Pacienti jsou rukojmími farmaprůmyslu, tvrdí Válek. Novelu o léčivech chce platnou od října

Nahrávám video

Výrobci musí mít skladové zásoby, které zajistí v případě výpadků dodávky léků, zdůraznil v Otázkách Václava Moravce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Novelu, která toto zajistí, chce projednat zrychleně – tak, aby vstoupila v platnost v říjnu. Válek také plánuje rozšířit seznam léků bez doplatku. S prezidentem České lékárnické komory Alešem Krebsem se shodli na tom, že je potřeba, aby úřady řešily, pokud výrobce s výrazným postavením na trhu nedodává dostatek léčiv.

Opozice z nedostatku léků viní Válka a požaduje jeho rezignaci. „Není čas na moji rezignaci, je čas na to najít řešení,“ reagoval ministr. Podle něj už bylo učiněno mnoho kroků k tomu, aby se situace zlepšila. „První krok jsme udělali už v loňském roce, podařilo se nám schválit naprosto průlomový zákon, který nám umožňuje, pokud ten lék vůbec v Evropě existuje, ho získat na speciální dovoz, schválit mu úhradu a tento lék dostat okamžitě do lékáren. My jsme takto dovezli 140 tisíc balení antibiotik,“ připomněl.

Zopakoval, že se situace spolu s počasím zlepší v polovině května. „Protože tím se snižuje spotřeba těchto léků v jižních zemích. A v té chvíli zbytek výroby můžeme dostat do České republiky nebo do těch zemí, kde stále ještě spotřeba bude,“ vysvětlil. Jako další důvod zlepšení stavu uvedl také to, že se podařil mimořádný dovoz řady léků. Podle něj bude dostatek antibiotik. „Teď už máme možnost v každé kategorii nějaké antibiotikum předepsat,“ sdělil. Krebs potvrdil, že všechny pacienty je možné léčit, a to například širokospektrými antibiotiky. Upozornil ale, že pro řadu onemocnění jsou penicilinová antibiotika základem.

Válek vidí problém v tom, když výrobce, který „má monopol“ na penicilinová antibiotika, odmítne lék dodat. To lze podle něj řešit pouze na celoevropské úrovni. „Kdyby podobný monopol byl jakékoliv jiné firmy, okamžitě zasahují antimonopolní úřady. Ale to ve zdravotnictví bohužel nefunguje. Prostě pacienti se za posledních deset let stali rukojmími farmaprůmyslu. A legislativa, kterou my teď budeme předkládat do Poslanecké sněmovny – já doufám, že v červnu – tak jasně ukáže, který z poslanců je na výplatních listinách farmaprůmyslu a který chce pomoci občanům. Ti, co ji nepodpoří, to jsou ti, kteří jsou na výplatních listinách,“ řekl.

Krebs souhlasil, že pokud je výrobce, který má takřka monopol a nedodává dostatek léčiv, měly by to řešit úřady. „Jakýkoliv úřad, který má toto na starosti, tak aby případně konal a žádal nápravu a nebo přijal příslušné opatření vůči tomu výrobci, to je strašně důležité,“ zdůraznil. Připomněl, že výrobce má ze zákona povinnost dodávat léčivý přípravek podle potřeb pacienta v České republice. „A jestliže ho nedodává v takovém množství, tak by za to měly být příslušné sankce,“ doplnil.

Válek sdělil, že se už před několika měsíci dohodl s ministerstvem průmyslu na analýze farmaceutického odvětví. „Tady vlastně ani stát nevěděl, kolik těch firem tady je, co se tady vyrábí,“ konstatoval.

Evropští pediatři navíc varují před hrozícím podzimním nedostatkem léků. Válek z toho má obavy. „Proto připravujeme legislativu, kterou bychom chtěli schválit,“ uvedl ministr s tím, že podporu mu v tomto směru vyjádřilo na jednání v Bruselu minulý týden šestnáct zemí.

Zrychlené projednání

Problém podle Válka spočívá v tom, že farmaceutické firmy nemají na skladech zásoby, protože to, co vyrobí, ihned distribuují. „A to je to, co chceme na úrovni České republiky, Evropské unie na náš návrh plošně změnit. Protože pokud to změní jedna, dvě, tři země, tak se neřeší celoevropská situace. My potřebujeme, aby se výrobci začali chovat daleko seriózněji a počítali s tím, že musí mít nějaké skladové zásoby, které zajistí v případě podobných výpadků dodávky,“ nastínil Válek.

Tato zásoba by podle něj měla být zhruba na dva až tři měsíce. „A není v tom z hlediska medicínského problém, protože dneska ty léky mají dobu životnosti – rok, rok a půl i delší,“ poznamenal. To, že firmy zásoby nemají, je tedy podle něj jen o penězích.

Novela zákona o léčivech, která dává povinnost výrobcům držet měsíční až dvouměsíční zásobu léků, lékárnám pak povinnost informovat úřady o svých zásobách a rizicích nedostatku nějakého léku, je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Válek řekl, že by ji chtěl projednat ve zrychleném čtení. „Tak, aby v říjnu vstoupila v platnost,“ upřesnil.

Náhrady pro lékárny

Šéf České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel má ale k povinnosti držení zásob výhrady. Výrobci tvrdí, že naopak kvůli vyšším nákladům hrozí zvýšení cen léků i ukončení dodávek do České republiky.

Krebs se domnívá, že novela by měla směřovat k tomu, aby bylo více času i prostoru pro reakci. „To znamená, že v okamžiku, kdy víme o nějakém výpadku, nebo se ten výpadek dá očekávat, tak aby i stát měl možnost nějakým způsobem ty léky zajistit,“ vysvětlil.

Skladové zásoby budou podle Krebse nicméně komplikací i pro lékárny, jelikož budou mít za důsledek vyšší personální i ekonomické náklady. Lékárníci proto budou chtít ekonomickou situaci řešit s ministerstvem. „Bezesporu pokud budou objektivní důvody, proč navýšit úhrady nebo proč dát někam peníze, tak tam ty peníze musí jít,“ reagoval Válek.

Hrazený lék v každé kategorii

Válek také řekl, že do konce roku bude připraven návrh, v němž chce jeho resort redefinovat kategorie léčiv. „To znamená, aby se jasně řekly kategorie – ne antibiotika, ale penicilinová. A v každé té kategorii byl jeden plně hrazený lék. Dneska na nachlazení, na kašel nemáte žádný plně hrazený lék. Ty kategorie se definovaly kdysi před třiceti lety a poslední změny v těch plně hrazených lécích se definovaly kdysi dávno,“ podotkl. Návrh chce k odborné diskuzi předložit do šesti týdnů.

V příštím roce chce Válek otevřít dva zákony. „Zákon o zdravotních pojišťovnách a zákon o zdravotním pojištění, kde chci fixovat jednak daleko větší odpovědnost pojišťoven za to, že pacient, který je u nich pojištěný, tak ta pojišťovna mu také musí zajistit péči. S tím souvisí i ty léky. Chci udělat v kategorii centrových léků a těch rizikových centrální nákupy, což funguje velmi dobře v Německu,“ přiblížil ministr.

Potřebu revize potvrdil i Krebs, který věří, že redefinice může do jisté míry pomoci. Podle něj jsou pojišťovny i těmi, kdo způsobuje snižování cen a úhrad u jednotlivých léků. „To znamená, že ano, pojďme se o tom bavit, ale pak tam musí být závazek výrobce, že lék bude dodávat v dostatečném množství na český trh,“ akcentoval. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více.
před 14 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 5 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 7 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...