Nalákat nové zaměstnance a udržet ty kvalitní bude i v novém roce při nízké nezaměstnanosti klíčovým úkolem mnoha firem. Snaží se motivovat i pomocí nejrůznějších bonusů. Spousta z nich se tak už stala téměř samozřejmostí, například dotované obědy nebo mobilní telefony. Společnosti stále jako v době pandemie nabízejí i práci z domova nebo příspěvky na zdraví. Čím dál oblíbenější jsou i náborové benefity.
Nabídka benefitů hraje roli také při náboru – uchazeči o práci se o ně podle personálního oddělení jedné z firem aktivně zajímají. „Samozřejmě mzda nebo fixní mzda je prim, pak nějaké bonusy, ale to druhé je vždycky otázka na benefity,“ uvedla specialistka na lidské zdroje Marcela Kratochvílová Trnková.
Mezi benefity patří rovněž několik druhů finančních příspěvků. Mnozí by chtěli nabídku rozšířit, kvůli krizi to ale zatím museli odložit. „Je pravda, že firmy musejí uvažovat nad tím, do čeho peníze investují. (…) Spíše zvažují, jestli nepodpořit některé benefity, které jsou dnes častěji žádané – třeba ty finanční, na úkor jiných,“ vysvětluje také mluvčí vyhledavače volných pozic Tomáš Ervín Dombrovský.
V další z firem mají mimo jiné odměny podle délky pracovního poměru i za doporučení dalších zaměstnanců. „Není úplně jednoduché najít kvalitní lidi, takže to doporučení od stávajících zaměstnanců funguje velmi dobře – na základní pozici do skladu dáváme pět tisíc,“ podotýká personální manažer Viktor Spinka.
Benefity na pracovišti
Lidé mají také nejraději bonusy, které se dají využít ihned na pracovišti. „Máme kávovar a ovoce, to je takový nejrozšířenější benefit, který je k dispozici pro všechny zaměstnance,“ dodává Spinka. Benefity rozšiřují i v další firmě. Kromě občerstvení zdarma a služebních telefonů, mají nově i příspěvky na kurzy osobního rozvoje. „Všichni je ve finále berou už jako součást, tedy cokoliv se zavede, se během chvilky stává základním benefitem,“ podotýká jednatelka firmy Jana Hroncová.
Častá je i podpora sportovních aktivit – například loni se rekordně zvýšil zájem o karty umožňující vstup do fitness a wellness center. „Primárně ve velkých městech už se žadatelé o práci na to aktivně ptají,“ podotýká generální ředitel firmy zajišťující tyto karty Miroslav Rech. Podle personalistů to mimo jiné souvisí i s vyšším zájmem o zdraví po epidemii koronaviru.
Příspěvek na stravování
Jednou z nejoblíbenějších zaměstnaneckých výhod je příspěvek na stravování. V nějaké formě ho podle stravenkových firem čerpá kolem 85 procent všech pracovníků.
Například paní Lenka pracuje jako vrchní sestra na soukromé poliklinice a od zaměstnavatele dostává nad rámec výplaty peníze na jídlo. Tato forma jí vyhovuje více než klasické stravenky. „Zaprvé vám je všude nevezmou, pletou se v peněžence, nekoupíte za ně všechno. My tady sice v okolí přímo většinou na obědy nechodíme, ale máme tady lahůdkářství, supermarket,“ dodává.
Naopak Petr, který je v Praze zaměstnancem vývojářské firmy, má k dispozici stravenky, a to v elektronické podobě. Od ledna mu zaměstnavatel zvýšil příspěvek o třicet procent na 130 korun na den. „Je to už lepší, ale v okolí Karlína restaurační zařízení také podražila, takže je to složitější. Snažíme se vejít do hodnoty stravenky,“ podotýká.
Právě rostoucí cena obědů byla podle ředitele této společnosti důvodem pro zvýšení příspěvku. Přesto ví, že většinou musejí zaměstnanci stejně za jídlo doplácet. „Já si pamatuju ještě zhruba tak dva tři roky nazpátek, kdy se dalo najíst někde do stokoruny, ale dnes nám mnohdy nestačí ani dvě stovky,“ dodává ředitel firmy.
Hodnota stravenek se zvyšovala dvakrát
Ministerstvo práce hodnotu stravenek a paušálu každoročně upravuje. Loni kvůli vysoké inflaci změnu provedlo mimořádně dvakrát. Daňově nejvýhodnější stravenka je letos za 194 korun, což je meziročně o 24 korun více. Podobně vzrostla i hodnota stravenkového paušálu, a to na 107 korun.
„Nejčastěji poskytovaná hodnota stravenky je dnes 110 korun, je to zhruba desetiprocentní rozdíl za poslední rok,“ uvedl marketingový ředitel stravenkové společnosti Jan Michelfeit.
Češi nyní za obědy podle stravenkových společností zaplatí v průměru asi 180 korun. Nejvyšší jsou přitom ceny v Praze, kde často přesahují 200 korun.
