Klíčové jednání o finanční ústavě mezi vládou a opozicí je naplánováno už na příští středu.
A jak rychle veřejný dluh od konce devadesátých let roste?
- Zatímco v roce 1998 byl 15 procent HDP, dnes už je to více než 45 procent. A podle aktuálních čísel ministerstva financí by měl v roce 2014 překročit 50 procent HDP. A s tím samozřejmě rostou úroky, které Česká republika za dluhy platí.
A jak je to s finanční ústavou v Evropě? V určité podobě ji dnes mají také naši sousedé - Německo, Rakousko, Polsko a od loňského roku Slovensko. Většina těchto zemí patří v unii k těm méně zadluženým. Podobná opatření mají také ve Španělsku nebo Estonsku.
