Povinné očkování proti covidu-19 se bude týkat i strážníků městské policie, dobrovolných hasičů, mediků a studentů zdravotnických škol a dále studentů, kteří se připravují na práci v sociálních službách. Vyhlášku o povinném očkování, která má platit od března příštího roku, ministerstvo zdravotnictví odeslalo do legislativní rady vlády, informoval ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). Povinnost bude platit i pro vojáky aktivních záloh, pracovníky krajských hygienických stanic nebo všechny zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb.
Povinné očkování se bude týkat i mediků a studentů zdravotnických škol, oznámil Vojtěch
Události: Rozšíření skupiny povinného očkování (zdroj: ČT24)
,Už dříve ministerstvo avizovalo, že povinné očkování proti covidu se bude týkat zdravotníků, pracovníků v sociálních službách, hasičů a policistů. V pátek Vojtěch upřesnil, že ve vyhlášce budou zahrnuti i lidé, kteří se připravují na povolání zdravotníka, tedy medici a studenti zdravotnických škol.
Ministr školství v demisi Robert Plaga (za ANO) podle Vojtěcha souhlasil s tím, aby tam byli i studenti, kteří se připravují na práci v sociálních službách. Pokud bude povinnost platit pro policii, nedávalo by podle Vojtěcha smysl, aby tam nebyla městská policie. „Jsou tam jednotky dobrovolných hasičů. Ostatní skupiny jsou stejné tak, jak jsme avizovali,“ doplnil ministr.
Povinnost bude platit i pro lidi nad 60 let, s čímž nesouhlasí zástupci budoucí vlády ani vakcinologická společnost. Vojtěch řekl, že k povinné vakcinaci některých skupin obyvatelstva se obrací i jiné evropské země a ČR by měla jít také touto cestou.
Podle materiálu budou mít lidé po dosažení 60 let čtyři měsíce na to, aby očkování zahájili. „V rizikové skupině nad 60 let má očkování dokončeno osmdesát procent obyvatel, a zbývá tak stále více než 300 tisíc osob v této skupině, které nejsou očkovány ani jednou dávkou,“ píše se v odůvodnění vyhlášky. Jejich doočkování by podle materiálu stálo nejvýše 66 milionů korun, znamenalo by ale možnou úsporu na léčbě.
Vyhláška doplňuje zákon o ochraně veřejného zdraví, které povinné očkování zavádí. Vypočítávají se v ní další nemoci, proti kterým se obyvatelé očkují povinně. Je to jedenáct nemocí, proti kterým se vakcíny podávají většinou v dětském věku, například spalničky, tetanus nebo dětská obrna.
Také u dalších nemocí vyhláška už počítá s očkováním některých profesí. Například složky integrovaného záchranného systému se očkují proti žloutence typu A a B nebo proti vzteklině v laboratořích, kde se s jejími viry pracuje.
Povinné očkování profesních skupin
Povinné očkování nad 60 let
Povinné očkování pro některé profese podporuje předseda vakcinologické společnosti Roman Chlíbek, s direktivní vakcinací lidí nad 60 let ale nesouhlasí. Napsal, že vakcinologická společnost očkování seniorů stoprocentně podporuje a každý senior by měl být proti covidu očkován. Zároveň ale podle něj má mít každý vlastní zodpovědnost za přístup ke zdraví a prevenci.
„Ano, bez očkování to nepůjde. Motivace a argumenty pro seniory jsou jasné, mělo by to jít i bez povinnosti, která se těžko bude vymáhat,“ uvedl Chlíbek. „Naopak zavedení profesního očkování u vybraných skupin považuje vakcinologická společnost za nejvýznamnější součást preventivních opatření profesionálů v době pandemie,“ dodal.
Vojtěcha reakce Chlíbka překvapila. „Jsme přesvědčeni, že je to správná cesta,“ poznamenal Vojtěch s tím, že budoucí vláda může vyhlášku změnit. Odcházející kabinet Andreje Babiše (ANO) se v otázce povinného očkování s budoucí vládou neshoduje. Chlíbek stojí v čele odborné skupiny, která radí budoucí vládě.
Její ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) je pro očkování profesních skupin, pokud o něj budou mít zástupci těchto profesí zájem. Povinné očkování pro věkové skupiny je podle Válka nerealizovatelné kvůli omezeným kapacitám očkovacích míst a nevymahatelné.
S vyhláškou ministerstva není spokojený ani Válek. „Když má vyhláška platit od prvního března, tak radši kvalitní vyhláška, která bude platit od půlky dubna nebo o týden později, než vyhláška, kdy by hrozilo její odvolání,“ kritizuje.
Podle člena výboru České vakcinologické společnosti Romana Prymuly na stanovisku panovala v rámci jednání shoda. „Probíhalo zcela demokratické hlasování. Každý měl možnost vyjádřit k tomu, jakým způsobem by mělo očkování vypadat a myslím si, že došlo k poměrně zásadní shodě na tom, že by nemělo být plošné pro lidi nad šedesát let, ale že bychom preferovali povinnost u některých profesních skupin,“ přiblížil v páteční Devadesátce.
Bývalý ministr zdravotnictví zastává názor, že očkováni by měli být zejména všichni zdravotníci a pracovníci v sociální sféře. „Já s tím odborně nemám problém, že by skupina nad šedesát let měla být očkována. Nejsem si ale úplně jist, jakým způsobem by ten systém měl být nastaven,“ dodal Prymula. „Pokud tady máme legislativu, která umožňuje jednorázovou sankci deset tisíc korun, tak já si nedokážu představit, jak bychom efektivně vymohli vakcinaci u takovéto široké skupiny obyvatel,“ podotkl. Podle něj je také třeba brát v potaz, že ne každý by si takovou sankci mohl dovolit zaplatit.
90’ ČT24 - Přetížené nemocnice: Jak pomoci zdravotníkům? (zdroj: ČT24)
Možné personální problémy ve zdravotnictví
O povinném očkovaní také debatovali v Událostech, komentářích předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS) a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
Podle Svobody je třeba se ptát, zda by vyřazení lidí starších 60 let z povinného očkování neškrtlo tu nejohroženější skupinu neočkovaných. Problém vidí v tom, že vláda chce povinné očkování obyvatel zavést od března, když nevíme, jaká je predikce na březen. „Celou dobu jsem říkal, že očkování by mělo být dobrovolné. V tuto chvíli říkám, že musíme situaci sledovat, protože skutečně může přijít okamžik, kdy ta povinnost bude jediným možným řešením,“ sdělil s tím, že ještě v tom bodě nejsme.
Podle Holiše všichni dobře vědí, že v nemocnicích jsou právě nejvíce nejstarší občané. Pokud podle něj chceme zachovat péči i pro necovidové pacienty, je povinné očkování jednou z cest. Holiš však upozornil, že situace v některých sektorech je velmi napjatá, v kraji má například prý 350 nemocných zdravotníků, kterých se nelze ptát, zda jsou očkovaní či ne.
Povinné očkování by na ně mohlo vyvolat další tlak, a ze zdravotnictví by odešli. Debata o povinném očkování tak podle něj nepřichází v nejlepší dobu, prosil by i o větší citlivost. Svoboda doplnil, že od zdravotníků slyší, že volají po očkování obyvatelstva a hrozí odchodem ze zdravotnictví, protože nechtějí ohrožovat svoje rodiny a v práci zažívat stres a zátěž.
UK: Bude povinné očkování pro vybrané profese? (zdroj: ČT24)
Plán budoucího ministra Válka
Válek chce, aby do jara příštího roku získali všichni očkovaní posilující dávku. S povinným očkováním nad 60 let dle doporučení Chlíbka nesouhlasí.
Stát by měl podle Válka také předobjednat léky, které pravděpodobně budou na jaře dostupné, a zajistit plošnou dostupnost PCR testů. Je potřeba nastavit systém tak, aby fungoval i v dalších sezonách, protože covid má stejně jako jiné respirační viry sezonní výskyt.
Válek na dotaz, jak se chce připravit na případné další vlny epidemie covidu, řekl, že je potřeba se připravit už na jarní měsíce. „Na jaře musíme být nachystaní na to, že se objeví nové vakcíny. Musíme je mít dostatečně přeobjednané a musíme mít předobjednané nové léky, které se pravděpodobně objeví. Musíme mít nachystaný systém očkování tak, abychom do jara nevstupovali s nikým, kdo nemá třetí dávku,“ uvedl.
Podle Válka by bylo dobré, aby očkování proti covidu bylo načasované podobně jako vakcinace proti chřipce. „Aby hladina protilátek vrcholila ve chvíli, kdy nálož je nejvyšší a virus je nejagresivnější,“ poznamenal.
Doporučení MeSES
Svůj plán boje s epidemií vydala i Mezioborová skupina pro epidemické situace. U očkování je podle MeSES potřeba upřednostnit třetí dávky u seniorů před prvním očkování mladých lidí.
Pro ještě větší zvýšení proočkovanosti doporučuje, aby se rizikovým neočkovaným lidem posílaly přímo pozvánky s termínem očkování. Pro zvládnutí současné vlny epidemie je podle MeSES nutná kombinace testování a očkování.
„Pokud v některých místech kapacita PCR nestačí a lidé se objednávají na test třeba se zpožděním čtyř dnů, tak než se otestují a dozví výsledek, vir už se šíří jinde,“ vysvětlil člen MeSES Jan Kulveit, který se zabývá matematickými modely epidemií.