Na dálnicích jezdí ekologičtější kamiony - stát proto vybere méně na mýtném

Praha - Stát letos vybere na mýtu 8 miliard a 540 milionů korun, což je o 140 milionů míň než loni. Suma klesá i přesto, že kamionů jezdí po dálnicích stále víc. Dopravci si totiž nakoupili ekologičtější auta, pro která platí nižší sazby. To se však státu příliš nezamlouvá - na jednu stranu je sice méně škodlivých zplodin, na druhou méně peněz ve státní kase. „Kdyby se navýšení mýtných sazeb týkalo i vozidel s emisní třídou Euro 5 a vyšší, tak by výběr mýta byl řádově o 1,5 miliardy také vyšší,“ říká Václav Nestrašil, ředitel úseku provozovatele elektronického mýta z Ředitelství silnic a dálnic.

Každý druhý kamion na dálnici patří českému dopravci. V těch ostatních sedí za volantem nejčastěji Poláci, Slováci nebo Maďaři. Přestože jezdí víc než vloni, platí méně. „Ten důvod je hlavně v tom, že stát zvýhodnil ekologicky nejšetrnější vozidla tím, že u těch vozidel s emisní třídou Euro 5 nedošlo k navýšení mýtných sazeb tak jako u ostatních vozidel,“ tvrdí Václav Nestrašil, ředitel úseku provozovatele elektronického mýta z Ředitelství silnic a dálnic.

K lepším číslům nepomohl ani Pražský obchvat, který je nejvýnosnějším úsekem v Česku.  Přestože je zatím v provozu jen jeho část, každý den se tu na 24 kilometrech vybere milion korun. Ministerstvo dopravy proto hledá způsob, jak výběr mýta zase zvýšit. Jednou z možností je zvednout sazby právě u kamionů třídy Euro 5. „Kdyby se navýšení mýtných sazeb týkalo i těch vozidel s emisní třídou Euro 5 a vyšší, tak by výběr mýta byl řádově o 1,5 miliardy také vyšší,“ doplnil Nestrašil.

„Pokud budeme chtít změnit tyto sazby, tak určitě v příštích letech. Nicméně, zatím se vede na toto pouze debata,“ potvrdil mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák.

Pro dopravce to znamená, že pokud budou chtít i nadále ušetřit, budou muset nakoupit novější a ještě ekologičtější kamiony třídy Euro 6, na které by se toto plánované zdražení nevztahovalo. Takový vůz ale budou splácet v průměru 5 let.

Důležitá je stálost sazeb

„Pro nás je tam velice důležité to, aby případná dohoda o sazbách platila zase na nějaké delší období - na čtyři, na pět let,“ tvrdí generální tajemník ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř.

Stát také musí během příštího roku definitivně rozhodnout o dalším rozšíření mýta. Vláda v demisi zatím schválila materiál, který by umožnil jeho výběr na všech silnicích první třídy. Dosavadnímu provozovateli systému - firmě Kapsch skončí smlouva už za 36 měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...