Gunusepecisovi z Drapetsony v Pirejském regionu mají sedm dětí a oba jsou bez práce - podobně jako 27 procent Řeků. Svoje zelinářství museli před rokem zavřít. „Od té doby, co vstanu, jestli tedy vůbec usnu, tak přemýšlím o tom, jak přežijeme další nový den,“ říká Jorgos Gunusepecis. Sedm dětí spí společně ve dvou pokojích, rodiče v obýváku. Už rok nemají na nájem. Se zimou se u dětí objevily nemoci - topení mají jen jedno a funguje na elektřinu od souseda. „Potřebují bundy, boty. Snažím se ošálit ty mladší a kupovat jim boty za pět eur, ale s těmi staršími to nejde. Chtějí značkové,“ stěžuje si manželka Irene.
Gunusepecisovi nejsou schopní uživit svoje děti a ani dostavět dům. Nikdo z nich nemá zdravotní pojištění. George jako soukromník navíc nedostává podporu v nezaměstnanosti a jeho dluh se stále zvyšuje. Vánoční atmosféru připomíná jen umělý stromek v rohu.
Rodina je jednou z mnohých, která uvízla v začarovaném kruhu chudoby, prohlubujícího se dluhu a nezaměstnanosti. Jejich počet se jen v Pirejském regionu za poslední rok zdvojnásobil. Počet lidí žádajících o pomoc rychle přibývá. Lidé se na sociální služby a nevládní organizace také čím dál častěji obracejí i s žádostí o psychologickou podporu. Nemají naději, že se situace vůbec zlepší. „Před dvěma dny jsme napsali dopisy Santa Clausovi, aby nám přinesl dárky. (…) Nevím jak nebo kde najdeme toho Santa Clause, ale musíme ho prostě najít,“ říká Jorgos.
Trojka mezinárodních věřitelů posílá na pomoc Řecku miliardy eur. Po drastických škrtech, reformách a zvyšování daní by krize měla zmizet. Pro Gunusepecisovi jsou ale vyhlídky na lepší budoucnost stejně nereálné, jako vánoční dárky nebo Santa Claus.