Cílem je železniční dopravu zrychlovat, ale už narážíme na kapacitu – spojů je opravdu hodně v porovnání například s Německem, řekl v Interview ČT24 generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Řešením je podle něj stavět nové železnice a také vysokorychlostní tratě. Prohlásil však, že nejhorší období výluk má Česko již za sebou.
Narážíme na kapacitu železnice, míní Svoboda. Nejhorší výluky má ale podle něj Česko za sebou
Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda byl hostem v pořadu Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
„My vyjíždíme takový objem v jednotlivých hodinách, že i německá strana, kam jezdím a mám tam přátele, se diví, že je to zvladatelné,“ uvedl Svoboda s tím, že Česko má jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě.
„Tady za posledních dvacet let docházelo nepřetržitě k nárůstu počtu vlakových spojů, ať už ze strany dálkové dopravy, nebo ze strany regionální dopravy čili krajů,“ uvedl Svoboda s tím, že objednávka je podmíněna zájmem, a už je velmi rozsáhlá. „Ty dvě koleje, které se kdysi před 150 lety někdo rozhodl položit napříč územím, jsou nedostatečné. My už nemáme moc co vymyslet na stávajícím rozsahu na některých úsecích,“ dodal.
Alternativa je podle něj jen v nové stopě tratě – například vysokorychlostní, nebo přidání koleje. Zmínil, že je v tuzemsku velká síť lokálních tratí. Podle statistiky je do rychlosti sedmdesáti kilometrů v hodině v Česku okolo šedesáti procent těchto tratí.
Podle Svobody jde o citlivé společenské i politické téma. „Je potřeba si říci, jestli za každou cenu udržet tento rozsah dopravy a zvelebovat, což znamená zvyšování rychlosti, zázemí ve stanici, nebo udržet to ve stávajícím rozsahu ve stávajících technických podmínkách,“ uvedl.
Dodal, že by byla potřeba v některých regionech revize – například, kde trať je a zároveň už není provozovaná. Je podle něj otázkou, zda se má za každou cenu lpět na tom udržet železnici, nebo udržet liniovou stavbu, a bavit se jak dál – například ji nahradit cyklostezkou.
Uzavření tratí bylo levnější a bezpečnější
Rok 2023 má být pro Správu železnic zlomový, protože má získat rekordních sedmdesát miliard ze státního rozpočtu, přičemž padesát miliard má jít na investice, čímž se podle správy nastartují zásadní projekty. „Přelom je nyní i v tom, že ty nejtěžší provozní výluky jsou za námi,“ uvedl Svoboda.
Poznamenal, že úplné uzavření některých tratí z důvodu oprav bylo těžké rozhodnutí. „Nicméně tím, že se například zavřela trať úplně, tak to bylo levnější, rychlejší a bezpečnější,“ podotkl.
Zmínil také, že pokud se udrží objem peněz jako v letošním roce, tedy že do investic či do příprav by bylo alokováno okolo padesáti miliard, tak je to dostačující. „Co se týče rozestavěnosti vysokorychlostních tratí, tak to číslo by se muselo zdvojnásobit – čili budeme se bavit o rozpočtech s výstavbou vysokorychlostních tratí okolo sta miliard ročně,“ podotkl.
V této souvislosti zmínil, že by mohl být zlomový i rok 2026, kdy se s výstavbou vysokorychlostní tratě má začít. „Příprava je velice náročná a dá se říct, že v Česku dochází v tomto ohledu až ke skokům. Je to umocněné tím, že jsme se rozhodli poučit se francouzskou železnicí,“ podotkl s tím, že ačkoliv to působí tak, že stavařina je těžká, těžší je příprava.